triatlet

Příběh je sice jednoduchý, ale vedení herců je věrohodné. Jednotlivé motivy jsou dotažené do konce - příkladem je třeba porod a následně při výletu s manželem a milencem pohled na rodiče s dítětem, do toho manželovo procitnutí. Vadil mi nový hudební doprovod z 90. let.

Námět dokumentu, který je o kopané, jež pomáhala zapomenout na místo a čas pobytu, je zajímavý a nosný. "Půldruhá hodina, co jsme hráli fotbal, to nebyl Terezín, to byl život." Technické provedení průměrné - dechberoucí prolínání pomocí autentických dokumentárních záběrů se střídá s místy až nudnými a opakujícími se vzpomínkami pamětníků v okolí Arnošta Lustiga. Ve svátečním oblečení vypadají příliš strojeně. Škoda, že tvůrci alespoň nevystřihly zbytečné poznámky Arnošta Lustiga o tom, jak se mají ostatní chovat před kamerou.

Typ příběhu, který se divákovi dostane pod kůži. K propracované psychologii postav přispívají i samotní herci.

Příběh ústřední dvojice je podán velice poutavým způsobem. Skvělé herectví jak Roberta jaškówa, tak Vojty Kotka. Scény z věznice (cela, nemocnice) jsou hodně silné. Vhodně zvolený název, který upoutá. Závěr je zbytečný, i bez dovětku, kdo jak dopadl, bylo jasné, že odsouzený pedagog už na život rezignoval.

Krátký, vtiípný příběh se svižným dějem a vhodně zvolenými herci vychází z klasiky. Jednoduše,ale přesvědčivě rozpracovává základní pohádkový motiv - vítězství dobra nad zlem.

Úvodní retroprolog sice slibuje dramatickou podívanou (Hynek Bočan dokáže zachytit nesvobodu za dráty), ale jen sled Bočanových obrazů je málo. Jako celek příběh místy nudí složitým přešlapováním opakujících se scén, místy sklouzává až k parodii vesnických dramat (otec v hotelu s puškou u postele:-) Překvapí množství milostných scén. Hudba Svatopluka Havelky sice navodí atmosféru, ale nejasný scénář ji hatí. Jako motivace pro přečtení knižní předlohy Jana Kostrhuna zajímavé. Podobné vidění je ve filmu Tvář za sklem, který natočila stejná dvojice - Bočan - Kostrhun. Jana Hlaváčová hraje v obou filmech roli matky.

Složitě odvyprávěný příběh, který se snaží navodit atmosféru odcizení uvnitř rodiny, vesnice. Zajímavé herecké obsazení, výsledek spíš nudný než dramatický.

Stylizovaná rádobyromantická robinsonáda pro náctileté a Andre Agassiho:-)

Kdysi (rok 2006?) v jihlavském divadle Na Kopečku jsem viděl živé představení a poprvé jsem tleskal ve stoje. Obdivuhodný výkon Honzy Potměšila. Špalkova adaptace (http://www.youtube.com/watch?v=xqmu-uUvBQk) výborně vystihuje podstatu příběhu. Filmové zpracování: Charly.

Komorní drama sice zaujme výrazným herectvím, ale podání vzpomínek je složité a vyznívá nejasně.