Dvojirakri

Představte si že jste v polovině 90.let upadli do komatu a poslední co si pamatujete jsou nevkusné klipy skupiny Kabát kde dudáci v zástupu vycházejí z kadibudky, uprostřed skladby se objeví prdnutí, nebo písničky kapely Buty kde dva kluci blbnou okolo rybníka a píseň ukončuje stoupající peří a nekonečné kytarové sólo, a Vy žijete v tom že tohle je nejnižší možné dno kam může česká populární hudba upadnout. A pak se po 15 letech probudíte a vidíte klip kde šedivý Jágr, ve vaší době světová hokejová hvězda, drží něco jako ukulele, vůbec na něj nehraje a jen tak se kroutí v rytmu a vedle něj stojí člověk s velkým nosem a usmívá se jako beruška. A není tam jen Jagr, ale taky pár plešatých chlapů, nějaká kudrnatá mánička kterou si matně pamatujete z něčeho co mělo připomínat Českou Sodu, dva princové z pohádek a hrají naprosto nezajímavou a nudnou píseň o hlupákovi který neumí žít ani milovat. Tleskam každému komu se toto líbí, takhle hluboko dobrovolně klesnout chce vážně "koule".

Bezchybný fotbalový a hlavně herecký výkon Stelly Zázvorkové, šibala Stanislava Zindulky a samozřejmě i věčně mladého Vlastimila Brodského. Tímto krásným filmem se bohužel uzavřela jedna velká epocha české kinematografie, epocha skutečných Pánů herců a mistrů scénáristů kteří pro ně uměli psát doslova veledíla. S příchodem nového tisíciletí přišla do tohoto kumštu bída a nouze. Tudíž, Babí léto se stává věčným pomníkem dob hojnosti, i když někdy přidušeného českého(československého) filmu. A já nemohu jinak než na tento pomník s úctou položit kytici, zamáčknout slzu a dlouze zavzpomínat...

Karel Höger se po mnoha letech vrací do míst, odkud pochází a kde prožil životní lásku, kterou by znovu rád našel a obnovil city které zpřetrhal čas. Není vám to povědomé? Jistě že, podobný motiv má i televizní film Lístek do památníku! Tentokrát ale nečekejte vlídné shledání, projížďku městem ve voze taženým párem běloušů a krmení labutí. Do knihovníkova života výrazně promlouval démon alkohol a ten na něj cestou do míst kam ho táhne srdce číhá i teď a jediná možnost je přemoci jej. Celý snímek je rozbitý na jednotlivé střepy které je složitější poskládat, nálada je vcelku mizerná a rozuzlení nepřináší nic pozitivního. Jde vlastně o naprostý opak výše zmíněnému snímku, ale i takové osudy jsou, vše nekončí jen šťastně. Proto, mladí pánové, pokud poznáte lásku a ta po vás touží, neutíkejte od ní, nenechávejte ji čekat, nevzdávejte se jí, jednou si vzpomenete, vzpomínka vás zahřeje, ale vy dva už budete uplně jiní lidé...

Sliby se mají plnit nejen o Vánocích, sliby bychom měli plnit co možná nejdříve, protože život utíká jako splašený kůň, a když si vzpomeneme že máme nějaký rest a chceme ho napravit, může být tou dobou už všechno jinak. Nádherný snímek plný citu, vzpomínání, krásných vět... "Strejda je frajer!"

Silný příběh. Měl bych spoustu výtek, třeba že děj ke konci negraduje, dědeček si ani trochu nevyčítá že u roje nechal postavený žebřík, maska malého Jakuba Zdeňka(netuším jestli může takto vypadat těžké pobodání hmyzem, čekal bych spíš rudou kůži, otoky, ale nejsem odborník) žena doktora je otrávená tím že má její muž vážný případ, ač s tím musela počítat že se i takové věci dějí, a vůbec, plno postav je protivných když po nich někdo něco chce, myslím že téhle vlastnosti se pomalu jako národ zbavujeme. Ale abych jen nekritizoval, uvítal jsem záběry z Krkonoš, odhodlání těch správných lidí, hezkou a milou Hanu Heřmánkovou, a samozřejmě kreaci opilého Vlastimila Haška/dejchnout jo, odvízt NE! Lepší 3***

Taky jsem patřil mezi naivní dobráky. Do vesnice se po mnoha letech vrátil kluk kterýho jsem si pamatoval ze školy, byl dlouho zamilovaný do jeho sestry. Měli jsme společnou zálibu v pívu a trávě, tak jsme spolu pařívali a pak ho pozval i k sobě. Jaké bylo moje překvapení když jsem se vrátil z práce a celý byt rozhrabaný... Žel, policie mu nic nedokázala a já přišel o nějakou elektroniku a sklenici drobáků které naházel do automatu. Nikdy bych ale neudělal to co postava pana Brodského na konci filmu, i když pro postavu pana Kopeckého to mohla být spíš jen další rána, mohli spolu spokojeně dožít a místo toho...

Jedna hvězda za to krásný auto, druhá za snahu.  Každý tady má asi film o kterém je přesvědčen že do první dejme tomu dvacítky nepatří. U mě je to tento. A ještě tento. Ale třeba je to jen tím že nepatřím do cílové skupiny. Tak mě netlučte.

"Předseda vlády Miloš Zeman včera poslal do Jedličkova ústavu své dementy. Doufejme že se pánové chviličku zdrží."

"Židovský zpěvák a estét Jožka Černý dokonce zvažuje společné turné s romskou zpěvačkou Věrou Bílou. Černý má jedinou podmínku:  Aby Bílá bíla byla." 

"A nyní krátce z kultury: Právě jsme dostali zprávu, že Ilona Csáková má ozónovou díru."