Jhershaw

O masakru v Austinu jsem předtím nevěděl. Nicméně, sama událost je natolik mrazivá, že by k působivému dokumentu stačilo smíchat archivní materiály a rozhovory s těmi, kdo přežili. Jenže to asi režisérovi přišlo málo (nebo měl málo archivních materiálů), takže se rozhodl pro rekonstrukci, kde skutečné postavy hrají herci a celé je to pak rotoskopicky překresleno do animovaných scének. Což oceňuju a přišlo mi to jako dobrý nápad, jak diváka ještě víc vtáhnout do děje. Ale nic se nemá přehánět; aneb od černobílých animací se dostaneme ke scénám, kde je animace slepena s archivním videem (animované auto a za okny reálný les), případně k vloženým barevným objektům na pozadí zrnitého, černobílého archivního záběru. Něco mezi dortem od pejska s kočičkou a prasetem, co si hraje ve photoshopu. Ke konci naštěstí dostávají více prostoru hrdinové dne, často v současné podobě; z jejich výpovědí opravdu mrazilo. 70 %

Očekával jsem, pro festival tolik potřebný, lehce-zábavný-o-životě feelgood film, a málem bych ho i dostal. Nebýt postav, se kterými se nedá sympatizovat. Mary je vpodstatě p*ča, sebestředná, agresivní, se sklony k nadměrnému pití. Po půl roce se vrací z vězení a očekává, že se svými kamarádkami naváže, kde skončily. Jenže její kamarádky se změnily a přijaly odpovědnost dospělého života. Charlene ale není o nic menší sobec, navrátivší se Mary je pro ni hlavně "zařiď mi tohle, tamto", ale nemá čas se s ní ani sejít a tak trochu jí i opovrhuje. Jak ty dvě mohly být nejlepšími kamarádkami, nechápu. V komediální rovině lépe funguje první polovina, kde jde především o to, aby Mary dokázala sehnat doprovod na svatbu. Tahle linie se pak vytratí a trochu se to zkomplikuje, ale jak není "komu fandit", tak se ke konci dostaví hlavně pocit "no a co". Škoda. Lepší 3 *

Asi není úplně správné hodnotit film, pokud jsem ho neviděl celý. Ale i kdybych nemusel odejít na jiný film, pravděpodobně bych o moc víc než tu hodinu nevydržel. Moje výčitky asi směřují hlavně k anotaci a očekáváním. Čekal jsem dokument o lovkyních perel, něco z historie, srovnání s moderní dobou, nějaké výpovědi a podmořské záběry lovení. Tyto záběry, ač působivé, zabírají max čtvrtinu stopáže. Zbytek se zaměřuje na onu babičku lovkyni a její rodinu. Stylem: 10 minut budeme zabírat jejich večeři, 5 minut snídani, 5 minut ji necháme koukat na reklamy v televizi... a nic z toho. Nebýt toho, že mám rád Japonsko, unudil bych se. A nebyl bych asi sám, ze své řady jsem odcházel jako jeden z posledních. Další věc, co mě překvapila, byla filmová kamera, filmový look s rozmazaným pozadím. Dokument mám spojený s ostrostí celé scény, protože kdoví co se kde přihodí, Takhle to sice vypadalo hezky, ale zároven to celé působilo předpřipraveně. Nemluvě o tom, že holt když vidím něco co vypadá jako film, očekával bych i dialogy nebo příběh, co někam vedou a dávají smysl. Za tu první hodinu: 50 %

Obrovský doják. A hlavně výpověď o rodině, která překonala roky překážek a dokázala syna nejen rozmluvit, ale i jakžtakž připravit na budoucnost. Nejlepší mi přišly animované pasáže ilustrující Owenovův život nebo sny.

Začátek mě poměrně bavil, mix duchařiny, akce a humoru, s docela sympatickými postavami. I vizuálně se mi to líbilo. Ale pak se projevila délka, dennní doba i vydýchaný vzduch v Času a já se už nedokáza soustředit.

Ostatní zminují podobnost k Deadpoolovi, ale konceptem a přehnanou brutalitou to je spíše jako Kick-ass. Film, který není ani tolik originální, ale baví svým nekorektním způsobem (brutalita, sex - fakt by mě zajímalo, jak se na to tvářili rodiče cca 6letého kluka, co seděl přede mnou) 70 %

Tahle mockumentary mě opravdu bavila. Avšak spíše ve své první polovině, která se věnuje samotnému vesmírnému programu, než ve druhé půlce, kde se řešily důsledky. Od tvůrců jsem ocenil, že v mockumentaci zašli tak daleko, že míchají reálné postavy s herci, dobové archivy dávají do jiného kontextu... se jeden pak nediví, kolik diváku se domnívalo, že zhlédlo dokument o tom, jak USA dotlačili Jugoslávii k válce :) 70 %

Moje první setkání s Dumontem a na nějakou dobu asi poslední, mám dojem, že se míjíme. Tohle mi přišlo jako francouzský jen o trošku lepší Troška. Humor ve filmu spočívá v padání, pitvoření a teatrálním přehrávání (všechna šlechta vykreslena jako retardovaní imbecilové). \Z reakcí v sále mi přišlo, že čvrtina se královsky baví a směje co chvíli, zatímco zbytek jen mlčky nevěřicně kouká. 50 %

Příjemný, zábavně pohodový film s přesahem, který úplně nestojí ani na jedné straně a tepe do moderního života i absurdních úniků z něj. Herecky dobré a islandská hudba super.

Těžko hodnotit příběh, natož scénář, po 2 epizodách, ale z hlediska atmosféry, režie, hereckých výkonů - paráda. Ve vizuálu spatřuju inspiraci True Detectivem (jen místo dusna industriální Lousiany máme severočeské hnědouhelné doly) a severskými kriminálkami (kopce v mlze hutné tak, že by se dala krájet). Jen mi přijde až zbytečně křečovitá snaha končit díl znenadání cliffhangerem. ___ Co říci po dokoukání - v našem českém rybníčku naprostá špička. Perfektní zpracování, audiovizuál, herci (ať neznámí, nebo známí co překvapili). Možná trochu křečovitá snaha působit umělečtěji, a tak se jako předěl scén používají záběry krajiny - krásně nasnímaná zkáza přirody, což o to, ale vidět každou chvíli jezeří, no.. :) Snad jediná výtka - shodou okolností jsem v podobný čas v Tsunamiho_X profilu četl, že na Quality TV nekouká/ nemá čas. Což mi na jednu stranu přijde škoda, na stranu druhou - a zrovna u Pustiny mi to hodně přišlo - minimálně 1-2 hodiny času z toho šly vyškrtnout, příběh by byl plynulejší a já bych neměl dojem, že scénárista šroubovaně hází falešné stopy a vodítka - která nejen že se ukážou jako nerelevantní, ale ukáže se jako zbytečné, že se vůbec jimi někdo zabýval.