Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Komédia
  • Akčný
  • Animovaný
  • Dobrodružný

Recenzie (920)

plagát

Ip Man: Zrodenie majstra (2008) 

Lepší tři hvězdy. Akce je samozřejmě skvělá, ale přišlo mi že kulhá vše ostatní (a nejen Ip Manovi protivníci) - Donnie Yen má asi dva výrazy (lehký úsměv a lehkou zasmušilost), příběh žádná sláva (k čemu tam měla sloužit ta skupinka přivandrovalců?), no aspon to není moc dlouhé a nenudí.

plagát

La La Land (2016) 

Takové to když... film úplně nenaplnil vaše očekávání a vy mu místo 5 * dáte jen 4. Uvodní taneční scéna je super, má šmrnc, drajv. Pak střih na představení postav, které projdou klasickým, ale přesto podmanivým vývojem hate->love. (Mimochodem, film začíná tím, že Goslingově postavě sestra nabízí nezadanou slečnu na vztah a on odmítá. Obával jsem se finále a la My Sassy Girl, ale naštěstí se to nekonalo.) No a pak v nějaké fázi, cca 3/4 filmu to najednou začalo, ne vyloženě drhnout, ale povolilo to sevření diváka, a příběh začal působit trochu natahovaně. Jinak hudba super a dvojici Ryan+ Emma to fakt sluší.

plagát

Hacksaw Ridge: Zrodenie hrdinu (2016) 

Nějak nechápu to všeobecné nadšení z filmu. Vůbec. První polovina, možná i víc, mě nestrhla. Jak píše Marigold, "Je ta postava dementní?". A ještě ke všemu je to strašně zdlouhavé. Natočené hezky, nablýskaně, ale zdlouhavé. A pak přijdou jatka, kterým pocit intenzity vydrží v první části, a pak se dostaví již známý pocit z první poloviny "natočené hezky, ale zdlouhavé".

plagát

Pasažieri (2016) 

Pasažéři mě prozměnu docela mile překvapili (aneb očekávání je mrcha). Obzvlášt začátek, který táhne Chriss Pratt. I ta romantická linka mi přisla OK a uvěřitelná. Škoda je až akčního finále, které je více pateticky zdlouhavým vyznáváním lásky než akčním finále. 70 % P.S. role Andyho Garcii wtf?

plagát

Malá smrt (2014) 

Očekával jsem víc. Natočit křížence Všeho co jste kdy chtěli vědět o sexu a Lásky nebeské (protože mini příběhy o lásce a jejich prolínání), se jeví jako dobrý nápad a film začne velmi dobře, vtipně. Představí jednotlivé páry, potom předhodí problém (=úchylku) a pak by se s tím mělo nějak dále pracovat, rozvíjet a ukončit. A tady mi přijde, že filmu dojde dech, či mu jsou podraženy nohy, prostě z velké části vyšumí doztracena. Nejde mi o to, aby každý příběh skončil happyendem (naopak ocenuju, že neskončí), ale přišlo mi to prostě takové neuzavřené. Co se týká konce, souhlasím s Rob Royem - poslední segment je parádní, Erin James zamilování-hodná - jenže pak přijde úplný finiš, tečka na závěr, průsečík linií, a ten mi přišel příliš zbytečný a vychtěný.

plagát

Rogue One: A Star Wars Story (2016) 

"Jako dobré, ale." Přijde mi, že panuje vcelku shoda. Že Rogue one byl jedním z nejočekávanějších filmů roku a že ta očekávání nenaplnil. Dokonce panuje i shoda v tom, co se nepovedlo. 1) odebrat z filmu lehkost, až pohádkovost typickou pro SW a ničím ji nenahradit. Není z principu špatné natočit military scifi ze SW světa, ale to by ten film musel působit tíživěji, osudověji, inrenzivněji - a ne jen špinavěji. 2) A hlavně, a s bodem jedna to vlastně souvisí: pro vtažení do děje, pro to, aby nám na postavách záleželo, jsou potřeba ty postavy. Dát jim nějaké pozadí, příběh, motivaci - důvody s nimi souznít. To, co se tak pěkne povedlo v SW7 u Rey, Finna a dalších. A co tady z nějakého důvodu nefunguje. Ještě třeba na začátku, s malou Jyn, a později Whitakerovým Saw Gerrerou, ale pak mi to celé přišlo málo propojené. Kde se vlastně asi s většinou neshodnu - robota 2KSO považuju jednoznačně za nejlepší postavu a většinu jeho vtipných hlášek za opravdu vtipné. Jen nejsou prvoplánově srandovní, spíše jsem v nich viděl způsob vyjadřování a la Sheldon z BBT. A tak mi jako největší dilema pro všechny přijde, jestli těch 70 % zaokrouhlit na 3 nebo 4 *.

plagát

Cudzinec (2016) 

Od Kvílení jsem mnoho nečekal, šel na něj v rámci zombie night FilmAsie, protože běžel před Pusanem, a byl jsem příjemně překvapen. Nebo spíš nepříjemně, ale pro horor pozitivně. Jak píše každý druhý, je to slepenec žánrů, začíná podobně jako Vzpomínky na vraždu - neschopnými policajty a jejich nestandardními metodami. Nicméně postupně atmosféra houstne, odhaluje se zlo a ve velmi intenzivním rituálu se vymýtá. Díky gradaci mi ani přes 2,5hod stopáž nepřišlo, že by film byl moc dlouhý. Intenzivní zážitek. Jen mi trochu vadí ta nejednoznačnost. P.S. je vtipné, že když jsem koukal na youtube na nějaké vysvětlení - je jich tam spousta, a každé říká něco jiného, podepřené jinými domněnkami.

plagát

Vlak do Pusanu (2016) 

Za mě zklamání, ale holt po Wailing byla laťka dost vysoko. Přitom rozjezd byl dynamický, nákaza se šíří rychlostí blesku, zombící jsou správně agresivní a rychlí (tedy z pohledu zombie je to špatně, ale připomnělo mi to spíš 28 dní poté). Že do toho Korejci budou cpát melodrama, malé dítě, těhotnou, to se dalo čekat. Spíše mi vadilo, že to někde od poloviny přestalo dávat smysl, i z hlediska chování postav, a zbytečně se to natahovalo.

plagát

Diving Into The Unknown (2016) 

Hlavnimi devizami filmu samozřejmě jsou: -že to je dokument (tedy ne "podle skutečných událostí", on ty skutečné události ukazuje), a -že nás nechá nahlédnout do míst, která předtím nespatřila člověka. Ničím to extra nepřekvapí, ale jako mrazivá výpověď o hrdinství a odhodlání potápěčů to funguje dobře.