elodieB

Prosímvás, udělějte speciál, kde naložíte do letadla všechny ty plačky na sračky, co přestanou lidi na dálku vysávat tím svým emocionálním vyděračstvím, a  vraťme se k původnímu formátu. Jinak to bude survivor - kdo přežije - jen u televizních obrazovek. Latinskoamerické telenovely jsem přestala sledovat v půlce osmdesátých let minulého století.

Jako pamětníkovi série s Royem Marsdenem mi přijde, že tvůrci dost odflákli scénář a nedali si moc práce s psychologií postav. Až teda na Dalglieshe a jeho poskoka - ti tam sednou dost dobře.

Nikdo, nikdo v poválečné Evropě nedokázal tak dokonale zesměšnit fritze jako františkové. Možná je to tím, že neváhali si zároveň dělat srandu sami ze sebe. Hudební motivy jako by dávaly pocítit, že Američani už jsou za humny a nemůže to dlouho trvat ....Je tu k přečtení kritika ohledně námětu, ale mně je to hodně blízké - někdy člověk musí udělat zdánlivou blbost jen tak, z principu. Můj děda, vesnický učitel, schovával za války na půdě bustu TGM. Zdánlivá blbost, co rozhodně nestála za ten risk. Kdyby ho tehdy někdo udal, asi bych sem dnes nic nepsala.... Ale prostě někdy to tak život skoulí.