Fin_429

Fenomenální.

Bez jakéhokoliv úvodu, bez minulosti, bez vědění plánu, nás Lynch svým zvláštním vyprávěním zatáhl do psychologického, mysteriózního filmu, který ale ve výsledku vyzní až možná trochu poeticky. Vše se děje jakoby lusknutím prstu a vy, abyste film pochopili, musíte dávat sakra velký pozor na to, co každá postava říká, protože vše je zde důležité a se vším se pracuje. Pro diváka pak zbývá jediný úkol - naladit se na režii a styl psaní. 8/10.

Začátek byl naprosto krásný a hodil se (i) do  Elvisova stylu. Postupem času, jakmile byli Priscilla a Elvis spolu, všímal jsem si jednoho; toho, jak film vykresluje Elvise. V Priscille je to totiž takový, dejme tomu že, padouch. Je to manipulátor a Jacob Elordi ho hraje dobře. Ale díky režii to vše tak nějak vyplyne a já nebyl u konce ani tak moc zabraný do děje jako do krásné Cailee. Ovšem za úžasný produkční design, který na mě zapůsobil asi nejvíce; 6/10

Osobní uchopení. Toho, koho klasická hudba nezajímá, nebude zajímat ani Maestro Bradleyho Coopera. Jeho zpracování a ztvárnění je tak úžasné a (teoreticky i) dobové, že jsem mu zhltl všechno. Hlavně tu kostelní scénu - ta hudba byla tak perfektně vybraná, že mi až husí kůže naskočila. Moc se mi líbily ty detaily, proč a jak se tón filmu mění, jaký účel mají ty filtry. Proč je tak křečovitý - to všechno je dokonalý záměr, a já si v tom libuji. Jediné na čem příběh padá, je zdlouhavost. Nemyslím tím nudu, to ani náhodou, jen jsem si připadal, jako by snímek režíroval Tarkovskij, a ne Cooper. Přece jenom by to ani nebylo možné a filmu by to až tolik neslušelo. Ale díky produkci to drží a oscarové slavnosti se možná i konat budou. 8/10

Absolutně nechutně nepodstatný film, který co může, to poničí. Rodinný biják? Ani náhodou. Nechutné rochnění se v ničem, posouvání do ničeho a i přesto si tahle kravina najde fanoušky. Sonic možná vtipný pro někoho je, ale za mě je to film, na kterém nemůžu vyzdvihnout nic jiného, než možná pár záběrů. Ale I to CGI bylo tragické. Kam se to dostáváme v posledních letech - to opravdu nevím, ale je to strašné a ještě horší. 1/10

V rámci žánru, je tento kousek dokonalý. Režijně kreativní a scénaristicky (pomyslně) trošku výše než průměrný. Ale to je vše. Jinak to je parodie na sám doma v dražším a modernějším stylu. Dejme tomu, že to má nějaké své moudro atd., to ano, a člověk si to i užije, ale od doby co vzal do rukou tatík brokovnici, film nedává smysl. Samozřejmě ale oceňuji aspoň to, že tvůrci nesázeli na akci, ale mysleli i na ten scénář. A to i když jsem zásadně hledal jednoduchý film na večer. 6/10

Už nikdy nebudu mít příležitost vidět film jako tento. Pascal Plante přistupuje k dané látce syrově a píše i režíruje tak, až mi z toho všeho padá čelist - což se většinou nestává. Hlavní otázkou po tom všem ovšem jest - co ji tak fascinovalo? Co ty lidi tak fascinuje? Co konkrétně má cenu 21,5 BTC? No byl to film dokonalý, avšak už nikdy víc jej nechci vidět. 10/10

Dokument je o tom, aby člověku něco řekl. Ovšem tento je tak dynamicky odvyprávěný, že působí jako slet náhodných rozhovorů. Není zde žádný úvod a skoro žádný konec. Je to škoda, protože vizuál je přímo oscarový. 5,5/10

Není nutno nic nijak oznamovat, měnit či přepisovat. Pan Kieslowski si mě jeho režií získal. A Bílá to podtrhuje. Ovšem v kontextu barev mi přišla bíla nevyužitá. Bílá je samozřejmě barva lásky, romantiky, ale příběh byl víc šedý, než bílý a to beru samozřejmě v potaz i to, čím si Karol procházel (samozřejmě). Byl bych také radši za větší vykreslení předchozího (tohoto) vztahu. Film byl celkově osekán do minima. Nedýchal jako barva předchozí - Modrá . Nuže, uvidíme co na to naše Červená  7,5/10

Asi to není můj oblíbený Fincher, ale je sakra výborný. Přes začátek, prostředek, 1. Plot twist až ke konci. Jsem spokojen, až na ten konec. Ten Gone Girl prostě nepřekoná. 9,5/10