Morholt

Šestidílná televizní vymazlenost, která operaci Telemark podala nejen naprosto detailně, ale i přehledně a hlavně historicky věrně, což ne vždy jde ruku v ruce. Příběh sám ja rozdělen do tří rovnoměrných liniích, norské, německé a řekněme britské, které se ne snad vyloženě prolínají, ale určítě dotýkají a dohromady tvoří víc než kompaktní celek. Naštvala mě snad jen jediná věc a to samotný závěr, což ovšem není výčitka na adresu filmového řemesla, ale spíš žehrání na osud. 95%

Vymyšlené to bylo solidně. Teď tím nemyslím ten motiv šikany, ale především to, jak se Moira mstila. To se mi líbilo. Horší už to bylo se samotným vizuálem strašidla. V určitém nasvícení to docela šlo, ale jindy děvče vypadalo jako šlapka po prokalený noci se spoustou zákazníků. Moc se nedá mluvit ani o atmosféře, nebo, nedej Bože, o lekání a za úplný prd stál i hlavní hrdina, kterým bylo necharismatické a nevýrazné nic. Naopak jakkoliv byly nenápadité, tak ušly vraždičky plné stříkajících gejzírů krve a našlo se tu i pár holek, která stály za koukání. Celkově to ušlo, ale z daného tématu se dalo vytěžit mnohem víc. 50%

Poetická óda na Posázaví s lehkým nádechem humoru a pod pláštíkem hledání ztraceného mládí. Je to přesně ten typ příběhu, kdy hlavnímu hrdinovi na konci strašně závidíte a zároveň mu to strašně přejete. Asi se v tý Sázavě zkusim v létě také vyráchat. 90%

Seveřanům se opět podařilo ideálně namixovat tíživou studenou atmosféru se zajímavým námětem a pomalým stylem vyprávění, ačkoliv ten byl místy až moc pomalý. Vyšla i sázka na nejistotu, kterou se jim ve mě podařilo udržovat téměř až do samotného závěru, který mě dokázal svým způsobem překvapit. Herecky obstáli také všichni, takže do Dánska letí další palec nahoru. 80%

To, co zažívala Kim Bok-nam v první polovině filmu, bylo nefalšované peklo. Jak po stránce fyzické, tak po stránce psychické. Útrapy s buranským násilníky a skupinou čarodějnic na vidláckém ostrově zalézaly podkůži a dlouho jsem vzpomínal, kdy a jestli vůbec jsem někdy cítil k filmovým záporákům takovou nenávist. Jatka, která se rozjela v druhé polovině filmu, jsem tak viděl jako obrovské zadostiučinění pro hlavní hrdinku a upřímně řečeno jsem čekal, že si to užije kapánek víc. Ale i to, co film nabídl v exploitačním ohledu, stálo za to. Asijská kinematografie není zrovna mým šálkem kávy, ale tohle je prostě pecka. 90%

Nikdy jsem nepochopil strašidla, která chtějí na něco upozornit nebo někoho varovat a jediné, na co se zmůžou, je pomalu se k dotyčnému připlížit a funět mu za krk, případně vytvářet nesmyslné halucinace a bouchat dveřmi. A když je agorafobička s takhle neschopným duchem zavřená v naprosto neatmosférickém prostředí, je neštěstí na světě. Ale je nutno dodat, že to je tak naivní a blbé, až je to místy zábavné. A to i díky představitelce hlavní role. Je to sice sympatická holka, ale herecky totální poleno a její snaha je občas roztomile komická. 30%

Vlastně western, ve kterém se hlavní hrdina skrze jednotlivé souboje prostříli až k tomu hlavnímu a nejlepšímu pistolníkovi. Má to atraktivní vizuál, netradičeně pojaté souboje, sympatickou dvojici hrdinů a i trošku romantiky. Takže celkově příjemné překvapení. Jen bych se někdy rád zeptal Mickeyho Rourkea, jestli chtěl po těch plastikách vypadat fakt takhle. 70%

Podivínská mozaika, která chce být za každou cenu umělecká, ale ne vždy jí to vychází. Samotné minipříběhy měly něco do sebe, byť byly jasně nalinkované a tudíž i předvídatelné, ale vzhledem k tomu, jaká se zde sešla skvostná herecká sestava, působily putavým dojmem. Určitě se najdou diváci, kteří film plně docení, ale já k nim patřím jen tak napůl. 60%

Alice Nellis se poprala s pohádkovým thrillerem Boženy Němcové po svém. Ačkoliv to daná látka takřka zapovídá, stvořila příběh s nádechem komedie, ve kterém šla tak trochu proti proudu i co se obsazení týče, protože Martha Issová a Lukáš Příkazký nejsou zrovna archetypy tiché krásky látající košile a spanilého prince. Ale právě tady měla nejšťastnější ruku, protože oba protagonisté si svoje party užili. Výhrady bych měl snad jen k závěrečnému Marthinu breku. To jí fakt nevyšlo. Líbila se mi i kamera jezdící po nádherných a zdánlivě nekonečných lesích a došlo i na tu temnotu, která byla tak akorát temná ke zvolenému stylu vyprávění. Čeho jsem se trochu obával, byl vizuál krkavců, ale ani tady nemám co vytknout. Jedna z nejlepších porevolučních pohádek, která se může směle měřit i s pohádkovými klasikami. 90%

Tak vymyšlené to nebylo zase úplně tak špatně, ale režie místy pokulhávala a vizuál příšer, které se snažily prodrat do našeho světa, se také moc nevydařil. Ale pár slušných okamžiků film měl, potěšily i neprotivné děti a navíc mě baví se dívat na Ali Larter. Celkově průměr. 50%