Isard

Joe Walker a kapitán Rowland se opět setkávají a opět je to naprostá paráda. Příběh je tak nějak standardní, ale všechno kolem je zase o něco lepší než minule. Cejlon poskytuje nádherné a exotické kulisy (a v jedné scéně se na okamžik mihne logo firmy Baťa), do toho hraje slušný soundtrack. Akční scény jsou podařené, zvlášť když se Brad Harris nebojí běhat po střechách, co se týče humoru, je ho více než dost a opět je zvládnutý skvěle – od rychlých dialogů, až po komické scény, které by mohly být trapné, nicméně se je daří dostatečně vypointovat, takže dopadají dobře. Padouch tentokrát není úplně podařený, i svou podzemní skrýš má spíše skromnou, ale bohatě to vynahradí jeho hlavní zabiják, mysticky oddaný karat.

Další díl série Kommissar X přináší nemalý kvalitativní skok. Joe a Tom se vydali do Singapuru, aby chránili profesora, který má, zcela v souladu s pravidly eurospy žánru, samozřejmě dceru, a navíc je autorem zničujícího vynálezu. Opět máme slušný příběh, slušný soundtrack, Singapur je plný skvělých míst, maskovaný padouch má svoji podzemní jeskyni plnou pěkných slečen, které to umí s bičem i se samopalem. O slušnou akci nouze není, stejně jako o vtipné scény (tancující Brad Harris se musí vidět).

Kommissar X prý začal jako konkurence detektivek s Jerry Cottonem. Nicméně němečtí producenti si najali italské filmaře. Výsledná kombinace – německé peníze a italská zábavnost – je geniální. Šarmantní soukromý detektiv (Kendall) a hromotlucký policajt (Harris) jsou perfektní tandem, který s přehledem zvládá humorné i akční situace. Příběh dává (víceméně) smysl a neschází ani padouch s podzemní skrýší a „robotizovanými“ ženami. K tomu připočtěme podařený soundtrack, obstojné jugoslávské lokace a dostáváme náramně kvalitní eurospy.

V podstatě dokument o odhalení Portlandského kruhu. Autentická atmosféra i některá místa bohatě vynahradí některé "příběhové" nedostatky, protože v době vzniku nebylo možné ukázat některé souvislosti (Goleniewski a Molodyj). Na druhou stranu je zajímavý konec – špiony se snaží varovat George Blake. Možná tvůrci chtěli zfilmovat i jeho příběh, ale doba už tomuto druhu filmů přestala přát.

Psychiatr má podezření, že jeho milá má co dělat se sérií vražd. A odtud vede cesta až k hypnóze přes televizi a k podzemní základně padoucha s železnou maskou. Film začíná jako slabá detektivka, ale přes spoustu různě tvůrčích záběrů a scén se dobereme až k explozivnímu finále. Vcelku nic moc, ale hvězdička navíc za to podzemní doupě.

Robert Horton se vrací jako bývalý špion John Smith (a s ním i Jill St. John jako jeho přítelkyně). Tentokrát má splnit misi přímo v Sovětském svazu. A stejně jako v jeho předchozím dobrodružství, i tentokrát se stane součástí náramně komplexní zpravodajské hry. Příběh je tedy opět kvalitní plný různých zvratů, přesto mu ale nějak schází napětí či drama. Přesto je to pořád vážný špionský film, který stojí za shlédnutí.

John Smith dal vale světu tajných služeb a nyní je z něj soukromý detektiv. Jenže se nešťastně (a řekněme rovnou, že dost hloupě) nechá obvinit z vraždy a musí se vrátit. Máme tu špionážní film, který není hnaný akcí, ale dialogy, film s vážným příběhem, ve kterém je mnoho skryto, a který směřuje k zajímavé pointě.

Skvělý eurospy, který je nečekaným mixem bondovek a Mission: Impossible. Dostáváme totiž (super)agenta, který se umí nejen ohánět pěstmi či efektivně využívat četné špionské hračky, ale umí také používat rozličné masky. A jeho cílem je metodický a schopný padouch ve službách rudé Číny, která chystá cosi nekalého v chaosu politicky se rodící Afriky. To vše máme servírováno ve slušném příběhu, který je (na běžné eurospy poměry) docela krvavý, ale i vtipný, provede nás navíc řadou zajímavých míst (kde se skutečně natáčelo), a to vše za doprovodu výborného soundtracku. Věci samozřejmě prospívá i kvalitní obsazení. Hardcore fandům eurospy žánru možná neunikne i jisté „vybočení z pravidel“ žánru – ačkoli je Karin Dor kladná postava, zabíjí nožem.

Lehce ironicky pojatý britský eurospy. I přes slušný příběh je jasným těžištěm filmu humor, přesto tak úplně nesklouzává za nějakou pomyslnou hranu a docela šikovně balancuje mezi parodií, komedií a špionským filmem (své doby). Sám Boysie je docela směšná postava, ale totéž se už nedá říct o všech kolem něj. The Liquidator je film, který by se dal pitvat nejrůznějším způsobem (od dobové politické satiry po motiv „agenta-podvodníka“), ale řekl bych, že hlavním záměrem tvůrců bylo pobavit diváky.

Dokonale průměrný eurospy. Na počátku je profesor, který vymyslí mocný paprsek, ale jeho asistent jej zradí a unese, nicméně v patách má agenta Zeta 7. Příběh je trošku zamotaný, protože se v něm přetahuje hned několik stran a ve hře je i profesorův dvojník, navíc je nutné najít obraz s ukrytou formulí. Přesto všechno dává film celkem smysl, hodně tomu pomáhá slušné herecké obsazení i slušný rozpočet. S akčními scénami se vyloženě neplýtvá, ale jsou rozmanité a docela zábavné, zajímavé je, že všechny jsou v německé verzi až moc důkladně sestříhané (takže Němci např. přišli o scénu, ve které hrdina létá s jetpackem!). Navštívíme také spoustu míst, a i když polovinu z nich filmaři jen předstírají, zbylá polovina bohatě stačí. Dokonale průměrný eurospy, který sice nepřekvapí, ale po celou dobu baví.