Dennysak

Dokonalá filmařina, dokonalé herecké výkony a naprostofantastický český dabing! (Jeden z deseti filmů, kde jsem přesvědčený, že je dabing minimálně na úrovni originálu). Rozhovor Maxe von Sydowa s Robertem Redfordem považu za vůbec nejlepší scénu 70. let. „Pojďte. No pojďte“

V záplavě českých novodobých komedií jsem se bál další nevkusné a trapné píčoviny... a ono to má něco do sebe! Jsou tam momenty, kdy jsem se opravdu od srdce zasmál (Jsem snad Harry Potter?) Ale hlavně - Vojta Kotek! Ten člověk je pro mě bůh :) Ostatně, kdo byl někdy na korporátním teambuildingu, ten řadu charakterů a situací bezpečně pozná.

Jestli by Tomáš Vorel něco neměl dělat, tak režírovat. Jestli by herci neměli něco dělat, tak hrát ve filmech Tomáše Vorla. Jestli by něco dělat neměli neherci, tak myslet si, že umí hrát.  A jestli bych neměl něco dělat já, tak tomuhle bizáru věnovat ještě nějaký čas.

Zeman je odstrčený od válu - kriminalistické eso sedí na Žižkově a dohaduje se s místními o tom, co je a co není občasnký průkaz. Z této šedi ho naštěstí vytrhne jeho dávný přítel Žitný, který byl doteď v ilegalitě. Bůh ví, co tam dělal. Po Zemanovi chce vyřešení tajuplného případů Brůnových, na což skromný Zeman po chvilce přesvědčování kývne. Sbalí si svých pár švestek a odjíždí na vesnici, kde měl starej Brůna dům a studnu. Chvilku si notuje s místním esenbáčkem, jak je super, že přijely tanky a pak se do toho zostra opře a všechno vyšetří a objasní. Jako bonus na konci vyfakuje zrádného Stejskala a vrací se na své původní místo šéfa pražské kriminálky. Komu čest, tomu čest. Z tohoto dílu později vzešel námět na kultovní dílo Kruh.

V Plánici operuje skupina diverzantů, která je přesvědčená, že zapálením několika stohů se zhroutí celé socialistické zemědělství. Naneštěstí zrovna přijíždí poručík SNB, bujnou kšticí v maskérně vybavený Jan Zeman, jehož sláva začíná být pomalu známá i v takovém vidlákově, jakou je Plánice. Po vystoupení z vlaku chvíli okouní u kolejí a dojatě hletí na zlaté lány, které vzešly poctivou prací dělného lidu a pak vyrazí do vsi. Protože v té době ještě nebyly mobilní telefony ani internet a televizní program se omezoval na dva kanály, na návsi to žije. Zeman potkává své staré známe, například komunistu Karla, který mu kdysi přebral jeho vyhlédnutou Blanku Obermajerovou. Kdyby věděl, jaká semetrika z ní bude za několik desetiletí v Ulici, koupil by Karlovi panáka nejdražšího československého alkoholu. Po přátelském shledání se začne probírat zářná budoucnost v ČSSR a Zeman se dopustí faux-paux, když se před Blankou chlubí svou malou dcerkou. Blanka mít děti nemůže, takže chvilku na Zemana vilně hledí a pak uteče do jiné místnosti.  Pak zase něhaj něco hoří a v podezření je místní blázen s hramonikou, který ovšem disponuje americkým motocyklem Harley-Davidson, takže je hned logicky podezřelý. Hajný si ničeho podezřelého nevšiml a trvá na tom, že v lese se nekouří, protože je zásadový. Na pomoc přijíždí i STB v podobě stále zachmuřenějšího Humreyho Aplebyho, tedy majora Žitného. Kdyby se chmuřil ještě o něco víc, už by si čelem přikryl celý obličej. Vzniká podezření na diversní skupinu. Podezření není plané, i když se jedná o Plánici. Ha ha ha. Pak se tam angažuje farář v podání Oty Sklenčky. Má výčitky svědomí a pije. Určitě někde obtěžoval malé ministranty, nebo tak něco. Samozřejmě té diversní skupině pomáhá, jak se ukáže. Diversanti mají pifku na místní komunisty a koumají, jak se jim dostat na kobylku. Když to vykoumají, vezmou samopaly a postaví místní komunisty ke zdi. Chvilku na ně machrují a pak je prostřílí jako řešeto. Citlivějšího diváka v tu chvilku napadne, že myšlenka ve smyslu "Stačí několik odhodlanejch chlapů se samopalama a může dojít k převratu" nebyl aúplně od věci a je škoda, že ji nikdo nedotáhl do konce (i když v dílu Strach už bylo trochu nakročeno). Blanka s Karlem prožívají manželskou krizi, Karel by se rád odstěhoval do města, Blanka by ráda otevřela opravdu zkažených věcí. Než se Blanka z krize vzpamatuje, navšítíví ji dva ninjové s Mausery a chtějí zastřelit Karla. Ten ale po vzoru Chucka Norrise vezme dvouhlavňovku a vystřílí je z baráku. Krize je zažehnána. Pozdvižení na vsi je zahájeno. Nikdo neví, kdo ninjové byli, ale je jisté, že přišli zadem, přes humna. Pod okny hraje bláznivý Eman na tahací harmoniku, což soudruhy dost sere.. Major Žitný si zlomil zachmuřením čelo. Vesničané na komunismus moc nejsou a tak jsou zalezlí doma. Eman je v podezření z nekalých rejdů. Komunisté si uspořádají ve škole schůzi, na kterou vtrhnou diversanti se samopaly, maskovaní za ninji a jménem národního demokratického odboje je postaví ke zdi. Ukáže se, že jedním z ninjl je místní zásadový hajný. Než stihne Jan Zeman přestat s třídním bojem, ozve se ze školy salva ze samopalu a je vymalováno.  DIversanti utíkají do pole, kde u stohu najdou Emana. Ten překvapivě nebyl jedním z nich, je to jen debil. Protože ale měl rád pana řídícího, který schytal dávku z ostatními komunisty, vyzradí diversanty SNB křikem, za což ho vyzrazení zastřelí. Střelba je ovšem v jinak tiché krajině značně slyšet, takže na doversanty nastoupí SNB a rozpoutá se lítá holomajzna. Komunustické dobro opět jednou zvítězilo na kapitalistickým zlem a tvůrci získali krásný záběr rojnice v poli do znělky seriálu. Je po všem, Zeman zase courá pole ma dojímá se nad žitem. Pak odjíždí zpátky do Prahy.

Byť i ostaní díly jsou výborné, tenhle na mě zapůsobil asi nejvíc a to především díky fantastickému Davidu Thewlisovi a jeho pojetí Johna Dee. Byť je výsledkem jeho snažení smrt a zmar, dá se mu rozumět a asi i fandit. Když v předchozím díle daruje ochranný amulet, dá se mluvit i o sympatiích. V comicsu, který je černobílý je jiná atmosféra, než v seriálu, ale obě jsou pro mě srovnatelně dobré. John nějakou chvíli pozoruje mlčky charaktery lidí kolem sebe a pak se to všechno rozjede. Bylo mně potešením sledovat každou jeho grimasu, pohled, cuknutí v obličeji. Nikdo svět plný upřímnosti myslí ve skutečnosti nechce, lžeme si, abychom přežili.

V roce vzniku filmu jsem to všechno napjatě sledoval jako mladej kluk na VHSce z půjčovny. Když jsem si Cloonyho a Kidman pustil teď, v roce 2024, je to velký rozdíl. Současnému náhledu asi nejvíc pomohla třetí řada Jacka Reachera, která se oderává v ČR a až bolestně odhaluje americké představy o jiných zemích, než je Amerika. Stejným prizmatem se - už to nedokážu jinak - dívám na Peacemakera a vodím jen producentský kalkul, který využil to, co v té době nejvíc letělo. Fešáka Cloonyho, fešandu Nikolu a to divné devadesátkové vakuum, kdy se SSSR už rozpadl, a současné rusko ještě neodhalilo svůj fašizující základ. Je to naivní. Ne roztomile naivní, jen naivní a tedy blbé. Docela by mě zajímalo, jak se na film dívají Srbové, když vidí ametického borce, který všechno hravě zvládá, všemu rozumí, ví si vždy rady a když v Sarajevu na ulici rozstřílí pár aut a lidí, nikdo ho az to nestíhá, protože je to filmový Američan. FIlm z ranku nikoliv uměleckého záměru, ale obyčejného bussiness projektu bez duše.

Pro mě nejsilnější díl celé ságy, rozhovor prince Filipa s princem Williamem je esencí životní moudrosti v kombinaci s tím nejlepším načasováním. Scéna objímání otce se synem pak jen dojemná a milá třešnička a emocionálně silném dortu.

Velká noblesa a důstojnost.

Takhle po všech stránkách blbej film se jen tak nevidí.