skripalos

Druhá Duna je po téměř dvouleté pauze od Avatara 2 přesně tím, co jsem opět potřeboval. Obří sci-fi podívaná doplněná skvělým příběhem - takový film vyjde opravdu jen jednou za pár let. Duně se podařilo vzít už tak fenomenální první díl a všechno udělat dvakrát větší, hlasitější, zábavnější a emotivnější. Film přímo překypuje osobitostí - najdete zde plno skvělých postav, zvratů, motivů, vizuálů, zapamatovatelných hlášek a celkově se na tomto snímku velmi obtížně nachází podnět ke kritice. Jeden bych však zmínil - postavy Feyd-Rauthy a imperátorovy dcery v podání Florence Pugh by si zasloužili více prostoru, jelikož jsou v příběhu důležité a kvůli jejich upozadění mi nedokázaly svou kvalitu. Celkově je Duna 2 absolutní must-watch a okamžitě se stává žánrovou klasikou. 10/10

Ano, ano, ANO. Po za mě nepříliš vydařené Freak Show mi Ryan naservíroval na zlatém podnose tento skvost. Hotel je takový Murder House na steroidech. Opět se zde setkáváme s tématikou širokého osazenstva duchů společně obývajících jeden prostor a jejich vzájemnými intrikami. Mezi ně je vržen detektiv John Lowe, který vyšetřuje případ vraha s biblickými motivy a zároveň se snaží dostat z krize způsobené stresem z únosu jeho syna. Postupně odhaluje tajemství za zdmi hotelu Cortez a dovídá se o jeho podivných obyvatelích. Mezi nimi září The Countess v podání Lady Gaga (která zde podává velmi solidní výkon), jež je ochotná udělat pro kontrolu nad hotelem cokoliv. Každá z postav je však zajímavá - Sally, Liz a James Patrick March patří spolu s ostatními k tomu nejlepšímu, co nám AHS zatím předvedlo. Taktéž musím vyzdvihnout kreativitu, kterou se zde propojuje hned několik sérií (jmenovitě především Murder House, Coven, Hotel). Navrátivší postavy právě z těchto sérií mě velmi mile překvapili. Hotel se postaral o jedny z nejlepších scén z celé ságy, u nichž jsem si nejednou řekl: "To se snad úplně posrali." (například scéna s přestřelkou za zvuků Hotline Bling od Drakea). Série s pořadovým číslem 5 však není úplně dokonalá. Kritiku si určitě zaslouží dějová linka "hlavní" postavy Johna Lowea, která se svojí zápletkou ala Fight Club působí lehce na sílu. Wes Bentley dle mého nehraje úplně na plno a John tak mezi ostatními působí nedokonale a odfláknutě. Taktéž se v Hotelu nedočkáme nějakých extrémně silných emocionálních (a ani těch strašidelných a znepokojujících) momentů a dějových linek (až na Liz, kde je tato linka i tak příliš jednoduše rozuzlena), což mi osobně chybělo. Celkově je však Hotel po Asylum druhou nejlepší sérií zatím. Verdikt: 9/10

Matthew, Matthew, Matthew. Od prvních Kingsmanů (což je jeden z mých absolutně nejoblíbenějších filmů) se Vaughn dostal do jakési podivné smyčky, kdy točí prakticky jeden film pořád dokola, akorát vždy o něco horší. Na Argylle je silně cítit recyklace přechozích nápadů (ztráta identity, akční scény jsou očividně inspirovány těmi, co už jsme viděli,..) - a to je velká škoda. Největším prohřeškem filmu je za mě určitě PG-13 rating, díky čemuž se ve filmu nevyskytuje gore a krev, což by dle mého filmu hodně pomohlo, jelikož bez nich akční scény působí antiklimaticky. Ocenit lze určitě herce - Bryce D. Howard svou roli zvládla se ctí a její postava byla sympatická, Samu Rockwellovi jeho role extrémně sedí, Jackson a Cranston odvedli jako vedlejší postavy fajn výkon. Johna Cenu, Henryho Cavilla a Dua Lipu však mohli využít více - působí zde především jako lákadlo na film. Scénář přes svoje kvality v sektoru nápadu na základní zápletku (spisovatelka krimi "předpovídá" události) trpí absolutním přehršelem plot-twistů a vedlejších nedovysvětlených linek, ve kterých jsem se místy ztrácel. Celkově bych film shrnul slovy: "Kingsman pro děti" - vtipný, ale za žádnou cenu bezchybný.  Verdikt: 6/10