Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Animovaný
  • Komédia
  • Akčný
  • Krimi
  • Dráma

Recenzie (181)

plagát

Mission: Impossible (1996) 

Pokud mohu být upřímný, Mission Impossible je pro mě jedna velká neznámá. Vždy jsem měl v ohledu tajných agentů radši Jamese Bonda a proto jsem se ke špionážní akci dostal až teď. Tom Cruise tu dává skvělé výkony jako Ethan Hunt. Akční sekvece jsou super i přes to, že jich je tu jen pár. Jediné, co mě zaskočilo byly vizuální efekty při konečném souboji na vlaku, ale na dobu je to stále úctyhodné. Doporučuji.

plagát

Beetlejuice (1988) 

Beetlejuice byl pro mne ze začátku spíše takový random způsob, jak strávit odpoledne. Nálepka Tima Burtona a v hlavní roli Michael Keaton? Nemůžu šlápnout vedle. A taky jsem tak neudělal. Dostal jsem přesně to, co jsem od Burtona čekal. Podivné, ale zároveň fascinující designy. Ať už různých příšer, nebo celkového světa mrtvých. Jediné, co mi přišlo trochu promarněné byl právě Michael Keaton. Beetlejuice hraje nějakou podstatnější roli až v druhé polovině filmu, kde se ukáže, udělá pár vtípků a zase mizí. Je to celkem škoda. Bylo vidět, že si Keaton roli užíval a přece jenom se film jmenuje právě po něm. Příjemné překvapení, které dokáže zabavit. Nic světoborného to zase není.

plagát

Gauneri (1992) 

Před duologií Kill Bill mi ke kompletnímu zhlédnutí všech "zajímavých" Tarantinových filmů chyběli právě Gauneři. Původně mě vlastně ani nezajímali, ale po doporučení jsem si řekl, že neudělám nic špatně, když se na film podívám. Konverzačka, kdy se banda Gaunerů ukrývá v nějakém skladu a čeká, jestli je najde dřív policie, nebo jejich kontakt je skvělá. Do toho všeho se ale připlete do příběhu fakt toho, že je v skupině někdo krysa a celou hodinu a půl se snažíte zjistit, kdo z nich by to mohl být. Všichni mají své pro a proti a u nikoho si až do závěru nemůžete být jistí. Skvělá konverzačka, skvělá gangsterovka a skvělá Tarantinovka.

plagát

Soudce Alexandr (2017) (relácia) 

Alexandr je sice takový slabší odvar jeho kolegyně Barbary, ale za to má mnohem zajímavější případy. Nicméně bych vám ho jako soudce moc nedoporučoval. Asi byste se nedoplatili.

plagát

Soudkyně Barbara (2015) (relácia) 

Umění. Jsem rád, že jsem v pokročilejším věku pochopil význam, který soudkyně Barbara má a který předává svým divákům. Dovolím si říci, že kdyby má babička chtěla, mohla by se stát právníkem na bázi toho, že právo zná jenom z tohoto skvostu.

plagát

Susedské prípady (2015) (seriál) odpad!

Televízia Markýza ukázala, že neumí robit normalne seriály, které mentálně stabilného člověka zaujmou maximálně svou demencíou.

plagát

Harley Quinn - Hodně problematický Valentýn (2023) (epizóda) 

Nevím, proč je tento speciál na ČSFD jako jedna z epizod. Nicméně musím speciál pochválit. Skvěle jsem se u něho bavil a jde sledovat i bez nutnosti znát seriál. Příběh je natolik bizární, že se ho tu nebudu ani snažit převyprávět a zápletky, které se v něm nachází jsou vskutku jedny ze zápletek. Asi to není úplně pro každého, ale mě to bavilo a počet referencí a pomrknutí na historii fanouška zabaví a těch cca 40 minut uběhne celkem rychle.

plagát

Divoký Django (2012) 

Je trochu nemilé, že jsem tohle viděl až po Osmy hrozných, protože to je i dle Tarantina neoficiální pokračování. Tady už jsem ale věděl, že mé Tarantinova jmenovka čeká a na konci jsem akorát šťastně sledoval a byl rád, že se na film podíval. Django by v dnešní době asi neprošel, protože počet slov na písmeno N je tu opravdu nekonečný. Zobrazení otroctví je tu na špičkové úrovni a sledovat, jak se černoši mlátí pro zábavu jejich majitelů ve vás přece jenom zachová takové nepříjemné pocity. Jediné, s čím jsem tu měl problém byla asi vyobrazení střelby, kdy se z otroka, který  životě nestřílel z pistole stane za pár měsíců pistolník, který nedokáže minout. Nevím co víc k filmu dodat. Skvělá westernovka, která tento pomalu umírající žánr oživuje a ukazuje na něj nový pohled. Vřele doporučuju.

plagát

Nič v zlom (2023) 

Opět jeden z případů, kdy jsme s kamarády volali. Já na instagramu zjistil, že je ve filmu nahá Jennifer Lawrence a banda nadržených kluků, kteří nikdy neviděli nahou ženu okamžitě zapínala kukaj.to. Asi bych trochu kecal, kdybych vám tu řekl jenom tohle, ale ono to z velké části opravdu tak bylo. Ve finále se z toho vyvinula klasická vztahovka, která má svoje klišé a svoje "romantické momenty". Je to taky z velké části komedie, přičemž u pár scén jsem se opravdu zasmál. Určitě to není nějaké veledílo, ale pokud máte volnou hodinu a půl a chcete nějakou tupou romanťárnu, tak vás tohle asi nezklame.

plagát

Osem hrozných (2015) 

Můj vztah s Quentinem Tarantinem a jeho filmy je takový dost zvláštní. Hanební Pancharti, které podle většiny jsou jeho nejlepší film mi nepřišli nijak skvělí. Sám jsem tam psal, že ve mně zanechali pocit toho, že další film vidět nepotřebuju. A upřímně je to škoda, protože jeho ostatní filmy jsou opravdu dobré. Ať už právě Osm Hrozných, Pulp Fiction a nebo i ten Hollywood. Je ale dobré si ujasnit, že na Osm Hrozných jsem kvůli Quentinově jménu nekoukal. Jednoho dne jsem na ně narazil na HBO a popisek zněl celkem poutavě. Proto jsem byl už v úvodních titulkách celkem zaskočen, když jsem zjistil, že to je jeho veledílo. Už ale první "kapitola" mě upoutala do děje a mě zajímalo, jestli se Johnu Ruthovi povede dostat vražedkyni k oprátce. Téměř každá postava, která uvízne v kabině má svůj charakter a každá vám něčím přijde zajímavá. Zvrat přichází někdy v polovině filmu, kdy se do příběhu zaplete další zápletka, která 2. polovině filmu dodá grády. Osm Hrozných pro mne bylo opravdu příjemné překvapení, které jsem si hodně užil a navnadilo mě na Tarantinovy další filmy.