Jitka.D.2639

Na tuto pohádku jste mne nalákali vy, místní recenzenti. Slibovali jste, že jde na české scéně o celkem důstojný kousek, a opravdu jím je. Stále samozřejmě pohádka nedosahuje kvalit zahraničních vysokorozpočtových filmů, ale "na Česko dobré". Pohádka měla solidní nápad (a je mi upřímně jedno, jestli je "vykradený" nebo ne, zpracovaný byl pěkně), po rozvláčném úvodu začala běžet svižně a dokázala jsem se dodívat. Postupem času mi princezna začala připadat stále více sympatická a líbilo se mi, jak vzala svůj úděl do svých rukou.  Základním problémem pohádky ale bylo typické české "divadelní" zpracování. Prostě jsem hercům jejich role nevěřila. To je ale pro české filmy typické, herci kolikrát hrají hodně "jako v divadle", buď přehrávají a nebo jsou takoví "vlažní". Jako dospělá to bohužel hodně vnímám. A celé to korunuje ne zrovna ideální nazvučení filmu. Scény jsou tiché a jakoby "dodabované", tudíž nezískám pocit, že bych tam s herci opravdu byla. Spíš mám pocit, že to celé sleduji hrozně moc z povzdálí. Osobně jsem "uvěřila" akorát scénám u jezera. Ale děti podle mne toto tolik vnímat nebudou. No a hudební doprovod na začátku filmu ala televizní pohádky z osmdesátých let, to mne taky zrovna neoslovilo. [SPOILER] Co se mi ale opravdu hodně nelíbilo, tak byla závěrečná svatba. Ponurá a tmavá atmosféra, oddávající už s tím divným okem, no vypadalo to spíš jako scéna ze zasvěcení do nějaké sekty. Kdyby se dívaly moje děti, absolutně nepochopí, že jde o svatbu. Scény za tmy se prostě ve filmu moc nepovedly. Sečteno podtrženo je to ale stále jedna z mála českých pohádek, na které se dá dívat a dodívat. Má nápad, je svižná, princezna se postupně promění a člověk jí začne fandit. Jen na pravidelné každoroční sledování to podle mne nebude.

Napínavý film, který rozhodně stojí za zhlédnutí. Ve filmech s časovými smyčkami se obvykle dost ztrácím, ale tady jsem se chytala a dávalo to smysl. Jen konec jsem si musela dohledat, aby mi bylo jasné, jestli jsem to intuitivně pochopila správně. Emily Blunt je tam výborná, v tom se shodnu s ostatními recenzenty. Jediné, co akorát musím přiznat, že jsem se fakt bála. Mimiků. Na horory se nedívám, tady jsem si myslela, že jsem už dost stará na to, abych nějaké ty mimozešťánky zvládla, ale ne. Nemohla jsem pak usnout. No a scény, které se odehrávaly ve tmě, byly hodně tmavé - hůř se mi odlišovalo, co se tam vlastně děje. Nejde tedy o film, na který bych se zvládla dívat vícekrát, nicméně jsem opravdu ráda, že jsem ho viděla. Stál za to.

Před sledováním seriálu jsem věděla, že je nekonvenční. Věděla jsem, že Londýn je tam vykreslený idylicky, bez smogu, bez špíny, s nádhernou přírodou. Postavy jsou taky idealizované, naprosto nejde o věrné podání té doby. V seriálu prostě jen tak mimochodem vystupují postavy tmavé pleti, protože prostě seriály, které je dnes mají, jsou cool. A věřte nebo ne, absolutně mi to nevadilo. Naopak. Vzhledem k tomu, že seriál vlastně těží z knihy, která dle mého názoru prostě pouhou červenou knihovnou zasazenou do hrubě zidealizované doby 19. století, to bylo ku prospěchu věci. Vždyť ta kniha sama o sobě je zidealizovaná až až, je fajn, že seriál je taky jen prostě takovou pohádkou pro dospělé ženy romantičky. A pohádky prostě neukazují realitu té doby. (možné spoilery) Po zhlédnutí seriálu jsem si přečetla i jednotlivé romány, ze kterých seriál vychází. Líbí se mi, že v každé sérii jde o lovestory jiného ze sourozenců Bridgertonových. Tedy budou se měnit hlavní postavy a seriál bude stále zajímavý. Přitom je ale budeme už trochu znát z vedlejších rolí. Co jsme ale nečekala, tak jak moc dějových linek a postav a věcí do seriálu přidali nad rámec knihy. Fanoušci románů asi budou rozčarováni. V první sérii totiž v knize není ani žádná královna, ani princ, Dafne není žádný diamant, ale naopak o ni není zájem, jinak se tam pracuje s dopisy i návratem do Londýna. Prostě ty knihy jsou vlastně jen takové obyčejné příběhy z červené knihovny a témata ženské emancipace, pohledu na gay problematiku, rasové záležitosti apod. tam absolutně nenajdete, to přidali až v seriálu. A bez toho by to ale podle mne nemělo takový úspěch, protože by to prostě byla celkem nuda. Suma sumárum, ráda jsem se dívala. Seriál mne bavil, pohádkové ztvárnění té doby, které nemá nic co dělat s historií, mi vyhovovalo. Vždyť nejde o nic jiného, než prostě červenou knihovnu. Zidealizované příběhy lásky zasazené do historické doby a očesané o reálie a realitu jako takovou. Bylo to odpočinkové! Nemusela jsem se bát, jestli mi oblíbený hrdina či hrdinka umře. Neřešily se tam žádné velké intriky (což je problém opravdových dobových seriálů a filmů) a žádné šílené zvraty a ubližování. Vůbec se nedivím, že je seriál tak populární. Stačí si vzpomenout na stovky knih červené knihovny, které četla moje maminka a babička a je mi jasné, kdo se na toto rozhodně s nadšením kouká. Ženy si prostě občas potřebují u seriálu odpočinout a nestresovat se.

Fandové o šesté sérii celou dobu věděli, že má být důstojným rozloučením pro všechny postavy. A že o nich jiného, než o loučení tam vlastně pořádně nepůjde. A to Netflix splnil opravdu na maximum. Půlku série jsem byla se slzami v očích a různě dojatá, ale prostě berte v potaz, že jsem máma dvou dětí, no. Chtěla bych pro Lucifera a Chloe jiné zakončení, ale to by seriál ochudilo o nějakou tu hloubku a věci, které člověka donutí v dnešním světě k zamyšlení. Fakt jsem o spoustě věcí z této série musela přemítat. Prostě to nebylo je plytké "tak čau", ale rozloučení, která zanechá v člověku stopu a spoustu dojmů, se kterými se musí poprat. A tady už vůbec, ale vůbec nešlo o žádné řešení krimi případů. Naplno šlo o dějové linky jednotlivých postav. Chválím, že dokázali seriál opravdu uzavřít a nenechali si žádná otevřená vrátka. Jde o velmi důstojné ukončení, při kterém jsem zhlédla sérii téměř v kuse, protože jsem prostě chtěla vědět, jak to skončí. Nudné to rozhodně není. A Lucifer? Je to naprosto jiný ďábel, než kterým byl v první sérii, ale to je dobře. A Chloe? Stejná a přece jiná, oceňuji, jak ji nakonec ztvárnili. Tak říkám sbohem nejlepšímu seriálu, který jsem zatím za celý svůj život viděla.

Pátá série naprosto ve své nahotě odhalila, že tady už nejde a ani nepůjde o žádné řešení krimi případů. Ne, tady jde o emoce, vztahy, romantiku, bolístky, které si lidé nesou celým životem. Jde o naschvály mezi sourozenci, vztah s otcem a jak se poprat s rodinnými problémy. Tady se naplno řeší, kdo andělé opravdu jsou, o co tady jde a jaký s nimi vlastně život je a co přináší. A to mne neskutečně bavilo! Jako dítě donucené k chození do kostela a donucené k víře bez jakýchkoliv vysvětlení a diskuze mne bavilo vše, co se kolem Boha v seriálu objevilo. Brilatně zpracované, vážím si toho, že se nebáli polidštit jej.  Navíc je to poprvé, co se někde v seriálu objevilo téma dvojčat a záměny a nebyla to katastrofa na ntou. Naopak, poprvé jsem si dvojroli užila. Nebylo to klišé, ale hezky to do příběhu sedlo. A muzikálový díl? Myslela jsem, že je budu proklínat, když jsem zjistila záměr udělat jeden díl muzikálově. Obvykle to bývá propadák, fakt jsem se toho bála. Ale popravdě, já si ten díl pouštěla snad desetkrát a stále pouštím, když chci mít dobrou náladu. Tom Ellis parádně zpívá a Aimee Garcia tam v písníčkách taky zazářila. Pátá série nemůže být od té první snad více odlišná a přesto si získala moje srdce. Všechny postavy vyzrály, dospěly, odkryly svou pravou povahu. A proto se do nich dalo doopravdy zamilovat.

Krátká čtvrtá série rozjíždí příběhovou linku všech postav a nabízí pohled na mnohem propracovanější charaktery. Ne, rozhodně to nejsou černobílé předvídatelné figurky. I když mám z celé série pocit, že je zásadně temnější a Chloe tam je znázorněna jako naprosto nehezká a zdrcená, bylo to pro děj prostě potřeba. Oceňuji, že nesklouzli  jednoduchým klišé. Každý si říká, že by se s odhalením pravé identity Lucifera přece snadno mohla Chloe smířit a reagovat jinak, ale představy a realita bývají prostě jiné. Nakonec jsem fakt ráda, jak sérii pojali a jaké zvraty tam udělali. A Ewe? Nešlo si ji nezamilovat! Dodala seriálu opět šťávu. A že se tady víc než krimi případy řeší vztahy, láska i přijetí sebe sama bez přetvařování? To beru jako bonus. Řešení případů už bylo vlastně dost v předchozích sériích, tak proč nepřejít na maximum k těm zápletkám "v pozadí" a nepřesunou je víc do popředí. Opět oceňuji soundtrack, vtipy i to, že Lucifer odhaluje, jaký opravdu je, a seriál se jej nebojí ukázat i jako otravného, nerozhodného a protivného.

Třetí série měla výhodu toho, že si prostě člověk ty postavy po předchozích řadách zamiloval a tak bylo snadné přivřít občas nad něčím oko. Poněkud roztahaná linka se sinnermanem... příliš mnoho dílů v sérii... milostný trojúhelník... více trapných scén, nad vším jsem přivírala oči. I když jsem častěji zažívala chvilky, kdy mi některé scény lezly krapet na nervy, stále celkově hodnotím tuto sérii vysoce a pořád váhám, jestli místo čtyř hvězd nedát pět. Série totiž obsahuje spoustu krásných momentů, dost vtípků a absurdních zápletek, že se na ni i tak stále dívám opakovaně. A Tricia Helfer (Charlotte) byla opět výborná, soundtrack skvělý. A hlubší otázky, které se začaly v seriálu vynořovat, následně padly v dalších sériích na úrodnou půdu, stejně jako vývoj postav od plochých černobílých k reálným lidem, se kterými se dá ztotožnit. Já tuto sérii beru jako takové ověření vztahu k tomuto seriálu. Kdo ji dokouká, ten si prostě zamiluje už i všechno další, co přijde. Kdo to v třetí sérii vzdá, pro toho tento seriál prostě není.

Druhá série je asi moje nejoblíbenější. Opět se v dílech řeší oddychově vraždy a přitom se na pozadí dozvídáme stále více o jednotlivých postavách, dějí se tam zajímavé zvraty a poodkrývá minulost. Této sérii doslova kraluje Tricia Helfer v roli matky andělů a právě kvůli jejím grimasám a parádnímu ztvárnění role bohyně zavřené v těle člověka jsem si pouštěla některé díly opakovaně. Vážně mne tam parádně bavila.  Lucifer se stává více "svým". Už není tolik tajemný a sebevědomý, ale naopak poodhalí jiné své stránky, které se budou vinout dalšími sériemi. Bude otravný, občas nemožný, nevěří si a občas prostě zkazí, co se dá. Bude citlivý i zranitelný. A já to s vděkem vzala, protože se z něj prostě stala postava, se kterou se dá lépe ztotožnit. Nebavilo by mne koukat na Lucifera všechny série jako na dokonalého komiksového hrdinu. Ocenila jsem, k jakému postupnému vývoji charakteru této postavy se tvůrci odhodlali. No a nesmím zapomenout zmínit parádní soundtrack. Některé písničky se staly mými opravdu oblíbenými.

První série mne dostala od prvního dílu. Tom Ellis je okouzlující a tajemný, mluví krásnou britskou angličtinou, takže je radost seriál poslouchat v originále. Poznáváme zde všechny ty hlavní postavy a dobře se rozkreslují vztahy, příběh, tajemno. A přitom se v každém díle vyřeší vražda jako takový bonus. Jakožto dítě, které muselo přetrpět náboženství a pravidelné čtení bible v kostele, jsem se bavila násobně více při každé narážce na biblické téma. Opravdu mne dostalo, jakou dali seriálu hloubku a jak se poprali s konvencemi danými Biblí a kázáním farářů v kostelích. Tím, že vůbec neznám původní komiksovou předlohu, nejsem zatížena srovnáváním. Přijala jsem tu sérii tak, jak šla a ráda na ni koukám znovu a znovu a neomrzí se mi.

Tento mysteriózní vtipný seriál s nápadem a romantickou zápletkou na pozadí mne dostal jako nic jiného za posledních dvacet let. Dostal se mi opravdu pod kůži, díly jsem viděla několikrát. Dokázal mne rozesmát i rozplakat a nechal mne přemýšlet nad světem a principy dobra a zla, nechal mne přemítat o lidských povahách a smyslu života. Je v něm obsaženo spousta zajímavých témat a love story na pozadí považuji za opravdu velmi velmi zdařilou. A to nemluvím o parádním soundtracku, který seriál doprovází. Vzhledem k tomu, že jsem v mládí byla nucena chodit do kostela, číst bibli a veškeré zvídavé dětské otázky se odbývaly slovy "to jednou pochopíš" a "musíš, nebo ti zakážeme chodit ke koním" a faráře na náboženství jsem doslova drtila otázkami na evoluci, nesmyslnosti a protiřečení si faktů z bible apod., měl pro mne seriál ještě jinou rovinu. Naprosto jsem si užívala, jak zpracovali biblické postavy. Naprosto jsem souznila s konceptem pekla, který zvolili a s paradoxy ohledně samotných andělů a vůbec postavy Lucifera. Užívala jsem si každičký detail, který lidem vyrůstajícím mimo rádoby křesťanské zásady života asi nic neřekne. Spousta scén pro mne bylo ještě víc vtipných, než si náboženstvím nepolíbení kamarádi můžou představit. Vím jistě, že se k seriálu budu často vracet. Je to oddychovka, u níž se bavím, i když už díl vidím třeba popáté. Neomrzí se mi. Doporučuji jej naprosto všude ve svém okolí. A i když samozřejmě najdu určité mouchy (výkon herečky ztvárňující Chloe ve čtvrté sérii mne zrovna neuchvátil a nesouzním s tím, jak seriál ukončili, ale chápu t hloubku v tom sdělení), má ode mne pět hvězdiček naplno.