Marek06

Film byl natočen za 26 dní.

Joel McCrea byl původně obsazen jako Westrum a Randolph Scott jako Judd. Na začátku natáčení však každý z herců sám zašel za producentem, byl nespokojený a připravený odejít, a tak se role prohodily.

Na konci filmu jeden z ruských pilotů neustále spouští motor v krátkých dávkách – tři krátké dávky následované dlouhou. Filmové publikum 40. let by to okamžitě poznalo jako tři tečky a pomlčku v Morseově abecedě, tedy písmeno „V“ jako „V for Victory“.

Charlton Heston ve své autobiografii „In the Arena“ z roku 1995 uvedl, že lituje, že ve filmu vypadal mnohem starší než skutečný Andrew Jackson, kterému bylo během války v roce 1812 46 let.

Robert Mitchum (Rudd) kvůli natáčení tohoto filmu odmítl roli Pike Bishopa v Divoké bandě (1969), kterou nakonec získal William Holden.

Charlton Heston (Major Dundee) nevycházel s Richardem Harrisem (kapitán Benjamin Tyreen), který byl často opilý a chodil pozdě na natáčení. Jako žert rozmístil Harris před Hestonův maskovací přívěs desítky budíků a všechny je nastavil tak, aby se spustily ve stejnou dobu. Když Heston vyšel, lekl se a Harris zavtipkoval: „Právě se hlásím.“

Poté, co bylo město Lago přejmenováno na „Hell“ (Peklo), Clint Eastwood (Cizinec) říkal hercům a štábu: „Jděte do pekla!“

Střih tohoto filmu byl proveden ve srubu na břehu jezera Mono.

Scéna, kdy Clint Eastwood (Cizinec) svým doutníkem zapaluje dynamit, je poctou jeho spaghetti westernům od režiséra Sergia Leoneho, kde svým doutníkem nebo cigaretou zapaluje dynamit a děla. Další poctou dolarové trilogii je, když střílí lidem klobouky z hlavy.

Clint Eastwood (Cizinec) sám prozkoumával místa, když řídil pick-up po Oregonu, Nevadě a Kalifornii. Vybral si břehy jezera Mono, protože oblast považoval za vysoce fotogenickou. Další scény byly natočeny v Renu a v kalifornském Inyo National Forest.

Universal Pictures chtělo, aby se film natáčel ve studiu. Místo toho nechal Clint Eastwood (Cizinec) postavit celé město v poušti poblíž jezera Mono v kalifornských Sierras. Mnoho budov bylo kompletních a trojrozměrných, takže interiéry bylo možné natáčet přímo na místě.

Herci Jack Palance (Joe Costa), Lee Marvin (Clyde Bartlett), Peter van Eyck (SS kapitán) a Eddie Albert (Erskine Cooney) byli veteráni druhé světové války.

Přestože v tomto filmu hraje zbabělého kapitána Cooneyho, ve skutečném životě byl Eddie Albert válečným hrdinou. V bitvě u Tarawy v roce 1943, když čelil silné nepřátelské palbě, zachránil přes 70 zraněných mariňáků, naložil je na svůj výsadkový člun a odvezl je zpět na jiné lodě, kde jim byla poskytnuta lékařská péče. Za tyto činy mu byla udělena Bronzová hvězda s odznakem „V“ za statečnost.

Catherine Deneuve (Claire) nevycházela dobře s režisérem Robinem Davisem, proto Alain Delon (Christian Morelli) musel režírovat scény, ve kterých se objevila.

Když z lodi vzlétne balón, není připoutaný lanem k palubě, proto by ho nebylo možné nasměrovat zpět. Motor by byl pro řízení balónu zcela zbytečný, protože by neexistoval způsob, jak jej otočit do opačného směru.

Když v roce 1883 Krakatoa vybuchla, vyvolala 46 metrů vysoké tsunami, jehož sekundární vlnění bylo později zaznamenáno až v Lamanšském průlivu. Výbuch sopky byl slyšet až západní Austrálii (3 110 km daleko) či dokonce poblíž Mauricia v Indickém oceánu (4 800 km daleko). V důsledku výbuchu a vln zahynulo v postižené oblasti více než 36 000 lidí.

Potopení Bismarcku přežilo z 2 092 mužů na palubě pouhých 115. Těžký křižník Dorsetshire a torpédoborec Maori vzaly na palubu 110 námořníků a lodního kocoura Oscara. Poté se Britové stáhli kvůli obavám z možného ponorkového útoku. Ve vodě zůstalo asi pět set trosečníků. O několik hodin později nalezla německá ponorka U 74 tři přeživší muže na voru. Dne 29. května zachránila meteorologická loď Sachsenwald další dva členy posádky.

Když se 27. května 1941 Bismarck potopil, na jeho palubě byl i černobílý kocour Oscar. Několik hodin po potopení lodi byl nalezen a vyloven britským torpédoborcem HMS Cossack. Nevědouc, jaké bylo jeho původní jméno, posádka Cossacku kocoura pojmenovala Sam. 24. října 1941 byla loď těžce poškozen torpédem a 27. října se potopila. Výbuch torpéda stál život 159 námořníků, ale Sam opět přežil. Poté byl kocour, v té době již přezdívaný Nepotopitelný Sam, „převelen“ na palubu HMS Ark Royal, která byla rovněž torpédována, a to 14. listopadu 1941. Sam byl nalezen motorovým člunem, jak se drží na kusu dřevěné desky. Royal Navy nehodlala už dále riskovat a Sam našel nový domov v ubikaci guvernéra Gibraltaru. Odtud se později přestěhoval do námořnického domu v Belfastu, kde prožil konec války. Zemřel v roce 1955.

Letadla, která útočí na Bismarck, jsou torpédové bombardéry Fairey Swordfish.

V závěrečné bitvě stál Bismarck sám proti 13 spojeneckým lodím – letadlové lodi, dvěma bitevním lodím, třem křižníkům a sedmi torpédoborcům.