Xeelee

Skvělej animovanej předfilm k Shortbusu.

Sedm krátkých erotických snímků z 30. let. V nedbalkách: Naprosto neerotický velmi krátký snímek bez pointy. ** | Proč chodí slečny domů pěšky: Vtipný snímek se svižným country podkresem, říznutým dobovou hudbou. Slečny se po vzájemném škádlení odejdou vykoupat do jezera. Následuje stryptýz do spodního prádla (které zakrývá většinu těla), cachtání ve vodě a vynikající úsměvný závěr. **** | Strýček Si a sirény: Groteska se starým páprdou. Přednášku o zdrženlivosti potřebuješ jako sůl. **** | Hasič u Folies-Bergere: Představa nahých tanečnic způsobila, že náš hasič dostal žízeň. S chlastem by se to hold nemělo přehánět. Ten až (jestli někdy) vystřízliví… *** | Jablko, melouny a Coca-Cola: Jedná se podivný halucinogenní snímek, začínající velmi syntetickou elektronickou hudbou se záblesky ve stylu geniálního japonského matematika a AV performera Ryoji Ikedy. Časem se přidávají klasické nástroje (klavír, trubka), které na elektronickém pozadí evokují dobovou hudbu. Ke konci snímku následuje úžasné jazzové saxofonové sólo, po kterém se objeví další prvek, typický pro Ikedu. Hudba se velmi zredukuje na jednoduchý motiv a začnou se nabalovat další věci. Vše zakončuje klasická krátká výrazná tečka, kterou můžete znát ze starší populární hudby. To vše na pozadí velmi zrnitého obrazu s kolísavým jasem, na kterém je vidět problikávající skvrny z opotřebení při promítání. Příběh nemá děj, ale to vůbec nevadí. Dokonale se doplňuje s hudbou a při sledování jsem se dostal do stavu podobného sledování surrealistického snímku Fando a Lis. Bezkonkurenčně nejlepší snímek. ***** | Hip, hip, hip… tady Paříž a Pařížské děti měsíce jsou odvážné striptýzové snímky z komorního nočního podniku s různorodým klavírním doprovodem. Dění na pódiu docela vtipně komentuje starší ženská poměrně kyprých tvarů. *** *** || Snímky mají velmi pestrý, ve většině případů nadpůměrný, hudební doprovod a vesměs pobaví. Některé scény jsou na svou dobu velmi odvážné a s menšími úpravami by se daly použít i dnes. Sice většinou nejsou nijak extrémně odvážné, ale jako flirt by asi ušly. Kvalita nezremasterovaného obrazu je až na Jablko, melouny a Coca-Colu, kde mi špatný obraz vůbec nevadí, s ohledem na stáří snímků překvapivě dobrá. Za nostalgickou vzpomínku na časy, které nepamatuji, zaokrouhluji nahoru.

Hmm, a mohla to být taková pohodová no brainovka, nebýt několika fakt krutejch záseků ve scénáři, stupidních dialogů a rádoby psychologie postav. Primitivní akční řežba by aspoň mohla být zábavná. Profesionálka se zakecá s týpkem a jeho dcerou, zajde na večeři a pak není schopná je zabít. Jo a taťka prej věděl, že je nájemnej vrah a jde po nich. Fakt dobrý, no. Prostě už víme, že Elektra má dobré srdce a už nejspíš nikdy nebude stylově zabíjet lidi za tučnou odměnu. Když byla Elektra v tradiční škole bojového umění, tak jsem se ještě zasmál dokonalýmu nalíčení, ale fakt velkej šok jsem zažil při prvním polibku. Promiň. – Ani já nechtěla. Za prvé je to naprosto stupidní dialog (nebojte, bude jich víc) a za druhé netuším proč to udělali. Nepředcházelo tomu nic, co by je aspoň náznakem sblížilo. Asi to byl pokus někam směřovat děj, ale na mé straně zůstal nepochopen. To samý v bledě modrém si ty dvě hrdličky zopakují s těmi samými hlody ještě jednou před koncem filmu. Děj je přímočaře primitivní, zabíjení „nezničitelnejch“ poskoků nevěrohodný, to samý u probodnutí hlavního záporáka. Navíc nám začnou autoři předhazovat druhýho kladného hrdinu, kterej by měl být ještě kladnější a lepšejšejší než samotná Elektra a to už je fakt konec. Abych tu ale nevypisoval jen samý negativa, tak musím pochválit tvůrce speciálních efektů a choreografy, kteří se na Elektře pěkně vyřádili. Jo a taky se mi líbil dokonalej rozhovor s obětí hned na slibném začátku filmu.

Jsme krásná a spořádaná rodina a já mám pocit, že pro nás pořád dělám moc málo. Geniální. Všecky je spasím. Celý svět.

[LFŠ 2008] Zábavné dílko, ale kvalit Lewisovi starší Krvavé hostiny (1963) nedosahuje. Kouzelníkův úvodní proslov jako by vypadl z Matrixu :-) Nejlepší je stejně originální a neotřelé rozuzlení na konci zdánlivě jednoduchého a předvídatelného Čaroděje ze země Krev. Zkrátka nic není takové jak to na první pohled vypadá.

[LFŠ 2008] Na rovinu, animace je pěkně odfláknutá, ale to co z americký klasiky udělali Japonci je neuvěřitelný a do toho ten českej dabing… Jestlipak tu duhu vidí i naše Dorotka? – Nic si nenalhávej. Je dávno mrtvá.

[LFŠ 2008] Příjemná situační komedie, která pobaví.

[LFŠ 2008] Nejsi ty Markétka, co stála na pranýři? Faust vychází spíš z lidových tradic než z básně a měl pozvednout duši německého národa. Nevím, jestli se to autorům povedlo, ale mě výborný Faust minimálně zvedl náladu a připravil skvělý zážitek. Ve filmu po formální stránce svádí souboj světlo s tmou a miniatury kulis jsou bravurně nasnímané tak, že působí naprosto realisticky. Pro mě to je jedno z vrcholných děl německého expresionizmu. Opravdu mě pobavila odlehčená scéna, kdy čert drží obrovskou slunečnici, jí jedno semínko za druhým a říká si: Má mě ráda, nemá mě ráda…

[LFŠ 2008] Můj první Jakubisko. Abych pravdu řekl, tam mě film přes zjevné kvality a skvělé bláznoviny moc nezaujal.

[LFŠ 2008] Během projekce odešla promítačka, takže byla použita náhradní. Kvůli přehřívání se pak musela udělat ještě jedna neplánovaná pauza. Ale co, přece si nenechám zkazit zážitek z výborného filmu s úžasnou atmosférou a nádhernou vizuální stránkou. Opravdu mě zaráží tak nízké hodnocení 58 % (bez mých pěti hvězdiček).