Xeelee

Hláškující stroj, terminující nebohé Los Angelské Sahah Connorové, je dnes už poněkud zastraralý typ, ale film má pořád svoje kouzlo, originální námět s temnou atmosférou a je to klasika, na kterou bych se mohl koukat pořád dokola.

Ty nejsi ty. Ty jsi já. Arnold si představuje obyčejnýho dělníka poněkud jinak než PKD, ale z tohodle filmu, kde si divák ani na chvíli nemůže bejt jistej tím, jestli je to co vidí skutečnost nebo ne, by měl Dick asi radost. Je to prostě poctivá schyzofrenická paranoidní podívaná. Jsem moc rád, že si ji Arnold vydupal a že si pro realizaci vybral zrovna Verhoevena.

Militantní masakr, kde zbraně a výcvik rozhodně nejsou to nejdůležitější. Maminka mi říkala, že obludy nejsou. Žádné opravdové.

Sestřihal bych záběry na Vetřelce, Predátory, jejich bitky a udělal bych z toho videoklip. Není toho moc, ale aspoň pár minut za něco stojí.

Geniální mezník hororovýho žánru. Sice obsahuje pár klišé (např. počítače se spoustou blikajících světýlek, viz třeba řídící centrum s Matkou) a počítače vydávají divné zvuky jako kříženec reléového počítače se syntetizátorem (to opravdu nechápu, reléové počítače byly na ústupu už koncem padesátých let), ale jinak je to skvěle napsanej, zahranej i natočenej skvost. Vetřelec disponuje dechberoucí atmosférou a já jako skalní fanoušek kyberpunku a H. R. Gigera chrochtal blahem nad každou Gigerovou rekvizitou a Vetřelcem, kterýho tenhle génius vytvořil. Rekvizity, které nedělal Giger, jsou nadčasově moderní a vypadají funkčně a účelově i po třiceti letech a i efekty vypadají obstojně. PS: Možnost shlédnout digitálně zremasterovanej režisérskej sestřih v nejlepším kinosálu v Praze byla ryzí radost.

Vetřelci ³ urbanistické peklo trestanecké kolonie rozhodně sluší. Díky absenci zbraní má unikátní bezútěšnou atmosféru a nápad se psem a z něj vylíhlým poněkud odlišným Vetřelcem je geniální. Navíc ty prostřihy mezi pohřbem a líhnutím… Nádhera. Myslím jenom na tebe. Jsi v mém životě tak dlouho. Udělej pro mě maličkost. Jenom to co vždycky.

Dal bych si něco k pití. – Máme vynikající koláčky.

Ten závěr, co to sakra mělo znamenat? Pseudozombiárna, u který už od začátku víme co jsou „zombie“ zač a kde „zombie“ umíraj vyčerpáním? Tady asi někdo hodně fetuje. 28 dní poté ale není úplný odpad. Začátek ve vylidněném Londýně byl perfektní. Je opravdu škoda, že film akorát okatě vykrádá klasiky žánru a nepřichází s ničím novým. Zpracování je velmi dobré.

[[spoilery]] Začátek je naprosto dokonalej. Dcerka, otec, šok, útěk, záběr na město ze vzduchu, to prostě bylo něco absolutně neuvěřitelnýho. Brutální, fascinující, dynamický a s atmosférou, která by se dala rozstřílet brokovnicí. Rovina humoru v remaku je trošku někde jinde, kritika konzumní společnosti zůstala v pozadí, film nestojí na budování atmosféry neodvratný zkázy a zombíci běhaj jak o život. Doba klasických pomalých zombie filmů už je asi nenávratně pryč. Úsvit mrtvých je jedinej snímek, ve kterém jsem režisérovi pohybový nadání zombíků odpustil (pozn. 1. 3. 2009: druhým filmem je španělský [Rec]). [[Nezapomenutelná je část, kdy Kenneth zastřelí zesnulého otce jedné z přeživších. Kamera snímá Anu s Michaelem –Dobře že jsi to neudělal.–, jak sebou cuknou, ozve se ♪oh shit, kterým začíná úžasná vyklidněná jazzová písnička, během který si Kenneth a Andym dávají partičku šachu, jako v originálu si lidi užívaj v obchoďáku, skladba končí slovy get ready to die♫ a následuje Andyho střílení starých známých na zakázku.]] On je vůbec celej soundtrack naprosto geniální. Od country v úvodních titulcích přes Dont Worry be Happy při vniknutí do obchoďáku po metalové závěrečné titulky. Co říkáš? – Páni, to je to nejromantičtější, co mi kdo ukázal. Tuning náklaďáků je kapitolou sama pro sebe. Tady se někdo opravdu vyřádil. Když už v pekle není žádné místo, mrtví ovládnou zemi. Kromě Úsvitu Snyder hodně čerpal inspiraci i v Noci oživlých mrtvol z roku 1968. [[Jde například o scény s nárazem dodávky do benzínky nebo scénu z televize, kdy šéf likvidačních jednotek radí, že mají nemrtvý střelit do hlavy a spálit. Volně taky převzal scénu, kdy uhořeli dva lidé v autě, a použil benzín v podzemní garáži na zombíky.]] Abych to shrnul, tak Úsvit mrtvých je spíš nenáročná popcornová zábava, Snyder si nedal tolik záležet na psaní charakterů postav jako Romero a celkový vyznění filmu je hozený úplně někam jinam, ale je vidět, že Snyder má k nemrtvým velmi vřelej vztah a film dělal s láskou a milovníci nemrtvých ve filmu najdou kromě perfektní akce a exhibice maskérů spoustu více či méně nápadných odkazů.

Bez Moma a s uvěřitelnějšími scénami Huberta (Reno) s dcerou by to mohl být dobrý film. Jako oddechovka se mi Wasabi líbil, ale scény typu Momovi nenastartuje auto, zázrakem zjistí kam Huberta odvedli a přijede (autem zboří zeď) pomoct Hubertovi potom, co ho chtěli zabít a všechny postřílel, v ruce drží (bůhví proč) odjištěnej granát, který pak po zběsilém úprku vybuchne (s dalšími dvaceti granáty v kufru auta), to je na mě fakt trošku moc. Místy skvělý akční film a místy taškařice plus pár vtipných scén a suchý francouzský humor. Při nakupování za doprovodu Voodoo People od Prodigy jsem čekal něco akčnějšího. Z tohoto tématu šlo vytěžit mnohem víc, scénář je poněkud slabší a filmu by určitě slušel vážnější tón. Verdikt: jdu si koupit atomový tapety, kde kolem atomového hřibu tancuje spousta lidiček techno.