peproch

Poslední Zeffirelliho film. Důvody proč film vidět jsou mnohé, žádný ale ne tak silný, abych si po jeho shlédnutí neřekla, že je to škoda, že film není lepší, je jen dostatečný. Mistr Zeffirelli natočil film jako poctu, plný nádherných modelů. Jako pomník. Jako rozloučení, fiktivně hraný dokument. Drama je skryté v rozhodování, jestli se diva má zapůjčit, prodat nebo zahýčkat popkulturou, ad post, postsynchronně vyrobeným filmem, kde by ona se ukazovala dnes, ale zpívala včera. Maria Callas nakonec vyžádá si respekt k skrečování filmařského projektu. Film je jen obrázek, život je i slábnutí, odchod.

Když film skončil, zatleskala jsem. Nelineární narativní struktura, postupně skládám s hrdinou Tomem oněch 500 dní které strávil v blízkosti nádherné, inspirující, svobodné, štastné, slunné, vřelé a vroucí Summer. Ale zklamán vztah opouští, protože ona nechce trvat trvale, spíše nevěří na lásku. Její cynismus je neochvějný, i když všecky dny s ní jsou zalité sluncem. V závěru se seznamuje s dívkou Autumn.

Není to jen silný reflexivní příběh o vypořádávání se s pokušením akceptovat interpretaci vlastní chyby nebo omylu jako nešťastné náhody a tudíž nemající vliv na to, že smím i nadále chápat sebe sama jako válečného hrdinu. Není to jen romantický film o potřebě vnímat jako hrdinku tu, která nasadila svůj život v boji a jako oběť zanechala sirotka. Tankista plukovník Serling (Denzel W.) i pilotka Karen (Meg R.) , on přeživší, ona posmrti MUSÍ být prověřeni advokátem diaboli než jsou beatifikováni! A poctivost v tomto smyslu MUSÍ být provedena důsledně. Spekulací o motivech a mýtech okolo svatých se můžeme přiblížit jim jako hrdinům. To je poselství a kombinační výsledek výtečného filmu, který navíc po technické, scénářově akční a kamerové stránce je na svou dobu velmi výborný.

Moc jsem se nebavila, nesmála. Viděla jsem nesourodé dvojice, vyžraný stejkový macci a křehulinké krásky tak trochu za zenitem. A řeší se svatba a manželství? Chápu morální dilema, chápu, že za každým pohoršením je mizerie pohoršeného, ale fakt - nebavila jsem se a ani podívaná to úplně nebyla. Dilema mělo spočíávat v tom, jestli říct kámošovi, že mu žena zahybá

Zwick chtěl sobě i producentům dokázat, že umí filmařsky všecko, i hrdinský akčňáky. Kde film opouští akci a cosi řeší, je táhlý a nezajímavý. Pokud jde o akční složky, ty jsou docela dobré, jméno "Never go back" dává smysl - tenhle hrdina už se nemá vracet, ani chodit zpět, proti času, prostě už konec. Vyřešil všecko, i svý tatínkovství... Jako politická kritika film odkrývá potíže privatizace a outsourcingu americké války.

Film  chce prostě současně pobavit blbou blondýnou, naivní cukrovou holčinkou, hloupostí sebestředných rodičů, pitomostí důstojníků a hledá v humoru možnost spásy... slepenec, kulturně moc vzdálené, cizí, odlidštěné. Pozitivum: tím, že je ve filmu moc podnětů - rodina, móda, kasárna, centrála Nato, domeček na francouzském venkově, svatba, sex... je film svěží. A to je přednost.

Zohledněte, že se jedná o pro-rodinný, celorodinný, učitelitělocviku odpovídající, pro-americký, film podporující nadšení, angažovanost, komunitnost..... a pak je úplně úplně super. Dívejte se se svou rodinou, dospívajícími, babičkou, všichni mohou a mají být povzbuzeni, spokojeni a potěšeni. Kevin C. i Maria B. jsou výteční, klidní a tvrdá práce a společenskost jsou oceněny. Ve filmu i po filmu svítí slunce. Jen ta práce sběračů zůstává tvrdá.

Mám ráda malé filmy. Zde mi ale unikla pointa. Možná jako pilot k seriálu by to nebylo špatné, ale i jako sledování malého příběhu, drobných lidí, to není špatné. Vidím tuto konfrontaci: chytří lidé jsou nezřídka své nemehlovitosti osamělí, samotářští, jsou intelektuálně trošku nadřazení, trochu nekonzistentní, jakoby se pokoušeli sladit své osobnosti, své osobnosti v jeden příběh. Film končí ve fázi, kdy by to mohlo začít být komické nebo tragické. Ale o tom přeci vypráví mnoho jiných banálních filmů. Ten česká titul, který právě vůbec nevystihuje titul anglický, že se jedná o chytré lidi, je pitomě zavádějící, přezíravě poukazující jen na to, že chytří bývají nezřídka samotářští ve snaze obrany před davovou hloupostí

Tento spíše komorní jemný film vlastně není o Beethovenovi, ale iniciační událostí Anna Holz. Jedná se ale o historicky fiktivní postavu, nicméně film ji představuje jako klíčovou pro poslední tvůrčí roky a počiny Ludwiga. Chce být jím, jí v jednu chvíli maestro vmete do tváře. Omývá jej, uklízí mu, přepisuje symfonii a i kvartet, sekunduje při premiérovém dirigování.... Film pro mladé umělkyně stavící se a projektující se k maestrovi

Zwick opět natočil velkoformátový velkofilm, který vypráví tři konkrétní lidské příběhy - rybáře Solomona, bílého afričana pašeráka Dannyho a americké novinářky Maddy. Jejich interakce je námětem děje, zobrazení bestiálního násilí domorodých bojů nástrojem reportování o nestoudnosti výcviku dětských vojáků a diamantová těžba a pašování nástrojem reportáže směřující k globální podmíněnosti, finančnické zainteresovanosti a mezivládních angažovanostech. A to vše se filmu povedlo zachytit a vyprávět a ještě ukázat krádu přírodních scenérií, výměnu očních sympatií hlavních hrdinů a masivnost utečeneckých táborů. To vše dikáže film předvést a přitom si nelibuje v brutalitě ale spíš v jemnocitu.