Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Komédia
  • Sci-Fi
  • Krimi
  • Dobrodružný

Recenzie (68)

plagát

Expanze (2015) (seriál) 

Abych pravdu řekla, tak fakt nevím. Hodně temná vize budoucnosti lidstva, které ve sluneční soustavě kolonizovalo co se dá, ale nepřestává zkoumat, jak se vzájemně vyvraždit, zatímco životní úroveň lidí, kteří nemají to štěstí, aby po sobě mohli střílet v meziplanetárním prostoru, se blíží středověku. Osobně to vnímám spíše jako politické drama zasazené do budoucnosti než čistou scifárnu, ale nemůžu říct, že by mě to nechytlo. Ovšem kdo to zapíchnul na konci třetí série, asi udělal dobře.  Oblíbené postavy: Pozemšťani Chrisjen Avarasala a Amos Burton, Marťani Alex Kamal a Bobbie Draper. Ti z Pásu... no, ty bych asi nechala vychcípat.

plagát

Láska na karí (2014) 

Nenáročná oddechovka. Pokud se nechcete obávat nepříjemného překvapení, nebudou vás trápit některé nelogičnosti v ději a budete se chtít prostě jen oddat kýčovité pohádce, kde dobro zvítězí, zlo je poraženo, a všichni jsou v posledku šťastní a veselí, je to dobrá volba. Hassan možná přinesl restauraci hvězdu Michelina, ale filmu jednu hvězdu určitě přinesla Helen Mirren.

plagát

Útek do divočiny (2007) 

Je těžké oddělit formu od obsahu, protože forma nevyhnutelně dotváří vyznění obsahu. Mám vážný problém s adorováním takzvaného útěku od civilizace, který má údajně člověku umožnit žít v pravdě, když ve skutečnosti umřete hlady ve chvíli, kdy vám dojde rýže koupená ve Walmartu. Film naštěstí nijak nezakrývá, že ten mladík by zřejmě nepřežil ani týden, pokud by náhodou nenašel vrak autobusu příhodně vybavený kamínky a postelí. Netflix popisuje film jako "inspiring", což chápu jako vzkaz, že pokud nejste náhodou Sentinelec, holt ten život v civilizaci budete muset nějak vydržet. A také jako poučení pro rodiče, že jejich chování má vliv na to, jestli jejich dětem v budoucnu hrábne.  Výtkám ke kýčovité kameře nerozumím, divoká příroda prostě je kýčovitě krásná. Naopak jako zdůraznění kontrastu, že ta krása je ve skutečnosti nastavená tak, aby vás zabila asi tak tisíci různými způsoby, slouží její kýčovité zobrazení dokonale.

plagát

Prvý človek (2018) 

Nejprve jsem váhala, ale scéna přistání spolu se soundtrackem si řekla o pátou hvězdu husinou velkou jak holubí vejce. První polovina neměla žádoucí dynamiku a pokud by se čtvrthodinka vystříhala, asi by se nic nestalo. Ryan Gosling jako Armstrong je bezchybný. Soundtrack je kvalitou srovnatelný s Interstellarem. Rozhodně by ale nebylo špatný poslat na Měsíc tu smečku pablbů, co blouzní o přistání Apolla 11 v Kubrickově režii. Dalo by se to pořídit levně, jen s jednosměrnou letenkou.

plagát

Dva roky prázdnin (1974) (seriál) 

Seriál mého dětství. Tak moc jsem se těšila, že mu teď dám plnou palbu s pocitem dobře vykonané práce, ale opravdu to nejde. Ono zřejmě má svůj důvod, proč si z něj ve skutečnosti pamatuji jen tu chytlavou znělku, která vystihuje dobrodružství party kluků na plachetnici naprosto dokonale. Tím ale výčet pozitiv bohužel končí. Chaboučký scénář, který úplně rezignoval na vykreslení charakterů jednotlivých hrdinů a jejich vývoj. Zato si ale z neznámých důvodů dal záležet na vyobrazení kapitána lodi coby obecního blba, který se nechá obrat o loď a pak i o peníze za výkupné s tak neuvěřitelnou lehkostí, že by kapituloval i před učitelkou ručních prací z dívčího lycea, po zuby ozbrojenou zlomenou pletací jehlicí. Pokud má být poselstvím seriálu, že tomu chlapovi nemělo být svěřeno ani šlapadlo na Mácháči, pak se cíl zdařil. Ani šikovnost a odvaha chlapců nebyly podány nijak věrohodně. Spíš je s podivem, že se dokázali nepřizabít i při korzování v parku po nedělní mši, za doprovodu bdělé guvernantky. Jediná příčetná postava byl ten blonďatý plavčík, ale sám to nemohl vytrhnout ani omylem. Na závěr je nutno vyzdvihnout kongeniální třetí verzi dabingu v provedení Studio Sokol´s Power Voice. Něco tak otřesného se nemohlo přihodit náhodou. Aby byl výsledek tak neuvěřitelně a kolosálně idiotský, na tom se muselo tvrdě pracovat. Jen jsem bohužel nepochopila, proč to někdo dělal - napadá mě jen snaha o definitivní a nevratné zprznění díla Julese Verna, kterému se chce nějaký jeho prapotomek pomstít za nějaké strašlivé rodinné tajemství. Teoreticky je možné, že pokud bych viděla verzi s původním dabingem, jednu hvězdu bych ze sentimentality přihodila, ale k tomu bohužel nedošlo.

plagát

Vesmír medzi nami (2017) 

Zajímavě pojatá teenagerovská romance. Trocha kýče, trocha patosu, předvídatelný děj, sympatičtí hlavní hrdinové. Nenáročná oddechovka.

plagát

Interstellar (2014) 

Co je nejlepší sci-fi film všech dob a proč zrovna Interstellar? Diskutujme. // "It´s not possible." "No, it´s neccessary."

plagát

Poslední dny na Marsu (2013) 

Nevím, za co se my lidi tomu nebohému Marsu tak mstíme, že o něm natáčíme tak slaboduché filmy. Budu se opakovat, ale už samotný nález jedné mrňavé a veskrze mírumilovné marťanské bakterie by byl absolutní bomba a pro šikovného scénáristu téma na osm filmů a pět seriálů. Pokud ale tu ubohou buňku přinutíte dělat z lidí krvelačné zombie... no prostě... to má být jako hustý? Hvězda za lokace, Curiosity rover likes it.

plagát

Misia na Mars (2000) 

Původní odpad jsem změnila na jednu hvězdu po zhlédnutí Jiného života. Ten závod v hledání nového dna u sci-fi je naprosto fascinující. Ale zpět k věci: žádná tvář na Marsu není a nikdy nebyla. Berte to jako fakt. A hrát si na to, že tam možná třeba je, přestalo být cool někdy v osmdesátkách. Způsob, jak se tento film dokázal přímočaře propadat od velmi slibného začátku až po naivní vyprávěnku hodnou Pionýrské vlaštovky, nechť je jí zem lehká, je svým způsobem strhující. Take home message: psychedelický závěr z žádného filmu Vesmírnou odyseu neudělá.

plagát

Červená planéta (2000) 

Ryzí guilty pleasure. Naivní hovadina, která je tak roztomile pitomoučká, že jí to ani nemůžete vyčítat. Tohle se neomrzí.