DarkoCohen

Jsem na rozpacích, jak hodnotit a to z několika důvodů. Předně po dlouhé době jsem neviděla film na jeden zátah ale na dvě části s rozestupem několika dnů. Sice jsem toho velkým odpůrcem, ale tady se mi to vyplatilo. Ze začátku je to totiž tak neuvěřitelná nuda, že bych u toho buďto usnula nebo to ani nedokoukala. Když ale zazněla píseň "All Roads Lead Home", tak se mně rázem do žil vlilo tolik optimismu, že jsem měla skoro až chuť létat. Pak ale příšel konec a mě napadlo jediné: ,,Tyjo, takhle to být nemělo". Výsledný verdikt: Film nic moc - 50%, ale album od Golden State si seženu;p

,,Poďte se radši válet. Takovejch pět, šest roků bych se válel a pak by se vidělo" :D Geniální Josef Somr mě hned při prvním shlédnutí okouzlil natolik, že mě to pořád ještě nepustilo. Rudolf Hrůšínský st. a Petr Čepek samozřejmě vůbec nezaostávají, ale opakovaně usedám k televizi právě kvůli Servácovi. Klasika, která neomrzí.

So sad. Tři kapesníky nestačily. Pro mě hodně silný zážitek. Ještě druhý, třetí den po shlédnutí mi bylo ouzko. Sice nenápadným, ale za to důraznějším způsobem se mi tenhle film dostal pod kůži. 95%

Stáhla jsem to kvůli Rupertovi, že se mrknu, jestli je schopen zahrát i něco jiného než to, v čem ho všichni známe. Nic jsem neočekávala a nakonec jsem byla mile překvapena. Nejenže mě Rupert nezklamal, navíc se z Driving Lessons vyklubal velice příjemný film, který jsem se zájmem sledovala. Film pěkně odsejpá, dokáže rozesmát i rozesmutnět a taky se u něj dá krásně uvědomit, že vaše rodina je úplně normální;p Pěkných 75%

Teda už dlouho mě žádný film takhle nenaštval ! Po vynikající jedničce je tohle neuvěřitelné zklamání. Nejvíc na ránu je příběh sám o sobě. Mizernější scénář se už snad ani nedá vymyslet. Vypadá to, jakoby M. Jefferies vykradl pár článků z bulváru o hráčích Realu, k tomu nechal hlavní postavy z jedničky a všechno to promíchal neuvěřitelně pitomými vlastními nápady. Automobilová honička ve sportovním dramatu, no potěš. A to jsem ještě nevěděla, že se na konci dočkám vítězného gólu od Davida Backhama z přímého kopu pár sekund před koncem. Větší kýč by člověk pohledal. To překonalo i holčičku na lavičce s coca colou. Nebýt celkem slušně natočených záběrů z průběhu zápasů, tak to řadím k nejhorším zážitkům roku. Nicméně koukatelný to asi je, ale kdo hledá ve filmu alespoň trochu smysl, tak nad tímhle výtvorem zapláče.

Většinou mi pomalé tempo vadí, ale tomuhle filmu náramně sluší. A. Minghella krásně vystihl správný poměr překvapivých scén s těmi snadno předvídatelnými a mezi sebou je promíchal takovým způsobem, že se příběh může směle rovnat i hereckým výkonům. Těm vévodí Jude Law, což mě hodně překvapilo, protože jsem spíš sázela na Juliette Binoche a éterickou Robin Wright Penn. Víceméně Breaking and Entering ve mně zanechal dvě nesmazatelné stopy. První: Jude Law mi konečně přestal být nesympatický Druhá: Tvorba A. Minghella se vyplatí sledovat.

Zajímavý film se silným příběhem, který ale nepřináší nic nového ani originálního, co by stálo za to si zapamatovat. Herecky je to sice zvládnuté celkem obstojně, hlavně pak Luke Ford jako autista je hodně přesvědčivý, ale já se nudila. Nezachránila to ani závěrečná scéna ve vaně, která je ovšem dokonalá... 50%

Neuvěřitelně uřvaný film. Až jsem se chvílemi za nás ženy styděla. Navíc mi to nepřišlo ani moc vtipné. Nebýt pro mě celkem přitažlivého hereckého obsazení, tak to snad ani nedokoukám. Rada pro ty, kteří si chtějí pustit tento film, když je bolí hlava: Rozhodně to nezkoušejte. Váš stav se ještě zhorší;p

Pro tenhle film mám slabost. Bývaly doby, kdy jsem ještě potřebovala svolení rodičů, na co se mohu koukat a na co ne. A tohle bylo vždy pasé. Jenže jak všichni víme, zakázané ovoce chutná nejvíce a to vás donutí riskovat;p I když uznávám, že umělecká hodnota je zde celkem mizivá a Bartošová v hlavní roli přímo k smíchu, já vždycky budu ráda vzpomínat na ten pocit vzrušení a tajemna, který mě při mojí osobní premiéře Svatby upírů dlouho nenechal spát. A přestože je to dneska neuvěřitelné, tak je to i první film, u kterého jsem se kdy bála.

A pak že naše kinematografie stojí za nic. Vynikající snímek, který obsahuje jen samá nej. Ať už skvělé herecké výkony, osobně jsem Jiřinu Bohdalovou neviděla zahrát lépe než tady, černobíle mrazivou atmosféru se skvěle zabudovanými flashbacky, nebo citlivě napsané dialogy, které vás občas donutí se i zasmát. Kdo by to u takhle vážného tématu tušil. Já si ale nejvíce vážím odvahy tvůrců natočit tenhle film. Přesně takovýmhle českým osobnostem patří mé díky za to, že se nemusím stydět, že jsem patriot.