Webb

Technicky kvalitně natočené se zajímavým, jednoduším příběhem. Bohužel je jednoduchý scénář až moc rozvleklý. Střihačské prostřihávání by tento film potřeboval, potom by zůstalo to hlavní s polovinou této stopáže. Takto to rozhodně nemá takovou sílu a pocity po zhlédnutí jsou o to slabší. [6,5/10] (Fox) (Němý, čb. /// Produkce: William Fox /// Scénář: Carl Mayer podle románu Hermanna Sudermanna /// Kamera: Charles Rosher, Karl Struss /// Hudba: Timothy Brock, Hugo Riesenfeld /// Oscar: William Fox (umělecký počin), Janet Gaynor (herečka), Charles Rosher, Karl Struss (kamera) /// Nominace na Oscara: Rochus Gliese (výprava)) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE]

Zhlédnuto v kině, ze kterého jsem si odnesl naprosto prázdný filmový zážitek. Nelogická akce postrádajicí fyziku nebo příběhovou hloubku s nesympatickými šablonovitými postavami včetně jejich herců v čele s Johnem Cusackem zabalená do efektního těstíčka je skutečně snad jen prezentací technicko-grafických dovedností. Vtipy, které tu jsou obsažené vůbec nefungují, vyznívají pouze někam do trapnosti a já se nezasmál ani jednomu. Děj se vleče jako dlouhá nudle a v žádném případě nemůže ukočírovat tu dlouhatánskou dvou a půl hodinovou stopáž, která rázem musí být procpaná tuny vaty a klišovitých scén.

Perfektní film o osudech dvou lidí, jenž je válka připravila o jejich duševní život. Fungují jen ve fyzické rovině jako loutky, zbavené lidství, neschopné partnerského, harmonického sblížení. Dokonáno jest, nápis pod křížem, jenž je klíčové vodítko provázejicí celý film, symbolicky spojené s přechodem minového pole na začátku a konci filmu. Obrazně se nacházejicí i ve snaze sblížení Chotovickýho s Adelheid. Vláčilova kvalitní režie s kamerou Františka Uldricha, Bachovým Motetem 'Jesu, meine Freude' i hudebním doprovodem Zdeňka Lišky vytváří u snímku velmi specifickou atmosféru. Petr Čepek skutečně patří mezi výborné herce ještě z dob, kdy herectví bylo na vysoké úrovni a tady znovu exceluje společně s charismatickou sekundantkou Emmou Černou.

Na toto pozitivní dílo se krásně dívá, výtečných rolí se chopili zajímavý a kvalitní herci. [7,5/10]

Nejprve se musím přiznat, že po tolika ruských filmech protkaných mým životem, u kterých se dostavovalo veliké zklamání jsem ani nedoufal, že se z ničehonic vynoří nějaké dílo, které se bude od ostatních odlišovat. No, a to jsem právě teďka našel. Opravdu jsem nečekal že na mě ruský film může takto zapůsobit. Je to dobře natočené, scénář se vztahy přenesené na otce a syny, včetně jejich cesty a otcovo vynucování si respektu je uvěřitelný a pomalu budovaný od prvních minut co se objevil v domě. Herecké výkony jsou tu bezchybné, je vidět že si natáčení opravdu užívali. Dále musím vyzdvihnout pěknou přírodu, díky které se taky částečně podařilo na mě zapůsobit, je to totiž tím pádem věrohodnější. K tomu si připočtěte kvalitní práci s kamerou a výbornou mystickou hudbu, která přímo nutí k zamyšlení a vyjde vám snímek, který by neměl nikomu uniknout. Toto dílo se dá také brát z pohledu posledního zdokumentování Vladimira Garina, který bohužel krátce po natáčení tragicky zemřel. [9,5/10]

Sice nenáročný, jenže dost chytlavý animák s pěknými lidskými vlastnostmi a výbornou hudbou. Ukázkový příklad, že v jednoduchosti může být krása. Skvělé!!!

Tak tohle mě opravdu moc nebralo, vtipy mi přišly trapné a děj nudný. Přeceněný snímek.

Velice zábavné s humorem, který je opravdu vtipný. Děj je tu svižný a místy i graduje. Dva týpci se tu hádají o kvalitách Transformerů, Lotrů, Star Warsů, nebo k nim do restaurace přijede magor přes mezidruhovou erotiku. Tvorbu Kevina Smitha zatím moc neznám ale po tomto kousku mám alespoň o to víc chuť to napravit.

Tento snímek není špatný ale neobohatil mě tak jak bych si představoval. Karla Kryla mám oblíbeného ale popravdě jsem od tohoto snímku čekal něco jiného. Čekání na nové postřehy, úhly pohledu atd. včetně skladeb už přímo vložených se ukázalo celkem zbytečné. Zpívání písniček u zříceniny už dávno znám a recitování je sice dobré, jenže také trochu nudné. Je mi líto že více nemůžu přihodit ale vyjadřuje to mé pocity z tohoto díla.

Dost emocionální dokument o záchraně dětí Nicholasem Wintonem. Jednou za čas je třeba si takovéto dokumenty připomínat aby se nezapomnělo na lidskou solidaritu a také si pročistit oči.