Silas

Eh, 70%___Příliš politiky, ploché ukecané postavy s podivnými motivacemi, nemá to říz (je tu nějaká kulervoucí akce?), hází se tu mincí jak u Coenů, neuzavřené scény, citová vyprázdněnost, přepálená stopáž. Další pokračování není vyžadováno. P.S. Co to dělá v TOPce?

V podstatě je tento film splněním mého snu. Vždy jsem choval velkou náklonost k vlakům a jednou bych rád procestoval zimní Rusko. Anderson se filmem přizpůsobuje pomalému ruskému životu a tempo odpovídá rozvláčné jízdě železnice. Herci jsou bezchybní, každá z postav dává tušit svou ne úplně čistou minulost, vztah mezi dvěma hlavními protagonisty je bez problému uvěřitelný a Ben Kingsley je se svou ruskou angličtiou k sežrání. I ta detektivní zápletka, mimochodem výborně fungující, zde působí spíš jako bonus, jelikož zde skutečně nejde o destinaci, nějakou velkou pointu či šok, ale radost a požitek z jízdy. 90%

Ellis chtěl ze své knihy zřejmě udělat výpovědní generační román, avšak jazykovými prostředky a dějovou roztříštěností se mu to v mých očích nepovedlo - po 150 stranách jsem ji odložil. Film vítězí nad knihou (paradoxně celkem věrně se jí drží) právě ve své kompaktnosti, i když stále vypráví děj z různých pohledů. Neotřelým vizuálním přístupem zkrášluje pochmurný a drsný studentský život a příjemným castingem jej přibližuje tomu našemu. Ke konci je naprosto neuvěřitelně hypnotická pětiminutová pasáž o výletu Victora po Evropě, to se jen tak nevidí...

Je snad náhoda, že má hlavní hrdina na dveřích znak Batmana?

Sled převážně dlouhých a mnohdy zbytečných vystřižených scén, které lepšímu porozumění Inland Empire nepomáhají...

Nejlepší film na LFŠ 08

Už nastavovali zrcadla?___ Tentokrát není ve výhodě ani čtenář, ani neznalec literární předlohy. Jakubisko od základů nabourává legendu a představuje nám svou vizi Čachtické paní, té, kterou ostatní dlouhá léta trápili a které ubližovali. A jelikož se jedná téměř o původní scénář – snad jen v drobnostech se s knihou shoduje – i zde Juraj mile překvapuje. Čtenář si možná více užije momenty, v nichž se na určité pasáže přímo naráží nebo se citují, ale jejich vyznění jde ku prospěchu myšlenky tvůrců. Co film činí výjimečný v českých vodách, je vizuál, který si Jakubisko evidentně užil a strávil nad ním mnoho času. Brabcova kamera má bohužel punc televiznosti, jíž ve většině scén chybí výraznější (nebo aspoň nějaký) filtr, protože při jeho užití fungují scény mnohem lépe, leč kompozice a záběrování jsou na mistrovské úrovni a spolu se všudypřítomnými knihami, pergameny, lektvary, kouřem a nasvícením tvoří tu správnou hradní atmosféru. Když však dojde na boje, režisér jako by tušil, že v nich nevyniká, a raději utíká jinam. Knihu vnímám jako příběh lásky, zrad, přátelství a většinu toho film postrádá (zbojníci), ježto se ponejvíce věnuje hlavní hrdince, kterou výtečně pojala Anna Friel. Roden odvádí (nad)standardní práci a zbytek menších rolí je zahrán převážně dobře, pomineme-li „vtipné“ štěky Vašuta, Podhůrského nebo Srstky... Zajímavou linii tvoří dvojice Polívky a Mádla, kteří zde, doufám záměrně, parafrázují Jméno růže. Polívkův mnich-vypravěč (jako v knize) byl nadto pasován do velkého vynálezce, jakéhosi Járy Cimrmana tehdejší doby.... Úspěch filmu je velmi nejasný vzhledem k tématu, jak ho Jakubisko pojal. Přeci jen: je pro diváky lákavější téma ženy, po které se každý tehdy vezl a byla obětí, či té, která nelidsky a krvelačně zavraždila desítky pannen? __ P.S. Chtít, aby Čachtickou paní zfilmoval Cronenberg, může pouze někdo, kdo vůbec nepochopil, o co tu jde.

Rusák dává na prdel všem hollywoodským režisérům a dává na prdel i divákům. Naprosto ultimátní akce s nadpozemskou střihou skladbou, která, ač jsem nepočítal střihy za sekundu, nezabraňuje orientaci v prostoru, jak je poslední dobou v módě, a s podporou přesné hudby vytahuje diváka do osmého nebe. Je to letní blockbuster a jako takový je jej třeba brát. Věřím, že mnoho lidí bude nad scénářem a fyzikou kroutit hlavou, ale o to tu nejde.. Kupředu pádící technický pokrok je vidět především u krys, chlápci z Pixaru udělali od Ratatouille pěkný skok. Jediné, co mi trochu kazilo dojem, byly části z České republiky - vlakové nádraží nepříjemně připomínalo neslavný Hostel, ale je to čistě subjektivní a napodruhé to snad bude v pohodě.

Stejně jako u Vláken zabíjí závažnou myšlenku naprosto dementní zpracování televizní formy, které vykazuje znaky amatérského homevidea. Atmosféra žádná, herci ochotnického ražení a nejhůř dopadají samotné rostliny, jež vzbuzují namísto obav úsměv. Nechápu rozdělení do 6 částí, když každá z nich je neúnosně protahována. Působilo to na mě jako zfilmování knihy z povinnosti. 50%

Dva roky po atentátu v Mnichově přichází Fassbinder se svou studií vztahu staré uklízečky a arabského muže ve středním věku, kteří spolu v "rasistickém" Německu započnou společné žití. Snímek, který může být aktuální i dnes, vyniká především vynikající povahokresbou všech postav, jejich vztahů, přetvářky nebo dokonce otevřené nenávisti. Neuvěřitelně autentické a nadmíru pravdivé... P.S. Zajímavé, že postavy zásadně nedopíjejí objednané pití.