Silas

Mário: Kdysi nejrychlejší číšník v malém italském městečku toužící po krásné Silvestře. Kouzelník: Samolibý "umělec", vizionář a hybač s osudy. __ Tyto dvě postavy jsou převážně v pozadí a spíše doplňují dějovou linii rodiny, která přijíždí do Itálie a musí se vyrovnávat se společenským nepřijetím - sic patří mezi ty výše postavené - místních obyvatel... Ženská postava Silvestry zdaleka není tak funkčním katalyzátorem jako například Monica Bellucci v Maleně, snímek si pohrává s osudovostí, ale ke katarzi, o kterou se v závěru snaží, se nedá vůbec mluvit. Zbývá tak ledabylá atmosféra přímořského letoviska, což je na dvě hodiny trestuhodně málo.

Skvělá práce. Celý film pokradmu a nenápadně směřuje ke konci, kdy "se určitě něco stane". Hlavní hrdinky šíří nejistotu, ať jde o jejich možnou duševní chorobu či (proč nad tím neuvažovat) sexuální orientaci... Velmi podvratná záležitost, kdy je režisér stále o krok před vámi a v závěru se vysměje do obličeje. P.S. Isabelle Huppert vám díky podvratnému větříku dá nahlédnout pod svou sukni - no nekupte to. 90%

Na komedii po celou dobu příliš vážné a ke konci nesmyslně absurdní, na rozbor psychologie člověka příliš uhlazené. Gosling je skvělý, film však neví, kam se zařadit.

Po Pokání tu je další film, v němž se hrdina snaží skrz vykoupení a morální skutky odčinit svou minulost, která přinese potěchu jeho budoucnosti. A že ta cesta není jednoduchá, pozná divák velmi rychle. Forster nemusí mít složitě vyprávěný příběh, aby (zbytečně) klamal diváky, nemusí své postavy stavět do umělých konfrontací, aby z diváka dostal slzy. Že Forster umí citlivé pasáže, víme už z dob Finding Neverland, co však jeho film staví nad ostatní, je hluboce lidský příběh, ve kterém nezáleží, zda se odehrává v Afghánistánu, u nás či kdekoli jinde ve světě. A ač mohou témata přátelství, zrady a rodinných vztahů zavánět patosem, zde se jich nedočkáte. Velkou měrou na tom mají herci, zvlášť dětští představitelé jsou svým sugestivním herectvím naprosto přesvědčiví. Hudba s kamerou jsou pak "pouhou" třešničkou na dortu tohoto teskného vyprávění.

Jeden z nejpozitivnějších filmů, jaký jsem v (dlouhé) poslední době viděl...

Podivný film s přesahem metaforicky zobrazujícího odlišného jedince ve společnosti, kterou nemůže být přijat a přežít v ní. Film, který provokuje k přemýšlení, na začátku chytne a nepustí. A ani nádech televiznosti nebrání velmi neobvyklému diváckému zážitku.

Je to příliš kontroverzní, než aby se to stalo kultem jako Donnie Darko, a příliš vizionářské a nadčasové, aby to bylo pochopeno... Kelly je génius, kterému doba není nakloněna.

Nebudu hodnotit vysoko jen za slušný střih, Stalloneho běhajícího mezi stromy a kusy těl létající vzduchem. Mánie se šíří jako mor, ale časem tahle hysterie snad opadne. Jatková exibice : /

Ani 10 oscarových kamer se nevyrovná tomu, co tvoří režisér Girard s kameramanem Dostiem. Doslova každý záběr je výjimečný, vypiplaný do nejmenší detailu - nasvícení, hloubka ostrosti, barevnost, kompozice....až se divák tou krásou zalyká a nevěří, že něco takového mohl stvořit člověk. V jádru je příběh velmi křehký, mnoho slov nepadne, hudba tvoří emoce a každý, kdo se naladí na tuto meditativní vlnu, bude odměněn nevšedním zážitkem. (P.S. Jen se dojímejte nad Pokáním s umělými emocemi, kde se tlačí nadoraz. Tohle je pravdivé.)

Zlo se relativizuje, morálka pokulhává a divák vyžaduje pomstu...