gjjm

Hodnotit si nedovolím, ale z těch pár skečů co jsem viděl byly v podstatě všechno blbosti. Po megatrapném Tarantino restaurantu ani netoužím vidět víc. Primitivní blbosti s umělým smíchem, založené na yorkshireském dialektu plus debilní dabing.

František Němec je asi nejlepší Hamlet, jakého jsem kdy viděl, Somrův Claudius se dost podobá Hrušínskému ve Spalovači, ani nemluvím o Rösnerovi a Kostkovi v menších rolích. Vynikající inscenace, rozhodně jedna z nejlepších inscenací Shakespeara u nás. Zajímavá je také naprosto minimalistická (či spíše geniálně absentující) výprava.

Flašinetář pod oknem se nechává seřvat od matrony. Ta je chce zlít vodou, což flašinetář se svým kamarádem využije k docela slušnému gagu.

Nejlepší animák :) Dejte si tak deset dílů na mobil a už nikdy se nebudete nudit :) Morbidně infantilní zábava, drsný způsob kreslení :) Oblíbená postava: Lumpy, oblíbený díl: Limb :))

Ze všech potterovských dílů asi nejlepší kamera a nejhorší scénář - krom několika sympatických vtípků (ten galeons) a velmi kvalitních scén je opravdu debilní. Přes pár scén to není ani tak thriller, spíš romantická konverzačka v trochu temnějším fantasy prostředí známém z knih - to prostředí je vystiženo opravdu výborně a s úžasnou atmosférou a vizuální stylizací. Prostředí je také tentokrát ještě trochu viktoriánštější, než je v potterovkách zvykem, někdy dokonce tak, že neodpovídá reáliím předchozích filmů (scéna přípravy liquid luck, myslánka, rozhovory v nebelvírské ložnici), což je rozhodně dobře, a většinou je dost zajímavé a - jak už bylo zmíněno - dobře natočené. Nevýhodou jsou krom debilního scénáře také ne zrovna dobré herecké výkony (relativně nejlepší je rozhodně Snape, relativně nejhorší Malfoy, Slughorn...představitelka Luny to určitě jednou dotáhne daleko jako domina v BDSM pornofilmech, ale do Pottera se nehodí, něco podobného platí o Gambonovi v roli Brumbála, který je tady ještě horší než v ostatních dílech a do této role se prostě hlasově nehodí). Kamerově výborná, jinak naprosto průměrná potterovka, které strašně ublížil důraz na romantiku. Yates je rozhodně dobrý režisér a až skončí s potterovskou sérií, třeba začne točit dobré filmy... P. S. Zajímavá je hudba. Neřekl bych, že je zdařilá, ale... zajímavá je.

Barkerův jedinečný svět plný paranoie, zvrácených snů, ďáblů a démonů z nižších světů, perversního i na první pohled "normálního" sexu, předměstské temnoty a hnijících mrtvol mi imponuje. Zatímco v literární podobě mi jeho texty přijdou zmatené, nepropracované, ne dost rozpitvané (myslím po stránce výrazové - po stránce obsahové jsou mi velice blízké), film mu jde výrazně lépe. Forma je ovšemže čiře béčková, autor si zvolil nenáročnou a dobře prošlapanou formu předměstského horroru, přetéká ale obsahem, atmosférou a krvavými démanty, zasazenými s mistrovstvím geniálního zlatníka do koruny uplácané z rozdrceného skla, které řeže při každém doteku. Přímé spojení mezi předměstím a peklem, krásné masky. Jedinou nevýhodou je rádoby metafysický podtext, který by mohl být propracovanější a nejen tak letmo nahozený a zůstávající na úrovni víceméně neškodného BDSM - v tom snad budou lepší další díly. Rovněž postavy z vezdejšího světa jsou takové nevýrazné a člověk je vnímá spíš jako doplňky k dekoraci než jako skutečné postavy a spád děje je trochu zmatený, neplynulý (zhruba tak v 50. minutě jsem měl pocit, že bylo přeskočeno takových deset minut děje, v dialogu s doktorem chybí tak tři čtvrtiny informací, s kterými se později dál pracuje). Přesto velmi působivý horror. Nauč se snášet bolest a zjistíš, že to může být veliká slast.

Můj první rozsáhlejší anime seriál (samozřejmě když nepočítám Pokémony). Netvrdím, že se ze mně stává otaku, nicméně anime kultura mi je čím dál sympatičtější. Kresba je velmi zjednodušená a zkratkovitá, ale má svůj specifický výtvarný kód, díky kterému umí vtěsnat do jednoduché kresbičky maximum významu a může tak bez problému v animovaném seriálu vyjádřit věci, jaké by v americkém (i evropském, protože ten evropský je naneštěstí mírně adaptovaný americký) kresleném filmu vypadaly směšně nebo groteskně - ono je to i proto, že v euroamerickém kresleném filmu je v 99% případů cílem prosté primitivní pobavení diváka a ne vyjádření složitého příběhu nebo předvedení vynikající grafiky jako v anime. Anime je sice kreslené, ale člověk by se na něj měl dívat jako na hraný film, protože to, co průměrný Euroameričan očekává od kresleného filmu, od anime prostě nedostane. To jsem se zase zakecal, zpátky k Hellsingovi. Nádherná grafická stránka, temný příběh, vlastně rodinná sága instituce jménem Hellsing, rodiny a protinemrtvé tajné společnosti zároveň, a o jejím boji proti upírům, ghúlům a všemu možnému. Jeden z nejlepších filmů o upírech, co jsem kdy viděl. Temná, depresivní atosféra, potoky krve, celkově brutální příběh, zvláštní úhly záběru a kvalitní animace v anime stylu. Postavy jsou buď psychopati nebo nemrtví nebo nemrtví psychopati nebo budoucí nemrtví nebo budoucí mrtví, což mi také velmi vyhovovalo. Snad jen hudba se mi moc zvlášť nelíbila. Japonština zní úžasně a dabéři originálního znění také předvádějí dobrý výkon (s tak stoickým klidem by větu "Napřed tě znásilním a pak tě zabiju a vysaju ti krev" nepřednesl snad ani Bela Lugosi). Budu se muset na anime dívat častěji.

Mé pocity se dají popsat čtyřmi slovy... první: nejhorší, druhé: film, třetí: všech, čtvrté: dob. Přestože technická kvalita není zase až tak příšerná, scénář je tak ... temně fascinující, že nemohu hodnotit jinak. Aj, počněmež onen příběh: Nějaký Strauss se svou milenkou (z nějakého důvodu mi Štraus strašně připomínal toho hlavního debila z Twillight, a to jak vzhledem, tak "karakterem" postavy) odjede na ňáký odlehlý a zaostalý ostrov, aby pátral po svém neznámém původu (není vysvětleno, proč by jeho původ měl souviset právě s tím nešťastným ostrovem). Zjistí, že pochází z tamní zdegenerované rodiny, která vymřela před 75 lety (je mu kolem dvaceti). Chvilku po tom pátrá a pak zjistí, že jeho potomci zatím zdegenerovaly v kanibalské světloplaché zrůdičky (viz obal DVD), které normálně požírají naformaldehydovaná těla z místního krchova. Krchov právě vykopávají a zrůdičky proto nemají co žrát. Nááááááhodou proto právě začnou útočit na lidi, ovšem náš král valčíků pocítí osudovou spřízněnost se zrůdičkami, přidá se k nim a najde tam osudovou lásku. Nějaké otázky? Já bych jich pár měl. Mělo to vůbec scénáristu? Pokud ano, četl po sobě to, co napsal? Pokud ano, přemýšlel vůbec o svých postavách a o souslednosti příběhu? Občas sice přišel na nějaký dějový rozpor, který vyplodil (např. že Straussovi rozhodně není 75 let), zopakoval ho a nechal postavu se na něj zeptat, ale neobtěžoval se ho nijak vyřešit ani vysvětlit. A ještě jedna otázka: co má, u velkého Cthulhu, film společný s červeným krevním barvivem? Pokud se tu mluví o nějaké nemoci, téměř tradičně zná scénárista pouze její název. Jsem v medicíně laik, ale takové bláboly poznám i já. Někdy se to korunuje dějovou chybou, například když se v jedné scéně Straussova choroba, která podle příznaků ze všeho nejvíc připomíná epilepsii, označí za "záhadnou, nevysvětlitelnou, nepochopitelnou", a nikdo neví, co mu je, ač se o ní o dvě scény předtím mluví jako o (poměrně běžné a nijak záhadné) hemofilii. Zvláštní je také, že pitevce v jiné scéně (nominativ pitvec, tj. pitvukonající lékař, toto krásné slovo jsem našel v jedné Preslově učebnici, škoda, že se neujalo víc) zaujme vrcholně to, že mrtvola rozsekaná vrtulí motorového člunu má nepoškozený penis a bez komentáře přejde fakt, že má tři žaludky. Vše korunuje přímo magický český dabing (mimochodem, mám tu zkušenost, že trashové filmy jsou s dabingem ještě mnohem trashovitější), který zní jako soutěž rutinovaných dabérů, kdo dokáže říct: "Umírám" optimističtějším tónem. V takové situaci se skoro stydím připomínat to, že zvuk je (aspoň u českého dabingu) asi pět vteřin za obrazem. K imaginární sošce nejhoršímu filmu všech dob se přidávají ještě další ocenění: nejdebilnější romantický podpříběh v historii filmu ("Jsem těhotná! Ono to kope!"), nejhorší sex v jinak nepornografickém filmu (jen tak abych vás nalákal, hermafrodit napřed - ve chvili, kdy se celý zbytek ostrova evakuuje a on by měl taky - obcuje sám se sebou, maje / majíc obě verse rodidel ve vhodné vzdálenosti, a pak se k němu přidá jeho zdravotní sestra), nejhorší výprava (schovka na hřbitově: megarofl), nejhorší konec, nejhorší gore efekty (když si v zápěstí prakticky překousnete ruku, krev má ve shodě s anatomií i pravidly žánru stříkat přes celou místnost, a ne pomalu odkapávat do dlaně!). P. S. Zarážející podobnost s Twillight, v tématu, obsahu, dialozích, postavách i kvalitě. P. P. S. Léta Páně 1652 nemohl nizozemský král zakázat incest, a to z velice jednoduchého důvodu: už asi sto let bylo Nizozemsko republikou. Incest se mimochodem v té době ve většině zemí trestal už asi dva tisíce let, navíc většinou smrtí. To je opravdu takový problém se podívat do nějaké chytré knihy či na internet před tím, než napíšete do scénáře něco o historii?

Česká amatérská parodie na anime a tokusatsu, nebo snad na film jako takový? :)) Asi bych to měl pseudointelektuálně rozpitvat. Takové normální home made video, ani moc vtipné to není (viz turecké remakes velkofilmů, které se od Heyduka liší jen tím detailem, že tady je to záměr), ale s lepším scénářem by to snad šlo... Na druhou stranu, zombíci a střih na amatérský film docela ujdou, využití hudby a herecké výkony (+ některé jednotlivé scény jako oblékání hlavního hrdiny, debilní výtlem v závěru nebo zapalující si matka) jsou přímo geniální :) HAPON!

Hudebně komponovaná filmová suita, tentokrát Švankmajer animuje vycpaná a nakreslená zvířata nejrůznějších tříd - od hmyzu po člověka, v pořadí podle přírodní historie. Animace je jako vždy perfektní, film je ale na Švankmajera docela zdlouhavý a mírně nudný, přestože má jen osm minut a zajímavé téma (lidská část s perfektním zakončením je prostě geniální). Zachraňuje ho ale ironický humor a úžasná hudba, na které tu hodně záleží a která je s filmem dost těsně spjata. Video: http://www.youtube.com/watch?v=2R8dwv_vQJk