gjjm

Dr. František Petiška z Brandýsa nad Labem, který je zmíněn v první ukázce, byl hercem Divadla Járy Cimrmana. Zemřel v roce 1980.

Jedno z představení hry navštívil tako Jan Werich.

V jedné z verzí hry se Zdeněk Svěrák zmiňuje o jevištním psychologovi Dr. Ječném. Pojmenování je však improvizace, přičemž v textu hry se nachází jméno Pšenička. Jméno Dr. Ječného se poté objevuje i ve filmu Kulový blesk (1978).

Ladislav Smoljak v rozhovoru prozradil, že prvotní inspirací k pohádce byla touha vidět Miloně Čepelku v růžovém princovském kostýmu.

Velšská věta, kterou posedlý otec Lucas (Anthony Hopkins) napíše, by se dala přeložit jako: "Nyní ho mám ve své moci."

Otec Gary Thomas, americký exorcista, jehož životní příběh posloužil jako inspirace pro film, s filmaři spolupracoval i jako konzultant v otázkách obřadu samotného. Uvedl, že průběh exorcismu, jak je vylíčen ve filmu, je "s nezbytnými úpravami" velice blízký tomu skutečnému.

Na motivy filmu vznikla počítačová hra pro Atari - A.D. 2044.

Maks (Jerzy Stuhr) na začátku zdraví kamery dvěma vztyčenými prsty ve tvaru písmene V, což byl pozdrav hnutí Solidarita.

Maks (Jerzy Stuhr) a Albert (Olgierd Lukaszewicz) se z hibernace probudí 8. března, tedy na Mezinárodní den žen.

Film se z velké části natáčel v solném dole Wieliczka nedaleko Krakova, který fungoval nepřetřžitě od 13. století až do roku 1996 a patří do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.

Otec Lucas (Anthony Hopkins) udělí Michaelovi (Colin O'Donoghue) rozhřešení, aniž by ho předtím vyzpovídal, což by bylo závažné porušení církevního práva.

Houslová sóla hrál Isaac Stern, jeden z nejvýznamnějších houslistů 20. století.

Místo sněhu byl použit drcený mramor.

Úvodní scéna byla osvětlena svíčkami.

Tovjeho (Chaim Topol) nešťastný kulhavý kůň byl odkoupen těsně před porážkou z továrny na lepidlo.

Snímek označil jako jeden ze svých nejoblíbenějších Slavoj Žižek.

Aby se Randová seznámila s prostředím, pracovala jako sekretářka pro architekta Elyho Jacquese Kahna.

•Původní román začal vznikat, když Randová pracovala na scénáři k filmu Skycraper (1928) podle námětu Dudleyho Murphyho. Randová původní námět zcela změnila a její scénář proto nebyl přijat, přepsaný příběh však poté použila ve knize "Zdroj". Na knize však pracovala velmi pomalu a práci mnohokrát přerušila, a tak byl "Zdroj" vydán až v roce 1943.

Ač si sama Randová napsala scénář, film nenáviděla a po celý život si stěžovala na režii, herecké výkony i jiné prvky filmu.

Relativní neúspěch filmu byl připisován Garymu Cooperovi, jemuž bylo při natáčení 47 a jako dvacetiletý architekt podle mnohých kritiků nepůsobil příliš věrohodně.