spacylemon

začátek je až strašidelný; nesvatá trojice Zounar-Matásek-Šťastný slibuje zážitky nevšedního utrpení... po příchodu do Prahé se to jakože trošku zvedne (no hlavně, když koukaj z pokoje strahovských kolejí rovnou na centrum, mhehe)... no, abych nekecal, furt je to víceméně pitomý, blbý a trapný, ale když na mě asi zas funguje ňáká blbá nostalgie (holt, taky jsme si tím prošli, i když do Básníků to má daleko; a vidět svou alma mater před 30 lety, též není k zahození), takže jako polokulisa k vykonávání nucených prací (žehlení, mytí nádobí) se to zkouknout dá...

Zase jedna přehlídka smetánky... kurvy, gigolové, rádobyrappeři a nad tím vším žena s neuchopitelnou dickcí Gavriely (kdo to, proboha, je?!). Milovník bizarností si tady své WTF-momenty najde, ale dlouhodobě pozornost udržet nejde. P.S. hm, takže po měsíci, kdy už mě k podivu nepřitahuje ani vrozený smysl pro bizzare, jde druhá hvězda dolů.

A tak se občas třeba vzbudím a nestačím se divit, co všechno může lidem vadit. Třeba že Hnátkův poslední zápas už není taková řachanda jako seriál... nic ve zlým, ale jestli si doteď někdo myslel, že byl seriál "jenom" komédie, tak se asi díval na něco úplně jinýho. A jestli někdo bral Luňáka nedejbože jako kladnou postavu, tak to má v hlavě asi malinko pomotaný :P Z druhé strany - té intelektuálně povýšenecké - zase hlasy, že je to film pro "fotbalové fanatiky fandící Spartě" (fandění Spartě myšleno jakožto diagnóza a negativní charakterový rys)... no jasně asi tak stejně jako jsou Homolkovi filmy pro měšťáky s těmi svými škodárnami, koníčky v Chuchli a Spartou v Teplicích. Další blábol: "je to film pro fanoušky vtipů o píchání psů" - trošku povrchní a účelový pohled aneb kdo chce psa bít, ocelovou trubku (šperhák, vzduchovku, rohový praporek) si dycky najde... S čím by se naopak dalo polemizovat, jestli je Hnátkův příběh opravdu nosný, jestli není hlavní hybatel děje - semafor na přejezdu - nereálná blebina atd. Já ale tyhle chyby vyčenžuju za přesně načasované gagy (za všechny Luňákův dojemný popis Hnátkova notýsku), hrdinného sebedestruktivního mstitele s licencí, výborně stylově vybranou hudbu (jako v seriálu: country a ranně devadesátkový diskohopec, ňamka), výjimečné zpracování sportovní stránky - vidím poprvý v životě, že herci opravdu hrají fotbal, žádná sestříhaná šaškárna jako v běžných sportovních filmech. A že má v podstatě každý ze 13 hráčů houslického týmu vlastní osobnost? Jinde jsem neviděl, že by se s tím tvůrci takhle srali. Právě i díky takovýmhle detailům dokázal Prušinovský vytvořit naprosto autentický svět, který sice občas hořkne a mrazí, ale stejně se z něj nechce zpět.

Po dvou letech filmové frustrace (tzn. "všechno dobré už jsem viděl, nic nového mě nezajímá, tak mě neotravujte se svými kinomatogoriemi"), se uživatel spacytlemon jednoho dne vynořil z hlubin 100x viděných seriálů a perverzních reality show a z posledních sil zvolal: "Dost, chci zas vidět nějaký HODNOTNÝ film!!!"... a co může být, hehe, hodnotnějšího než slovinské drama o šlapce? A taky, že jo! Nevím, kdy naposled jsem při sledování na počítači neměl nutkání co 10 minut odbíhat a kontrolovat, co nového ve virtuálním světě. Tady každopádně s očima přibitýma na monitoru od začátku do konce. Přitom zpracování je poloamatérské, hrdinka nesympatická, její chování sebedestruktivní, situace bezvýchodná, okolnosti nebezpečné, příběh napínavý, překvapení veliké. Takže zdar, filmy! Jsem zpět, chyběly jste mi.

O tvorbě filmu se tady dozvíme plus minus nic; to už bych spíš doporučil rozhovor s Prušinovským na kinoboxu; jako další díl skládačky svébytného houslického světa, je to ale OK.

To je ale sadismus, nutit mě dívat na film optikou takového ultranesympatického zrzavého haranta :P Hodně nepříjemný, o to působivější zážitek. Nejasný závěr taky nevadí, rád si vyberu vlastní konec; když dovolíte.

Nejpamátnější zážitek - první vyděšené setkání s real oldschool českým hip-hopem ("rýmujem, rýmujem") a s tím spojené přesvědčení, že Orion a Vladimir jsou nepochybně (bez urážky - vážně na mě tak působili) mentálně postižení... (paradoxně dnes po ňákých 10 letech tohle jejich vystoupení působí jako nostalgická vzpomínka na doby, kdy hip-hop "nebyl v piči")... Jinak vidět v těch dávných dobách ve dne v televizi hrát naživo Vypsanou fiXu, Plexis, Znouzectnost, Našrot ad. (nebo Monkey Business na playback, haha) by i stálo za to, nebýt šíleného zvuku nebo otřesných často totálně nepřipravených moderátorů; a to ještě část z nich v této nebohulibé činnosti pokračuje dodnes - např. mladý Prachař - tady vnucující se k jamu s -123 min., až z toho málem vytek (ale jo, já mu to vlastně přeju - aspoň si jednou v životě zahrál s dobrou kapelou)... Bohužel i zde, jako ve všech pozdějších lifestylových magazínech pro mládež, byly leitmotivem extrémní sporty (proč, proboha, proč?). P.S. ale furt lepší Letadlo než ta celerová zelenina, co přišla potom :P

"Roman, Romanko, Romaněnko, taký si úžasný!" ...jojo, úžasní jsou tady všichni.

..tak tenhlecten Mikuláš vraždí lidi a děti unáší do Španělska... hm, hm, ale houby horor, dyť je to komédie! Nikde jinde nelezou střeva z břucha tak legračním způsobem; do toho triky jak z Veletrhu strašidel (Lexikonu kouzel), hromada "WTF momentů"; herci kulí oči, mávají bouchačkami... Ke cti tvůrcům ovšem třeba přičíst, že se jim většina těch chtěných vtipů celkem povedla. No co, ať už to tedy měla být parodie (čemuž některé věci, žejo, nasvědčují) nebo jde jen o kouzlo nechtěného (tomu nasvědčuje všechno ostatní), dlouho už mě žádný film tak nepobavil; a to se cení.

Jako zkratkovitá ilustrace (která těžko může něco dát nečtenáři) ke knize by to nebylo vůbec špatné.. jó, jenže to by nesměly být některé postavy pěkně zabité (haha, neúmyslný dvojsmysl). Kašlu na ty vedlejší nebo Midori (se kterou zfilmovanou mám menší problém asi jenom já), ale co chudák Reiko?! Původně lehce trhlá, ale rozhodně sympatická paní - stala se z ní tragická šmírácká troska žadonící o sex.. pěkně zvratkovitá ilustrace teda.