Gwaihir

Velmi důstojné rozloučení s legendární jižní tlapou. Je to takový upřímný příběh sympatického mistra světa v těžké váze na odpočinku, který se ohlíží za svým životem a zároveň cítí, že ještě může něco vykonat. Způsobem sobě vlastním sděluje lidem, na kterých mu záleží, co si myslí, a svou jednoduchou logikou působí stejně mile jako kdysi. Jeho zápas s vytáhlým a zatím neporaženým šampiónem má předem známý výsledek, ale přesto ne zcela. 80%

Abych řekl pravdu, tak jsem od tohohle filmu katastrofického ražení čekal trochu jiné pojetí. Vizuálně je to skutečně docela pěkný nářez, ale chybí v něm silnější záběry na apokalypsu jako takovou, pohledy na děje a události v různých částech světa. Takhle je to jen další, na můj vkus místy až příliš ukřičená, jízda plná dojemných situací, která obsahuje pěkné poselství o lidskosti a má víceméně pozitivní závěr. 65%

Spojení nádherného světa lidské fantazie se světem kruté válečné reality je v tomto případě něčím naprosto jedinečným. Propojením dvou tolik odlišných světů vznikl smutný a temný, leč překrásný a originální, příběh o nevinnosti a odvaze dětského srdce, který dokáže znovu probudit vzpomínky na dobrodružné a tajemné příběhy, jež zůstávají uschovány kdesi hluboko v našich myslích. Pro mě je zážitek z tohoto snímku opravdu velmi silný. 95%

Ačkoli nejsem zrovna skalním fanouškem stylu Tarantinova, tohle kinematografické dílo považuji za něco výjimečného. Natočit film, který vytváří alternativu historie namísto jejího věrného zobrazení, je prostě velmi originální nápad. Je to snímek poskládaný z naprosto geniálních scén s brilantními dialogy, které provází velice napjatá atmosféra neustálého očekávání, a z jejich celkem nečekaných, více či méně akčních, vyústění, která jsou realisticky brutální a absolutně dech-beroucí. Všechno je tady takřka dokonalé, po všech stránkách filmařského řemesla. 100%

Možná, že byl pravdivý příběh proslulého zbojníka Juraje Jánošíka skutečně tak prostý. Možná, že se na stříbrném plátně přeci jen lépe vyjímají příběhy více legendové. Pojetí tohoto snímku je trochu nezvyklé, protože je v něm o něco větší prostor věnován vnitřnímu romantickému světu postav než ději samotnému. Přestože jsem určitě čekal od nového velkofilmového zpracování více, musím říct, že je to příjemná podívaná. 60%

Každá revoluce sebou přináší mnohé naděje a mnohé zběsilosti. Ta francouzská byla tou první, která vzešla z širokých lidových bouří proti útlaku a bezpráví. Jako taková byla proto zřejmě tím nejkrvavějším a nejkrutějším bojem za svobodu a rovnost. Francouzští filmoví tvůrci vždy uměli velmi dobře ztvárnit historii své země a tato freska není výjimkou ani přesto, že některé pasáže nevyvolávají tak silné pocity, jaké by si jejich obsah zasloužil. 85%

Snímek o tomto argentinském lékaři a jihoamerickém revolucionáři jsem očekával s určitými obavami, které se však naštěstí nenaplnily. Je velmi přínosné, že se tvůrci striktně drželi vlastních slov a interpretací samotného Ernesta Rafaela Guevary a ani na okamžik nesklouzli k jakémukoliv překroucení myšlenek a činů, pro něž tento charismatický lidový vůdce později zemřel. Druhá část filmu, tentokráte již natočená jako klasické drama, může na ty, kteří chtěli raději nahlédnout do zákulisí kubánské politické scény, působit až příliš rozvláčně a nezajímavě. Na ty, kteří dokáží ocenit zachycení osudů tohoto internacionalisty v bolívijské džungli, včetně jeho smrti, určitě zapůsobí velice silným dojmem. 90%

Vskutku velmi zábavný pohled do zákulisí pirátského vysílání v době, kdy rock`n`roll byl na vrcholu slávy a stal se životním stylem lidí po celém světě, přestože to některé puritány dohánělo doslova k šílenství. Hudební kulisa celého tohoto představení je naprosto báječná, jak také jinak, když šedesátá léta byla pro populární hudbu asi tím největším věkem. Jedná se jednoduše o parádní jízdu plnou neřestí, výborně dávkovaného humoru a písní plných citů. 90%

Skvělá adaptace velice známého románu mistra Dostojevského. Je to skutečně silný příběh válkou otřeseného muže, který je, pro svou jednoduchost, upřímnost a lásku, vtažen do spletitého světa klamu, intrik a nenávisti, což způsobuje postupný rozvrat, jak uvnitř jeho samého, tak v okolní společnosti. Ačkoli je zde velké množství postav, jejich charaktery jsou důkladně vykresleny, samozřejmě s ohledem na jejich důležitost, a je možné se v nich, při trochu větší míře soustředění, celkem snadno orientovat. Svou atmosférou, vytvořenou také díky tradičně nádherné hudbě Fumia Hayasaky, a úžasným citlivým výkonem Masayuki Moriho v roli "idiota", mě tento film doslova vtáhl do sebe a nechal mě naplno prožít svůj tragický děj. 95%

Protože mám filmy o gangsterech z dob první poloviny 20. století moc rád, tak jsem si, samozřejmě, uvedení příběhu Johna Dillingera na plátna kin, navíc z takovým hereckým obsazením, nemohl nechat ujít. Je to velice dobrý snímek, který si na nic nehraje, i když se zřejmě trochu plochým dějem. Atmosféra třicátých let je vystižena opravdu výborně, přestřelky působí drsným, velmi věrným dojmem a hudba to všechno výborně podtrhuje. Na druhou stranu, čekal jsem od toho o něco více, hlavně po emocionální stránce. 85%