Idiot

Pro mě osobně zatím nejpodivnější Kurosawův film... Jistě je to dáno jak tím že jsem nečetl Dostojevského předlohu tak tím že jde o sestřih provedený studiem bez toho, že by se jej Kurosawa zúčastnil. Z původních 265 minut zůstalo dnešních 166 minut. Zmizely tedy téměř dvě pětiny děje. Kurosawa prý studiu vzkázal že pokud už chtějí film sesříhat, nejlepší by to bylo po délce... Z vysvětlujících popisků v úvodní části filmu lze vydedukovat, že stříhání se odehrávalo především zde. Poněkud zmatečný byl ovšem i závěr... Z filmu díky tomu do jisté míry zmizela logická stavba, rozhodně ale zůstala silná atmosféra. Přiznávám ovšem, že jednání většiny postav mi tak jako tak nepřipadalo úplně pravděpodobné a myslím, že za to už svévolný střih nemohl. Více než o skutečném duševním onemocnění film (a zřejmě i Dostojevského předloha) vypovídá o tom, jak si v dané době lidé duševní chorobu (což mimochodem epilepsie tak úplně není) představovali. Základní paradox duševně nemocného který ve skutečnosti jedná daleko přirozeněji a pochopitelněji než lidé zdraví je ale samozřejmě silný a velmi nadčasový... Celkový dojem: 70% Zajímavé komentáře: Adam Bernau, anniehall, kinej, Anderton, ScarPoul, Gwaihir (11.04.2021)

S celkom zaujímavým Idiotom to mohlo pravdepodobne dopadnúť ešte oveľa zaujímavejšie, nebyť drastického narušenia zo strany filmového štúdia Šóčiku, ktorému sa zrejme nepozdávalo, aby vznikla ucelená autorská verzia o celkovej dĺžke viac ako štyroch hodín (presne sa jedná až o 266 minút !), a tak mu ju tým pádom trochu "oklieštili" , povedzme o dobrých 100 minút, čím sa film ako celok, tým mierne zmrzačil, čo napríklad priam najideálnejšie vidieť na celkovom filmovom rytmuse, ktorý je kvôli tomu miestami narušený, a preto vnímam toto spracovanie, ako jedno z najnudnejších, akými sa v 50. rokoch režisér prezentoval, že už práve teraz to môžem takmer prehlásiť, keďže som si týmto snímkom skoro skompletizoval túto päťdesiatkovú dekádu, kde určite bolo z čoho vyberať... No i napriek predchádzajúcej vlne kritiky, neľutujem, že som zhliadol prostoduchého človiečika Kamedu, ktorý si asi toho zobral na plecia viacej, než bol vôbec schopný uniesť, kedy si zase divák často uvedomoval, že tu skrátka asi niečo dobre nedopadne, však ? Totižto, veľmi obstojne sa nastavila - kompletná línia vzťahov i udalostí, ktoré zvyčajne podtrhovala prítomnosť postavy Taeko Nasuovej, totiž akonáhle sa objavila pred kamerou, tak vtedy bola nefaľšovaná radosť zo sledovania všetkých záberov, v ktorých si fenomenálna japonská herečka Secuko Hara počas trvania filmu zahrala. Mimochodom, kompozíciu obrazu mal na starosti Tošio Ubukata, ktorý si na herečku extra kvalitne posvietil. Neviem, či by si Dostojevskij zrovna takto predstavoval spracovanie svojho románu »Idiot« z roku 1868 do zrovna takejto filmovej podoby, ale podľa mňa sa režisér Kurosawa s touto výzvou popasoval vskutku (nad)štandardne, že opäť pri tom nesmel chýbať ani Toširó Mifune, čo je už typickým znakom tohto režisérsko/hereckého tandemu, že jeden sa absolútne nezaobíde bez toho druhého, teda aspoň týmto spôsobom to nateraz zakaždým funguje. A podotýkam, že vždy je to o niečom úplne inom. (11.02.2022)

Pokud se literární Evropa rozpíná mezi Shakespearem a Dostojevským, pak Kurosawa má zmapované oba "póly", východní i západní. U Shakespeara to tolik nepřekvapuje, jeho příběhy (dramata) nejsou až tak odlišné od samurajských příběhů, v jejichž zobrazování je Kurosawa mistr (viz opus magnum "Rašomón"). Pro adaptaci Idiota použil ale Kurosawa odlišné výrazové prostředky, aby jimi dosáhl téhož účinku a vjemu jako Dostojovskij svým literárním dílem; jeho empatie je skutečně výjimečná. Na závěr parafráze z pop music: "Chcete vidět Nastasju Filippovnu? Tedy vizte, to je ona!" (Jim Morrison, Strange Days). (16.03.2014)

Prave jsem docetl literarni predlohu a bylo jasne, ze tak extenzivni veledilo klasicke ruske literatury musi byt velmi komplikovane transformovat do filmove podoby. Nejde ani tak o nejakou chytlavou pribehovou linku, kterou by bylo mozne sledovat, jako spis o zobrazeni ruske spolecnosti dane doby a zrucne propletenou sbirku pribehu, snu a nazoru autora skrze skutecne do podrobna vykreslenou psychologii charakteru. Uz to, ze cely film je japonskou variaci pusobi zvlastne, ale ma to sve kouzlo a je to i svym zpusobem funkcni, jen v jinych rovinach. Cernobily vizual je super a nektere sceny jsou i pres svou japonskou odlisnost velmi verne predloze. Bohuzel je znat, ze se zde radikalne sekalo. Kurosawa natocil 265min verzi a studio mu ji oseklo o celych 100 minut, je to tedy mnohdy znacne zkratkovite a spousta zasadnich veci je vynechana uplne. Verim tomu, ze puvodni verze by byla excelentni, protoze material, ktery zustal je velmi dobry a 4 hlavni herci jsou skutecne vyborni. Melo to na me velmi odlisny efekt v porovnani s knihou. Film se zameruje na romantickou linku a je temnejsi. Kniha je vic o celkove filozofii a silene psychologii nekterych postav. 6/10 (02.11.2014)

Filmársky vyspelé, no nie tak pútavé ako majstrove ďalšie snímky. Pomaličké tempo a veľké množstvo postáv je pri tejto stopáži ozaj kruté a Kurosawovi dvorní herci Mifune a Shimura mali naviac naozaj málo priestou sa predviesť. Proti predtaviteľovi hlavnej úlohy sa nedá povedať ani jedno krivé slovo, to nie. Tragického hrdinu, "idiota", stvárnil naozaj vierohodne a citlivo, no u Kurosawu som si už akosi viac zvykol na Mifuneho a Shimuru, ktorí v jeho filmoch proste diktujú. Tuná to tak nieje a citeľne mi to chýbalo. Stále však pôsobivé dielo, ktoré má čo ponúknuť i po stranke obsahovej, tak po stránke filmárskej. (8/10) (11.02.2009)