berg.12

Z vesmíru dělá seriál jarmareční představení, takže se někdy stírá rozdíl mezi faktem, teorií a kravinou. Spousta témat je také už samostatně lépe zpracovaná v jiných dokumentech. Ale jako takový večerníček před usnutím to je fajn.

Bondův truchlivý stín.

Dokument o teorii velkého třesku, který se ani tak nesnaží o vysvětlení této teorie, jako o zmapování její historie a postupného nalézání důkazů. Končí stylově před branami LHC, s konstatováním, že poslední hledaný střípek do celé mozaiky může být zároveň úplně novým začátkem. Což je podle mě docela fajn přístup. K vidění zde

Co před šestnácti lety dokázal Spielberg s Jurským parkem, dokázal Cameron s Avatarem - vytvořit filmový Event, který nejen vyzývá filmové a divácké hranice, ale především dokazuje, jak živý a proměnlivý film stále může být. Dívat se na Avatara jen skrze symboly, významy a poselství může být stejně liché, jako hledat ve Spielbergově filmu hlubokou úvahu nad dopadem genového inženýrství - vše je jen součástí ryze filmového světa. Kde Spielberg dokonale využívá nové CGI jako prostředek k vyprávění, tam Cameron exceluje s 3D. I když se v Avataru snoubí tvůrčí vize a originalita s etnografickou a hudební výprodejí, technická vybroušenost s elementárními žánrovými floskulemi, osobní libůstky a preference zůstávají tentokrát druhořadé. Je to skvělá podívaná, i když asi nezůstane mou Cameronovou nejoblíbenější ani nejosobitější. (viděno v 3D dab. i orig.)

Všechno, co jste nikdy nechtěli vědět o Muppetech a báli jste si jen představit.

"May the Farm be with you!" aneb Bio-Star Wars.

V jistém slova smyslu fascinující podívaná, o to víc, oč se film bere naprosto vážně (už jen ten 25mil. rozpočet). Takhle nějak bych si představoval Vesmírnou odyseu od Ed. Wooda.

Jediná armáda ovlivňuje Hollywood? Opravdu mají ty filmy tak zásadní vliv? Mám při hodnocení brát v potaz hamburgerového maloměšťáka, který nepozná rozdíl mezi propagandou a filmovou stylizací? Mizerný dokument, který spíš politizuje než dokumentuje, ale hlavně se (dost amatérsky) láme do otevřených dveří.

Amatérský remake "Dnu nezávislosti".

Přesně tenhle šmrnc mi chyběl u "Vrtěti psem" nebo "Obchodníka se smrtí", tzn. že na pilu se netlačí přes téma, ale spíš přes postavy (čímž zbývá víc prostoru divákovi). Navíc tak zůstává hlavně film samotný, což u filmů s visačkou "natočeno podle skutečných událostí" nebývá vždy obvyklé.