Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Animovaný
  • Akčný
  • Komédia
  • Sci-Fi
  • Dráma

Recenzie (823)

plagát

Hajate no gotoku! - Can't Take My Eyes Off You (2012) (séria) 

Viděna episoda 1. Většinou to nedělám, ale zde nemůžu jinak. Kvalita šla rapidně dolů. První série byla dobrá, druhá horší, ale co předvedli tady... Kdybych hodnotil, nesáhnu možná ani po 1*. 20% Třeba mi to po 10 ep. rozmluvíte.

plagát

Accel World (2012) (seriál) 

Začátek byl slibný, prostředek ještě slibnější, poté ale motýlek odletěl k moři a v tu ránu bylo jasné, co tvořilo pevný sloup tohoto příběhu a zábavy jako takové. Ústřední dvojice. "Ten v tom modrém" a Chiu jsou nevýrazní hned od začátku a jiné postavy krom "pan Matice" si ani nepamatuji. Jakmile se -vše- začalo točit jen okolo bodů a stále okolo fňukajího prasátka, příběh začal dost pokulhávat. Poté, co prasátko ztratilo křídla, se děj zabrzdil a bylo to jen o nuceném sledování. Nedokáži doporučit ani odporučit. Někomu se může líbit, někdo to zabalí po 2 dílech. Animace pěkná, jen by se hodilo výrazné! změny myšlení postav. Není zde žádný vývoj osobností. Žádný. 40%

plagát

Kuroko no basket (2012) (seriál) 

Subjektivovi vyšla předpověď a z Kuroko no Baske se stalo nej sport anime roku 2012. Musím říci, že mne vtáhlo prozatím málo sportovních, hlavně baseballových, basket byl poprvé. A stálo to za to. Nejvíce bych vyvýšil rozmanitost postav. Nenuceným způsobem je nám více představeno kolem 20-30 postav, které si po shlédnutí série i dost dobře pamatujete, nepletou se vám a za jednu z méně výrazných bych viděl právě ústřední dvojici Kuroka a Kagamiho. Co víc, posledních 5 dílů se děj vůbec netočí kolem nich, ale kolem jiných dvou hvězd. Krásná hudba, akce, animace, vtip! Radost se zde zasmát. Nejsou trapné ani vtipy opakující se dokola. Pomalý rozjezd k 6 dílu, poté nástup akce až do 18, dva díly útlumu a poté hvězdný zápas mezi blonďákem a modráskem. Možná to nadhodnocuji, ale 5* je zde zasloužených. 90%

plagát

Hells (2008) 

Hells. Už jen název láká. Jaké to tedy bylo? || 0:00 -> 1:06 hod ||: Naprosto skvostné vizuální, zvukové a vtipné orgie. Už dlouho jsem se tak nezasmál nad ultrarychlými zvraty, super nápady a parádním humorem. Školačku přejede auto a dostane se do pekla. Tam, aby se opět dostala mezi smrtelníky, musí "dostudovat" školu. Jenže nová dívka v nové dívčí škole, to nepůjde jen tak po másle. Přes počáteční vtípky na její účet se dostane až do jejich srdcí, které naplní hřejivým pocitem až do doby, kdy se nám příběh zvrtne. Tuto část hodnotím opravdu dobře. 85%. Poté však bohužel nastupuje: || 1:06-1:57 hod ||: naprosto šílený příběhový zvrat. Vše se najednou zpomalí, nabere pobožný spád, hlavní motto zbylé hodiny je "věř tomu a ono se to stane" a co minutu omílané stejné téma. "věř si, naroste ti ruka". Naprostý konec je to jediné, co je od 1:06hod zajímavého. Tahle část působí značně uspěchaně, jako by autoři nevěděli, co do filmu dát. Proto tam všichni stojí a omílají dokola to stejné a stejné a stejné. Věřme si a změníme svět. Vše se nám vyplní. . . Extrémně nudná a moc nábožensky založená část. 20%. Protože jsem se ze začátku opravu bavil, viděl bych to na pěkných 60%

plagát

AKB0048 - Season 1 (2012) (séria) 

|| Příběh: || Partička malých dívek se vydá na planetě, kde vládne zákaz zábavy, na koncert legendární (a nejspíš i jediné) hudební skupiny AKB0048, která už řadu let střídá hlavní původní obsazení nalezenými idoly. Dívky mají srdíčka ve vlasek a očkách, proto je hned jasné, že uspějí a někam to dotáhnou. Celý seriál se poté drží klasického klišé - Přijali nás | je to těžší, než jsme čekaly | trénujeme | nejde nám to | trénujeme | jde nám to | máme příležitost se proslunit | psychologické trauma | trauma překonáno | svítím víc, než 1,5 chcíplé světlušky |. Končíme uprostřed jednoho koncertu, lidé jásají, já vypínám poslední díl a přecházím na brilantní Tsuritamu. || Hudba: || V celé sérii zazní tak 4-5 písní. Což je v repertoáru docela málo na to, že je to snad jediná zpívající skupina v celé galaxii. Písně nejsou špatné, ending se poslouchá velmi dobře. || Animace: ||: Není špatná, není dobrá. Někdy schází opravdu šílené množství detailů. (Naštěstí zde není ecchi.) Hudební vystoupení a tréningy poté vystřídá počítačová grafika alias Hatsune Miku. || Pozitiva: ||Jakoby "důležitost" toho, co dělají a co cítí. Někdy to tam jde opravdu vidět. Také vcelku reálné chování jejich manažerky. Ta se mi líbila ze všech postav nejvíce. Hudba. To, že to skončilo "jen" po 13 dílech.|| Negativa: || Probůh, kde začít. (0) Bude pokračování. (1) Nelogičnost. Jestli u mě něco zkrouhlo tento seriál o nějakých 40% dolů, tak je to právě chování všech (krom manažerky) okolo. Dívky jásají nad každou kravinou, brečí nad každou kravinou, přitom se učí střílet ze zbraní, které pak ani na koncertu nepoužívají, místo toho jakési mikrofonové StarWars meče, ale to není to nejhorší. Nejvážnější je však jejich lhostejnost k jejich životu. DES (anti-zábavní vojáci) na ně střílí, hází granáty a dívky si zpívají dál, nic neřeší, přímo -spoléhají- na to, že je to netrefí. DES se naopak neumí trefit. Za celých dlouhých 13 dílů zranili jednu dívku a to asi 10 raketami do jejího mecha ve vesmíru. V okamžiku, kdy přejdou na kulomety, tak se dívky vyhýbají i přesto, že stojí na místě. Pokud na ně střílí více nepřátel a někdo zlikviduje jednoho, začnou ignorovat ostatní a objímají se a brečí, popř se utěšují. DES mezitím asi čeká, až vstanou, nebo nevím co. Celá ta MAŠKARÁDA DES vs AKB0048 se mi zdála komická a anime by víc prospělo, kdyby tam buď někdo umřel / umíralo víc lidí, či tam nikdo takový ani nebyl a dívky by zpívali.. já nevím.. je to nehorázně nelogické. (2), (3), (4) - dívky, jejich vztahy, řešení uklouznutí na banánových slupek, fandů, příprava zpívání, hrdost, naivita, rodina, chování.... dalších 20% dolů. (5) je to NUDA. Žádné cliffhangery, žádné výzvy, prostě jen sledujete ukrutně kňourající dívky jak zpívají (při zpěvu mají jiný hlas, než když normálně mluví!) a lítají na vesmírných skateboardech vyhýbající se kulkám a raketám s nápisem "anti-entertainment rocket"... Probůh! Kdo to vymyslel... || Závěr: || Značně komické, depresivní, nezajímavé, nudné a NELOGICKÉ anime s příběhem, který má sílu Asterixe, který roky absinuje zázračný elixír. Rozhodně nedoporučuji, doufám, že na tento počin brzy zapomenu. 20%

plagát

Curitama (2012) (seriál) 

Musím říct, že takovou zábavu jsem nečekal :-) Uběhly dva dny a 12 dílů jsem sfoukl jako nic. Blahý pocit v srdci, dobrý opening, ještě lepší ending. Subjektiv to docela popsal, já vydržel až do konce a nelituji toho. Takto má vypadat dobré anime. Nenáročné, bez výrazných cliffhangerů, oddychové, milé. Nejvíc tomu dává fakt, že tam není téměř žádný milostný vztah, neodehrává se to ve škole, nejsou tam mechové a neexistuje ani náznak ecchi. Vše je naopak u / na moři a celé to podtrhuje naprosto skvostná hudba, kterou bych tímto chtěl vychválit do nebe :-) Tsuritama také hýří vtipem, hlavně z organizace Duck a jeho hlavním agentem. Povedená to turbanová bytost ^_^ | Závěr: | Oddychové, krásné, příjemné a s tou hudbou <3 anime, u kterého se můžete snad jen usmívat. Vyrovnané po téměř všech stránkách. Subjektiv tvrdí, že je moc pozitivní. Souhlasím. Ale neshledávám to jako zápor. Rozhodně v této sezóně jedno z těch dobrých. 80%

plagát

Sakamiči no Apollon: Kids on the Slope (2012) (seriál) 

Jazz nikdy nebyl mým prioritním koníčkem, avšak v tomto počinu jsem nad ním chvíli uvažoval. Protože jsem sám klavírista, dost dobře jsem chápal citové projevy Bona a protože jsem i prožil pár zamilování, chápal jsem i ostatní. Proč si vybrat tento příběh před seriály jinými? Krom toho, že je zde viditelná absence ecchi, hentai, fanservice a dalších ptákovin dnešní doby? -> Nenásilný příběh. Sešel se jeden námořník s tichou myškou a zjistili, že mají dohromady společnou hudbu. A nevěřili byste, jak i v reálném životě společná hudba přibližuje. Když do toho dáte ještě dívku, avšak ne obvyklý milostný trojúhelník, je tu 12 dílů, do kterých se vleze opravdu dost věcí. Co víc, konec byl naprosto úžasný. Hudba, animace a tak jsou na velmi dobré úrovni. Není to Nodame Contabile, ale nachází se zde velké množství různorodých skladeb, odkazů na zpěváky a dokonce i lehce ta klasika. Co díl, to potěšení u srdce. Závěr: neřekl bych, že je to nějak extrémní dílo, které bych si musel opět někdy shlédnout, ale to jedno podívání stálo za to. Občas na to pomyslím, nezapadne to zcela jistě do dějin zapomnění. 75%

plagát

Rollerky (2009) 

Oživující film s důrazem na důležitost teenagerovských pokušení. Velmi zábavný, živý a .. však se koukněte ^_^ Byla to jízda. 85%

plagát

Tôkyô magunichûdo 8.0 (2009) (seriál) 

O kresbu mi nejde, ale ta nuda. . . A přitom méně jak 11 dílů by bylo málo. Proto je určitě mezera spíše v příběhu. Nejkvalitnější episodu bych viděl tu první, tu poslední a mezi nimi takové poletování, pošťuchování, až moc ... nevím. Na seriál bych měl určitě jiný názor, pokud bych takovou katastrofu zažil. Ale zde mě ničím neoslovili. Za logické věci, sympatické postavy alespoň těch 45%

plagát

Šinko a kouzelná šošolka (2009) 

Máme zde 5*. Jednu hvězdu ubírám za příběh, který je vlastně o ničem. Dětská fantazie, představy, přátelství, ano. To všechno tam je, ale ne zrovna nejlépe zpracované. Co víc, mnohé věci tam ani moc nesouhlasí a jsou dost nelogické. (úmrtí jedné postavy a reakce okolí na to). Další hvězdu ubírám za hudbu, která se snad stále opakovala a nebo naopak dost chyběla. Poslední hvězda dolů za snad nulový přínos. Někomu to nejspíš dá hodně, avšak já si v tom nenašel opravdu nic. A to se mi líbí o dost krásnější, zvrhlejší, roztomilejší, hezčí, nenáročnější anime, než je toto. Ale prostě... Probůh, tam se fakt nic nestalo, nemělo to snad žádný příběh a bylo to tak nudnéé. Za pohodovou atmosféru a silnější prostředek: 40%