toos

Něco se stane v poslední pětiminutovce. Před tím 70 minut vlastně nic, co by stálo za pozornost. Nejen sexuálně frustrovaná čtyřicátnice se inkognito vypíše ze svýho krachujícího manželství. Její bratr na tom v osobním životě není o moc líp. Studenti zkouší nějakou hru. Nová děkanka fakulty má za pravou ruku nějakýho novodobýho jakobína. A vlastně nikdo celýho ansámblu mi není sympatickej. Kdyby to mělo 50 minut, třeba by to nebylo tak utahaný.

Nabitej ansámbl pod Filipovou taktovkou funguje na jedničku. Od nesmlouvavýho patriarchy Nerudného a jeho synů až po učitelku francouzštiny nebo slečnu instrumentářku. Klíčový situace ze života obyvatel domu se kryjí s historickými zlomovými událostmi. Mozaika je to atraktivní. Chlapi se v hospodě dohadují, pošťuchují, ale když na to přijde, táhnou za jeden provaz. Drvotu, jehož ve slabších chvilkách občas zrazuje jeho optimismus a vzdušný zámky, který si maluje, nakonec živí syn, kterej se stal šmelinářem. Promítač v kině, jehož rádoby odbojová činnost je směšná blbost, která ničemu nepomůže, zbytečně riskuje. Nejmladší z Nerudných si na svou vysněnou Růženu trpělivě počká. Pipina pro změnu pozná, že tam za dveřmi pavlačovýho domu je mnohem víc možností, i když je to mizerná práce v Reichu. A tak by se dalo pokračovat. A nakonec i rozuzlení, který mi v minulosti vadilo tím, jak nedopovědělo řadu osudů, mi dnes přijde trefný. I to patřilo ke zmatku začátku května roku 1945. Někdo má kliku, někdo na poslední chvíli padne. Někdo má naděláno v kalhotách, někdo chrání svou ženu, někdo jde hrdinně do boje. A na někoho se nejistě čeká.

Cassie chaoticky cupitá po světě. Konečně s nějakou dramatickou zápletkou, kdy o něco jde. Když je občas konfrontována, tak lže jako malý dítě. Snad pro dobrou věc. A bojuje se svým zlým já (který je mnohem víc v pohodě), který ji radí, aby si po*rala i osobní život. No, vydržela vzdorovat skoro čtyři díly. A s ohledem na to, že toho svýho kluka z plakátu zazdívá vlastně celou dobu a tak nějak nerada mu furt kecá, tak to nakonec ani není tak překvapivý.

Je to teprve druhá epizoda a přesto člověka napadají tři otázky. Kdy začne zase lejt, kdy s někým vleze do pelechu (hrdinka cudně souloží ve spodním prádle) nebo kdy se zblázní?

Jsem spolusledujícím i druhý série, drahá polovička má ráda KC. Je to ujetý. Což by ani nevadilo. Jen je problém, že hlavní hrdinka, která se teď snaží nechlastat a neojet všechno, co projde kolem, je dál těžko snesitelná neurotička, která trpí nějakou poruchou osobnosti.

Baví mě na tom, jak se podařilo docela notoricky známý kauzy natočit tak, že jsou znovu pro diváka zajímavý. Vím, že sud najdou a přesto ani nedutám, když ho hledají. Finger jako Plíšek je výbornej. Stará škola, ohař, co chytne a nepustí. Sokolův Tůma a jeho v dobrý víře myšlená nebezpečná hra s podsvětím, o který už ví, že zavání obrovským průserem, je taky zajímavej. A trio doplňuje mladej schopnej vyšetřovatel, kterej ve svý mladický naivitě nevidí, že i on si hraje s ohněm, i když trochu jiným, než jeho zkušenější kolega. Paráda. Málokdy se těším na pokračování nějakýho českýho seriálu a tohle je zrovna ten příklad.

Díl od dílu lepší. Poslední cca dvacetiminutovka byla hodně silná.

Zlatým hřebem bylo vystoupení Bělova syna, recidivisty. Zvláštní směs snad i upřímnosti, adorace otce, fanfarónství. Zábavný i strašný zároveň.

Úvodní díl byl povedená záležitost, ale přece jen uvedení do doby a seznámení s (staro)novými postavami. Tenhle díl byl ještě lepší. Novotný si excentrika Jonáka užil.

Docela svěží záležitost, která trochu drhne jen občas. Pro mě to bylo nečekaně příjemný překvapení. Nečekal jsem ze zkušenosti s českými "romantickými Komediemi" nic a získal fajn hodinku a půl. To, když se to tak vezme, není zase tak málo...