katchi

„Co žere Gilberta Grapea“ je typickým úkazem sociálního dramatu. Tento druh filmů to má těžké v tom, že se u něj nedá příliš sázet na napětí, akci či na dechbroucí zápletku, ale do popředí se dostává filmové zpracování a herecké výkony, které musí být odvedené na jedničku, jinak snímek ztrácí veškeré své kouzlo. Budu upřímná. Johny Depp pro mě nikdy nebyl hercem, jehož filmografii bych sledovala s nadšením a těšila se, do čeho nového se zase pustí. Zkrátka a dobře jeho filmy mi nic moc neříkají, proto jsem velmi překvapená, jak mě dokázal zaujmout ve snímku o životě introvertního realisty, který ačkoliv není se svým životem spokojen, snaží se na sobě nedat nic znát a „bojuje“ se svým těžkým údělem až do samého konce. Dalším příjemným překvapením bylo i herecké sólo Leonarda DiCapria, který se dle mého řadí k herecké elitě, protože to, jak báječně dokázal ztvárnit retardovaného bratra Ernieho, je opravdové umění. Jenom mi je trošku líto, že si nakonec tu zlatou „Oskaří“ sošku neodnesl, protože si ji zasloužil víc, než kdokoliv jiný. Film o starostech a problémech maloměstské rodiny hodnotím 5*, jelikož jsem už dlouho neviděla tak upřímně, působivě a přesvědčivě natočený snímek. Navíc oba z hlavních hrdinů si zaslouží svoji vlastní hvězdičku za to, jak opravdově dokázali své role ztvárnit.

Já zobu, ty zobeš, on zobe... Půlka Ameriky trpí depresemi a ta druhá půlka na to pojídá pilule. Film jasně působí jako kvalitní psychologické drama na téma „nadměrné požírání tablet z reklam způsobuje smrt vašim nejbližším“, takže ani kdybyste pojedli veškeré „léky s vedlejšímu účinky“ světa , vás zkrátka nenapadne, jak to nakonec skončí. Na jednu stranu chválím, protože filmy s nepředvídatelným dějem zbožňuju, na druhou stranu jsem trošku zklamaná z toho, že !!SPOILER!! originální „depkoidní myšlenka" filmu je smetena ze stolu trochu nudným "přelíváním cizích peněz na účet" !!KONEC SPOILERU!! Co na závěr říci? K mé 100% spokojenosti mi chybí dva různé konce, který by tento film mohl mít ... takže dávám 85%, a doufám, že s hlavní hrdinkou nikdy nepříjdu do styku, jelikož tato herečka mi už od pohledu příjde jako kvalitní „psychopat“, takže pro tuto roli byla jako stvořená....

Možná to bylo až příliš přeslazené, roztomilé, kýčovité nebo cokoliv jiného, co tady již tolikrát zaznělo, ale když ono se na to tak dobře dívalo... Intelektuálka, která si musí za vším tvrdě jít a zhýčkaný miláček davu, který neví co se životem. Možná to zní jako klasická "filmová telenovela", nicméně "originální" scénař a příjemné herecké výkony z toho pro mě dělalí film nadprůměrny. A ačkoliv "Jeden den" řadím do kategorie "filmů nevhodných pro diabetiky", myslím, že v této formě "podávaný cukr" nikomu ublížit nemůže. Dávám 4* a raději se nebudu zamýšlet nad tím, zda tu čtvrtou hvězdičku spíše náhodou nedostal Dexter za ty jeho sladké psí pohledy, na které se tak dobře dívalo ....:D

Sex, drogy, rock 'n' roll...nic víc od "The Runaways" nečekejte. Divákovi je poskytnut návod, jak se kvalitně sjet nějakýma těma barevnýma pilulema či jak si „zařádit“ se svou lehce bisexuální kámoškou, která je vlastně hrozně fajn, jenom má zálibu v nezávazných hrátkách. Ale ani přes snadno uhodnutelnou zápletku, která se prakticky neliší od klasických, ale skutečných osudů mnoha rockových skupin, či hvězd, tento film nemůžu považovat za špatný. Já, jakožto velký fanoušek rockové hudby, jsem si tuto hudební „rozbušku“ opravdu užila, ať už z hlediska hudby, hereckých výkonů či „feťáckých efektů“, kterých tam bylo požehnaně, a které dodávaly filmu tu zvláštně zvrhlou atmosféru...

"Pavouka se smaragdovýma očima" bych zařadila do kategorie "horory pro děti"...mít tak o 15 let méně, tak se v nocí hrůzou budím se vzpomínkou na ty obrovské pavoučí oči...no, i když..noční můry nejsou vyloučené ani teď, že jo :D

Čistá romantika o první a zároveň poslední opravdové lásce. U „Zápisníku jedné lásky“ se nedá hodnotit originalita scénáře, napětí ani zápletka, protože na tyto tři kritéria tato hořkosladká romance zkrátka nehraje. Už od začátku vám bude jasné, o čem to je, jak se děj bude vyvíjet, a dalo by se říci, že i smutný závěr si každý může domyslet. Nicméně co opravdu film nabízí, je jeho lehkost, upřímnost, jednoduchost, líbivost a báječný herecký koncert. Ani o jednom z hlavních hrdinů jsem nikdy neměla pochyby, oba mi totiž přijdou neuvěřitelně talentovaní, což mi dokázali i v tomto „zaláskovaném“ díle:) Film jsem shlédla raději 2x. Jednou jako „mládě“, podruhé o pár let později. Chtěla jsem se totiž přesvědčit, zda jsem tento romantický kousek v dobách svého „naivního mládí“ zbytečně nepřehodnotila. Nepřehodnotila. V „Zápisníku“ stále vidím tu stejnou sílu a upřímnost, jako jsem viděla tenkrát, z čehož plyne, že buď jsem nenapravitelný romantik, který podlehne každé „slaďárně“, která je natočena nebo se prostě jedná o opravdu nadprůměrný film. Myslím ale, že druhá možnost je reálnější. Takže dávám 5* a „Zápisník“; definitivně řadím k vrcholným dílům svého žánru:)

„Jak je můžeš nenávidět, když nevíš proč?“ Rozpor mezi dvěma světy, ze kterých ani jeden není ten správný. Ryan Gosling se tentokrát ujal role židovského nácka, který se zoufale snaží najít svoji vlastní identitu a přijít na to, kam patří, a čemu vlastně věřit. Touha po lepším světě ho nakonec dožene k páchání ohavností a následným „výčitkám a uváhám o správnosti“. Film ani jednu ideologii nevyzdvihává ani nezatracuje, ale balancuje na rovině, která divákovi shrnuje jak pro, tak proti obou těchto "stran". A je ve finále na nás, jak se s tím vypořádáme a čemu uvěříme, i když si troufám tvrdit, že tohleto filmové pojetí z nikoho příznivce "Strany dobra či zla" (volba, co je dobro či zlo je na každém z nás) neudělá. Mnozí by mohli namítat, že se jedná o slabší odvar „Kultu hákového kříže“, nicméně já bych to rozhodně tak skepticky neviděla. Na filmech s „moderní nacistickou myšlenkou“ nejde nic moc nového vymyslet, a proto je hrozně důležité, jak se tvůrci ujmou zpracování a jak moc koukatelně je snímek divákovi naservírován. Svatý boj za mě dostává 4*, poněvadž tento typ "přemýšlecích" filmů vyhledávám, navíc velké plus za mě dostává i hlavní hrdina, kterému jsem jeho "ideologickou schizofrenii" věřila každým pohledem, slovem či větou.

Já vlastně ani nevím, co si mám o tomto filmu myslet. Bylo hrozně zvláštní vidět Ewana McGregora, jak se snaží vypořádat s tím, jak jeho otec umírá. Bylo zvláštní ho vidět milovat dívku, kterou neznal, stejně jako bylo zvláštní vidět ho procházet si smutkem, který zažíval. Nedá se říci, že by vás "Začátky" vtáhly do děje a vy byste nebyli schopni se už od filmu odtrhnout, nicméně vás donutí přemýšlet o velké spoustě věcí. O životě, smrti, lásce, umění či touze... Řekla bych, že tento americký počin se řadí k takové te umělecké vlně, která rozhodně nezaujme každého, a i když mám podobné filmy ráda, přece jenom mi na "Začátcích" něco chybělo.

Abych byla zcela upřímná, film jakožto celek mě příliš nezaujal. Přišel mi poněkud zmatený, překombinovaný a místy až neuvěřitelně "trhlý". Nicméně co bych chtěla vyzdvihnout, jsou herecké výkony, které podali hlavní hrdinové. Jennifer Lawrence nikdy nebyla mým šálkem čaje, řekněme, že jsem byla vůči ní značně skeptická, ale jak se poprvé objevila na scéně, bylo jasné, že role jí sedla jak „prdel na nočník“. Těžko bych hledala jinou herečku, která by dokázala zahrát ty „nesnesitelné“ výkyvy nálad tak uvěřitelně a dodala celé své filmové postavě takové emoce. Proto se ani na vteřinu nedivím, že za svůj herecký koncert získala Oskara. O tom, že Bradley Cooper je jeden z nejnadějnějších herců současnosti, není jistě pochyb. To nám mohl dokázat už ve filmu Všemocný. Terapií láskou svůj talent akorát potvrdil. Stejně jako Robert De Niro ukázal, že do starého železa rozhodně nepatří a stále se řadí mezi hereckou špičku. Na závěr musím dodat, že kdyby hlavní role ztvárnil někdo jiný, filmu bych dala stěží 2 hvězdičky. Nicméně za tento famózní herecký koncert 3 hlavních postav dávám hvězdičky 4 a doufám, že nás ve dnech budoucích tito herci ještě velmi mile překvapí:)

Nemohu si pomoct, ale jenom dva filmy viděné v kině mě dostaly doslova do kolen. Prvním byla moje srdcovka "Andělé a démoni" a druhým bylo právě "Skyfall". Už od začátku mě film absolutně vtáhl do děje a "pustil" mě až při závěrečných titulkách. V předchozích bondovkách se příliš neorientuju a nepamatuju si, zda jsem vůbec nějakou viděla celou, nicméně tato mě doslova dostala svou atmosférou, hereckými výkony, zpracováním, hudebním dokresem a dalo by se říci, že i dějem, i když ten nebyl zas tolik dechberoucí, což je vlastně naprosto přirozené, jelikož u bondovek zase tolik o děj nejde:) Co se týče hereckých výkonů, tak absolutním vrcholem byl (snad) oskarový výkon Javiera Bardema. Nikdy by mě nenapadlo, že to řeknu, ale jeho pojetí záporáka mě bavilo ještě více než Heatherovo pojetí Jokera...a to už je sakra co říct! Dávám 5* a do budoucna si slibuju, že tento film shlédnu ještě minimálně jednou, jelikož to fakt stojí za to.