BrMikes

Co si budeme, tohle je jeden z těch slabších přírůstků k žánru české sci-fi a slabší moment, který si vybrali pánové Lipský a Macourek. Samozřejmě film funguje v dílčích věcech. Masky, kostýmy, scénografie, samozřejmě i spousta hlášek a momentů a samozřejmě skvělé herecké výkony, každou jednu scénu (asi ze dvou) si pro sebe třeba krade Miloš Kopecký ale perlí samozřejmě i Sovák, Lipský, Zázvorková, Brejchová v menších rolích Kemr nebo Libíček a samozřejmě Čepek, který je nečekaně trefným představitelem Alberta Einstein. Nicméně jako celek působí film značně rozpačitěji. Podle mě se úplně nepodařilo vytěžit z námětu tolik, kolik je u tohoto tvůrčího týmu zvykem. Na jejich úroveň je snímek taky poměrně nekonzistentní (mnohem častěji zde dochází k nějakým wtf momentům) a místy nudí. I když pointa se jim zdařila. A jak už jsem zmiňoval povedla se spousta momentů, kvůli kterým pořád snímek asi za vidění stojí. Lepší scénář by mu ale určitě prospěl...

Tohle je bezesporu jedna z těch největších, nejzábavnějších a nejikoničtějších šíleností, kterou tenhle seriál přinesl.  A že má ale silnou konkurenci.  Ovšem tady ten absurdní akční nářez šlape celou dobu a během svých třiadvaceti minut nepřestává bavit. Včetně scén na terapii, i když ty samozřejmě nejsou čistý masterpiece jako zbytek epizody, pořád jsou ale nadprůměrně zábavné a celkový spád dílu jen obohacuje o zábavu z jiného soudku.

Já mám vlastně tuhle epizodu pořád docela rád. Zábavně depresivní postapokalyptická jízda, kterou si já vychutnávám se všemi jejími šílenými nápady.

Přiznám bez mučení, že tuhle absurdní hříčku opravdu miluju a že to byla láska na první pohled. Ten zážitek, jaký jsem měl na první dobrou v kině už sice žádná repríza nepřekoná, nicméně tuhle bizarně vystavěnou konverzační etýdu, plnou Havelkova absurdního situačního humoru si kdykoliv rád zopakuji. Ať už právě kvůli chytře seskládanému scénáři, celému tomu hereckému koncertu, skvělému technickému provedení (je úchvatné, jak dokázali filmaři zpracovat jedoucí vlak) ale i hudbě, kameře...Všemu přesně ve stylu, jaký tenhle film potřeboval. A do toho kvanta hlášek, které nepřestanou bavit. Navíc si toho filmu cením i jako jakési časové schránky nejbizarnějších mediálních kauz jedné dekády. Zkrátka vše inspirované skutečnou událostí....

A tak Rick utekl z emzáckého vězení. Samozřejmě tak, že u toho zničil celou federaci i citadelu. A při tom byl neuvěřitelně zábavný, stejně jako jeho vnoučata, která se cestou do původního Mortyho světa dotkli i Rickova charakteru zase z jiné strany. Zkrátka a dobře, třetí řada nám začíná znovu skvěle.

Pane bože, to byl patos. Jakože nápad super. A obecně ty myšlenky, které se to dílo snaží předat jsou zajímavý, bohužel to provedení je velice nešťastný. Zbytečně přímočaré, i přes reálné problémy na které poukazuje absurdně nerealistické, podivně natočené a jak už jsem zmínil tak okatě hrající na city, až to bolí. Ne, opravdu. Kolikrát musí policisté za půl hodiny zmínit, že je tam jedenáct lidí a DVĚ DĚTI, které je potřeba dostat ven? Opravdu potřebujeme moralizování ohledně politiků? Vážně musíme tu samou vzpomínku na rodinné štěstí vidět čtyřikrát, aby nám došlo, co hrdina ztratil? Já už si delší dobu stojím za tím, že by Svobodu nikdo k režii moc pouštět neměl a měl by ho nechat jenom jakéhosi dramaturga. Protože vždycky přijde se zajímavým námětem, který se dotýká aktuálních společenských témat ale nezpracuje ho nejšťastnější. A i tady jsou záblesky toho, že by to mohlo být pod jiným vedením super. Ale v téhle podobě moc není. A to že film má znělku, to je jen taková bizarní třešnička na dortu.

Jeden z nejzajímavějších kino zážitků mého života. Skvělý Nicolas Cage v neuvěřitelně zajímavém komentáři naší doby se skvělým technickým zpracováním. Ten střih, ta kamera, ten zvuk.... Celé to vlastně působí jako ve snu a já to Borglimu po celou stopáž naprosto zobal z ruky. Užíval jsem si každý jeden trapný moment, každý jeden bizár, co se na plátně objevil, celé to postupné prohlubování společenské nenávisti vůči Paulu Matthewsovi. No a to zakončení. Suma sumárum asi to nebude film úplně pro každého ale rozhodně se ho vyplatí vidět. Nejlíp v kině.

Stejně jako u dalšího mnou milovaného seriálu, tedy u HIMYM (ano, nemohl by být odlišnější), i zde platí, že je druhé série tou nejlepší v rámci celého seriálu. Tvůrci už se totiž líp najdou, jsou si jistější a zároveň se zatím neprojevuje nic jako únava materiálu( i když ta pro mě není u obou seriálu tak hrozná jak pro jiné). A zkrátka a dobře je to skvělá a zábavná jízda, která mezi těmi deseti epizodami skrývá ty nejsilnější, v rámci celého seriálu.

Wow! To jsou veškeré mé pocity z téhle epizody. Takové finále jaké si druhá řada zasloužila. Mimořádně emotivní, epický a pořád i na humor nezapomínající závěr. No co bych tu psal, když to na konci stejně nejlíp shrnul Mistr Poopybutthole.

Epizoda slabší ale pořád zábavná a spíše jen zapadnuvší mezi všemi těmi perlami druhé řady. Samozřejmě baví nějaké to přehnané násilí ale jinak epizoda vlastně nic zas tak zásadně skvělého nenabízí.