blackJag

Podle skutečných událostí a určitě záslužné, ale cítím z toho trochu chladný kalkul a schematickou honbu za nejdojemnějším okamžikem. Nechci říct, že je to blbé a zbytečné, každý film, který upozorňuje na podobné problémy, má svým způsobem váhu, pro hledanou a kýženou působivost je ale zapotřebí víc než jen zobrazení modelových příkladů bezpráví. A to málo navíc mi právě tady chybělo, přestože herci tu opravdu nejsou špatní (včetně těch dětských) a některé scény mají velmi přirozenou poetiku. Hudba: Karuan. 60%

Tentokrát jsem to Scottovi ještě zbaštil, ale příště už to nebude mít tak lehké. Předně, Tony Scott se začíná trochu opakovat (hlavně ve stylu) a přitom ubírá na akci. Únos vlaku 1 2 3 je dokonale modelovým příkladem, kdy se režisér dostal na konečnou a pokud si rychle neosvojí jistou modifikaci, bude se mu hodnocení filmů propadat. Sázka stále na jednoho herce mi nevadí, přece jen Danzel Washington dlouhodobě patří k tomu nejlepšímu, co Hollywood nabízí a i ten Travolta není nakonec špatnou volbou, ale děj filmu až příliš často připomíná cestu šneka po tahu. Záběrové čachry a koláže, které jsou použity jako předěli mezi scénámi jsou v podstatě nejakčnějším prvkem filmu a to je myslím trochu málo, zvláště když film jako drama moc nefunguje (nelze stavět film na dialogu, když není - Brianem Helgelandem - bůhvíjak napsaný) a akční aspekty jsou jediným možným akcelerátorem. Hudba: Harry Gregson-Williams. 60%

Tak trochu jiný pohled na klasickou pohádku O červené Karkulce. Otřepané tvrzení, ale na 100% platné. Symbolika zvířecího chtíče a divokosti kontra lidská urputnost a puritánství. Snaha vymezit se od všeho jiného a neznámého pod rouškou děcky přijatelného pohledu moudré babičky, která ve své zaslepené laskavosti ponouká vnučku netušeným tužbám. To vše v hávu studiového gothického hororu. Triky dnes už působí zastarale, jistá dávka sugesce se jim ale upřít nedá, stejně jako celému filmu. V časech pře-dokonalé animace platné v univerzálním měřítku. Scénář k filmu napsal sám režisér Jordan a jde o adaptaci povídky ze souboru Krvavá komnata anglické spisovatelky Angely Carterové, ve kterém přepsala i několik dalších pohádek. 80%

Emmanuelle je krásná k pomrouskání a ve filmu jí mělo být víc. O hodně víc. Méně zase mělo být ušopleska Tuckera, jenže to by musel scenárista a režisér v jedné osobě trochu krotit svou představu o generační výpovědi a zbytečně si neleštit ego nad svým domnělým ostrovtipem. Pár postřehů by se tu snad i našlo, ty ale tonou v bezuzdném plácání a mlácení prázdné slámy. Pořád dokola, takže nuda, nuda a zase jen nuda. Nakonec to není ani lechtivé, což dělá prostředí dívčí koleje trochu nevyužité. Hudba: Kevin Bassinson. 40%

Podle popisu děje na zadní straně dvd si člověk řekne, že půjde o průměrnou romantickou komedii (jakých je kvanta a v jakých McConaughey i Beckinsaleová nejedenkrát exhibovali) a přední strana obalu ho v tom skutečně utvrdí. Ale chyba lávky, film je totiž dramatem o liliputech, malých lidech s vývojovou vadou, kteří musí fungovat mezi lidmi normálního vzrůstu a přitom vycházet i s "těmi" ze své komunity. Jednoho z nich, Rolfa, hraje překvapivě Gary Oldman (vůbec ne špatný výkon) a ve snímku je bratrem McConaugheyho postavy, která jako jediná z rodiny narostla normálně a teď s obavami sleduje, jak se snoubenka v podání Kate Beckinsaleové těší z čerstvého těhotenství, protože ví, že genetika je neúprosná... Když člověk odhlédne od toho, že distributor tohoto filmu u nás (společnost Intersonic) velice podle (přitom z hlediska marketingu chytře) vytvořila kolem děje matoucí auru, aby mu zajistila alespoň nějaký ohlas, dá se na toto dílo nahlížet jako na něco s velmi zajímavým námětem. Něčím, s čím se člověk normálně nesetká a ani to nevyhledává. Aby z takového neobvyklého námětu vzešel také dobrý film, musel by být postaven na pevných základech dobrého scénáře a to není. Všechno tady působí vykonstruovaně, značným způsobem nepravděpodobně (film vyvolává dojem, že lidé malého vzrůstu mají sice zdravotní komplikace, jinak jsou ale hrozně neodolatelní) a za vším tím ještě vykukuje neupřímný kalkul. Je sice hezké, že tvůrci orodují za všeobjímající snášenlivost bez předsudků, jak toho ale chtěli dosáhnou klouzáním po povrchu, to je mi vážně záhada. II Scénář: Bill Weiner. 40%

Režisér Jeffrey Nachmanoff je současně spoluautorem námětu (společně s komikem Stevem Martinem) a napsal k filmu i scénář. A práce to není úplně marná, přesto šlo mnohé vyřešit s větším citem pro napětí. Pearce a Cheadle své role zvládají se samozřejmostí sobě vlastní, v tomto směru těžko něco vytýkat. Ani pomalejší tempo nebo prakticky absence akčnějších scén nevadí, co ale mohl snímek lépe rozvést, tak určitě naznačenou nejednoznačnost postavy Samira. Také karty mohli tvůrci na stůl vyložit o něco později a déle tím tak diváka držet v šachu, protože v použité posloupnosti se každý zorientuje velmi rychle a úplné vyústění filmu poměrně snadno odhadne. Hudba: Mark Kilian. 65%

"TRPĚLIVOST MLADÝ HULIČI, TRPĚLIVOST" Black a Gass si společně napsali a s režisérem Liamem Lynchem i vyprodukovali tento úleťácký rockový muzikál, točícího se kolem hudebního seskupení Tenacious D (Black a Gass jsou výhradní členové), kteří se svou první deskou vyrukovali již v roce 2001. A tušíte správně, že pro oblíbené slovíčko FUCK (nebo jeho obměnu) se tady nepůjde daleko a o šílené nápady nebude nouze. A taky že ne. Black je ve své klasické maniakální formě k nezastavení, v čemž ho kolega z kapely nezapomíná vydatně podporovat. Ve vedlejších rolích exceluje Tim Robbins jako zkriplený cizinec s podezřele ruským přízvukem nebo Stiller co by konspiračně vyladěný majitel kytarového centra. Nesmím ale zapomenout ani na Davida Grohla (bývalý bubeník Nirvany, vedoucí osobnost Foo Fighters) v roli vilného Satana nebo Johna C. Reillyho jako pohoubičková halucinace Sasquatch, kteří jsou zmaskováni opravdu k nepoznání. Soundtrack k film se bez nálepky EXPLICIT LYRICS samozřejmě neobešel :-) 80%

"JE JICH VÍC. A MAJÍ LEPŠÍ VÝZBROJ. ALE MY JSME CHYTŘEJŠÍ." Tuna podobně přitroublých obratů a prohlášení dávají tušit velmi špatný scénář a ten je také společně s přehrávajícími hereckými turisty hlavním kamenem úrazu této céčkové filipínské vykrádačky ikonických sci-fi milníků, jako jsou Vetřelci nebo Star Wars. "BITVA TRVALA DLOUHO, ALE JSME TU PODLE INSTRUKCÍ" Ano, ještě nekřesťanská délka, dělají z tohoto dílka téměř můčící prostředek, přitom výraznější sestřih o nějakých 30 minut mohl z filmu udělat daleko snesitelnější záležitost, protože ač jsou triky spíš úsměvné a hodící se lepé jako filmečky do nějaké levnější pc strategie, pořád jde o sympatickou snahu, kterou tvůrci dokázali podpořit i mírnou výpravou (už od pohledu plastové zbraně s legračním pouťovým zvukem přeskakujícího setrvačníku nebo bakelitové chrániče jako součást brnění jednotek) a alespoň snahou při výběru exteriérů (to jsou i jiné hovada, které zvládnou natočit film v jedné cimře). Co si má člověk myslet o vykutáleném českém překladu názvu, už nechám na každém z vás, s filmovými hity, potažmo principielní proměnou aut v roboty však nemá nic společného. Kdyby se film jmenoval Robot Jox 2- Zápas robotů po 20. letech, dávalo by to lepší smysl :-) Na závěr ještě jedna úderná hláška hlavního hrdiny před detonací velitelského stanu vetřelčích invazivců: "ZŮSTALI JSTE TU MOC DLOUHO. JE ČAS VÁS DEPORTOVAT. ŠŤASTNÝ NOVÝ ROK!" Hudba: Arnold Buena, Allan Feliciano. 30%

Je to zvláštní, ale přes všechnu kontroverzi je Jackson asi jediným vrcholně popovým umělcem, kterého lze poslouchat napříč širokým spektrem, aniž by kdokoliv měl nad jeho hudbou potřebu popuzeně odblinkávat. Musel to být ale šílený život a pozoruhodně nezdolná posedlost, že se během let dokázal proměnit v člověka s vizáží smutného zjemnělého klauna s rozbitým obličejem. Z tohoto dokumentu je to všechno patrné, únava, naivní víra ve svou nedostižnost, poháněná všeobjímajícím patolízalstvím, ale i ta strašná síla a nadčasovost jeho největších hitů (Bad a Dirty Diana přesto citelně chybí). Nevím, pocity jsou smíšené, ale výsledný dojem z tohoto narychlo sešitého díla se k rozporuplné osobnosti Michaela Jacksona hodí nakonec asi nejlíp. Takový výstižný epitaf. 80%

"JDEME TO TU ROZMRDAT..." Konfrontace dvou filmových zjevů na poli komediálním, v nemnoha momentech zbytečně hrubozrnná a nechutná (ta se psím hovnem, brrr). Ferrell si jede svým obvyklým stylem a Reilly rovnocenně přizvukuje, takže jejich společné scény lze v jistých souvislostech považovat za koncert. Když se navíc přidají modelové bratrské scény, nastupuje pohotový scénář (nebo improvizace, jak odhalují bonusové materiály na dvd), který dokáže zaujmout i několika vydatnými hláškami ("MÁŠ PARÁDNÍ SBÍRKU PORNÁČŮ" "JO, JSOU ZE 70.,80. A 90. LET. JE TO JAKO MASTURBACE VE STROJI ČASU"), byť z dobré poloviny jste cpáni předvídatelnou vatou. Zasmál jsem se ale dost a pro Ferrellovu mimoděčnou idiocii mám prostě určitou slabost. 70%