papilon395

Přišla jsem z kina a jsem toho plná. Nemá smysl nosit dříví do lesa a vynášet do nebe silný příběh, strhující zpracování, opravdové hraní bez berliček slov a mistrovství Madse Mikkelsena. Jenom mi vrtá hlavou, kde filmaři z ČR dělají chybu. Při nominaci na ocenění za r. 2023 jsem marně hledala favorita, není z čeho vybírat. Sem tam se objeví nějaký jednooký. A takové Dánsko, které je rozlohou i obyvatelstvem téměř poloviční, nás pěkně válcuje. Když v titulcích Bastarda jedou česká jména, divák se dovtípí, že to byla jen technická podpora na zámecké lokaci. Holt jsou Dáni vytrvalejší a cílevědomější. Jeden z 18. století nám to náležitě předvedl.

Hravá a kouzelná. Takové divadlo na divadle. Moje první operní představení, u kterého jsem se pobavila. A to nejen díky komickým postavám Vaška a Kecala. Smekám před režisérskými nápady Alice Nellis. Užijeme si od retro socialistické romance z panelákového sídliště, přes principála se cvičenými opicemi, až po nádherně bělostné finále s alternující Mařenkou. Špičkové hudební a pěvecké provedení tolika krásných melodií a notoricky známých árií souznělo i po 150 letech s dnešní dobou.

Výborný dokument, který zachycuje rodinné trio od dětství po nedávnou současnost. Je napěchovaný ukázkami jejich autorských skladeb. Vrstevníci Beatles dokázali tvořit nikoli dekádu, ale půlku století a změnami žánru posunovat svou tvorbu dál, většinou na výsluní. Pro mně, která je znala až z období falzetů v Horečce sobotní noci, to bylo hodně informativní.

Krásná červená knihovna na historický britský způsob. Tentokrát v pozměněné verzi = jak chudý chlapec k titulu (i ke štěstí) přišel.

Romantická komedie o tom, že romantické komedie jsou k ničemu. Bohužel i tahle je toho důkazem.

Velice očistný seriál. Myslím, že každý dovolenkář v zahraničí už podobné situace zažil, ať už v Egyptě, Turecku nebo kdekoli. Zvlášť pro empatické lidi je to těžké. Jak se chovat k okolí, abych se nepovyšoval a taky si uchoval vlastní soukromí. Tady na Havaji, v ráji na zemi, sledujeme komunikaci, která během dovolené eskalovala. Někde s lepším koncem, někde tragicky a v některých případech bez konce. Sledovala jsem s týdenními odstupy mezi epizodami a vždycky se těšila, i když někdy mi z toho bylo úzko. Po včerejším ukončení mám závěr pořád v hlavě, což je dobré měřítko pro hodnocení.

Osobitý scenárista a režisér Mike White nám s ročním odstupem naservíroval další kaleidoskop zážitků z nadnárodního hotelového resortu Bílý lotos. Po exotické Havaji přijíždíme se skupinkou nových rekreantů na turnus do luxusního letoviska na Sicílii. Už úvodní titulky a hudba nás vtáhnou do očekávání věcí budoucích. Z první série si pamatujeme pouze psychicky labilní miliardářku v doprovodu nyní již manžela. Historická a smyslná Itálie je okouzlující. Sledujeme párová a rodinná pnutí a kolize, osobní radovánky či traumata vybraných hostů i personálu. Přibylo erotiky i temných proudů. Špičkový děj, špičkové provedení. Za mně herecky nejlepší Tom Hollander.

Film o hledání sebe sama v prostředí, které je totálně odlišné. O významu lásky a podpory ze strany dospělého okolí. První velká role Jamieho Bella. Scénář se stal poté předlohou i stejně zdařilého muzikálu s hudbou Eltona Johna.

Seriál pro milovníky psů a psychicky frustrované (případně v kombinaci obojího). Pejskaře potěší a totálně unavené rozesměje. Jinak je to samozřejmě hodně crazy. Roba Jakaba znám z Partičky, tudíž i tuto sekundující roli pojal přesvědčivě.

Viděla jsem svého času na ČT Art dvoudílný dokument o kapele, ve kterém účinkovali samotní členové Queen. Paráda. Nabitý fakty, oduševnělý, se všemi druhy emocí a se spoustou písní, tak jak vznikaly. V porovnání s ním mi film Bohemian Rapsody, který se stal celosvětovým fenoménem, připadá jako slabý odvar čaje.