Piškotka

Fakt depres film, jeho černobílost, syrovost, surovost, se silným nádechem bolševismu promlouvá tichým leč úpěnlivým hlasem plným cynismu. Nikdo si nezaslouží být člověkem, veškerý personál těžce burn out a do toho mladý a naivní Ivan Vyskočil. Musel odložit své ideály a měkkost, aby byl ještě měkčí se snahou se delikventům nějak přiblížit, nějak pochopit jejich život. Depresivní bylo celkové prostředí, všude mříže, točité schody, sklep, vysoké stropy a ty nuzné hadry těch velkých děcek. Museli držet při sobě a poslouchat kápa, aby vůbec mohli přežít (autentická ukázka šikany). Štědrý večer se moc nevyvedl, těžký lynč se proměnil ve vražedné běsnění, v davu je každý anonymní a probouzejí se v něm zvířecí pudy. Ivan Vyskočil jako nadřízená autorita skončil v podřízené poloze smrtelně raněného zvířete. Ten začátek filmu vyzníval hodně soudružsky, zejména ta scéna na schodech, obrazně řečeno vztyčený ukazovák.

Něčí třináctá komnata, to zajímá samozřejmě nás všechny. Škoda, že nemáme tak silné nevědomí, kde by se hromadila všechna trápení, aniž bychom si to uvědomili. To by bylo na světě neskutečně krásněji a točilo by se méně smutných filmů. Ženský příběh pro ženy, kde hlavním viníkem je samozřejmě mužský svět. A o to hezčí, když ho natočí žena Evropanka.

Začátek filmu hodně zajímavý, tajemný, s okamžikem vraždy typicky americký - příliš mnoho možných pachatelů, příliš mnoho náhod, komplikovaná zápletka a samozřejmě vrahem je ten, kdo je největší kamarád, co vraždí z lásky a svou milovanou v závěru nazve děvkou. Příběh z prostředí psychoterapeutické praxe ukazuje, že je asi in a zcela samozřejmé, že každý má svého psychiatra. I způsob zaznamenávání sezení na diktafon a domácká atmosféra na kanapi. I když je trochu nebezpečné ordinovat v x-tém patře mrakodrapu a pootevřít si okno. Pro sebevrahy dokonalá příležitost. Alan Alda hrál velmi dobře léčitele duší, co se taky občas neumí ovládat.

Raději bych film jenom o fotbalu, taková ta romantika mi tam moc neseděla. Starého psa těžko kdy novým kouskům naučíš. Tak je to i s mentalitou fotbalového fanouška, Colin Firth i v dospělém věku duší malý kluk, ve vztahu s ženou působil značně nesvůj. To ve fotbalovém kotli byl pěkným chlapákem, co ví co chce. Líbila se mi hláška jeho matky, jak byl menší: jestli tě na fotbalovém utkání pobodají, tak mi nechoď na oči. Anglický fotbal má asi přece jenom větší tradici, fanoušci se ve srovnání s těmi našimi chovají lidsky a spontánně s nefalšovanou radostí.

Film nepředčil má očekávání, knižní podoba mnohem lepší. Děj byl zbytečně táhlý, místy žádná akce nebo náznak posunu děje. Ale myšlenka byla jasná - rasismus, který byl, je a bude, to si musíme přiznat. Co se mi líbilo, tak ten zápal černošského pianisty, šlo mu o správnou věc, ale ze dne na den se to nezmění. Jeho jménem zemřela však jeho milovaná. Bohužel oba věřili ve spravedlnost, pro níž také zemřeli.

Film jako made in Ukraina. Hezké popěvky a to věčné pití. A i přesto všechno se tam vlezla láska jako trám. Voloďa miloval až moc a dělal jednu botu za druhou. Aljona, poctivá a skromná dříčka, chtěla jenom to nejlepší pro svého syna, kterého nechala na Ukrajině. A sňatek z Čechem její situaci měl vyřešit nadobro. Realita, jak ji všichni známe z doslechu nebo ze svého okolí. Smutné to osudy gastarbeiterů. Vladimír Dlouhý vypadá jako velká troska, názorná ukázka, co umí alkohol.

Matt Damon jako advokátní elév s velkým počátečním nadšením musel rozlousknout velmi tvrdý oříšek. Někdy jeho boj připomínal boj s větrnými mlýny, jeho silné sociální cítění Matku Terezu, ale to k jakýmkoli začátkům prostě patří. Člověk je plný energie, odhodlání, kuráže, smyslu pro spravedlnost. Matt hrál výborně, Danny DeVito mu skvěle sekundoval. Byli to prostí a poctiví chlapíci myslící více srdcem než rozumem. Nešlo jim až tak o peníze, ale o pravdu a spravedlivé potrestání pojišťovací společnosti. A Mattovi navíc o lásku za velmi složitých podmínek.

Zbytečně dlouhé, zbytečně protrahované, zbytečně křečovité. Na tom všem byla nejlepší hudba, to se mi vlnily boky i v poloze vleže. Bolek Polívka nesplnil, co splnit měl, do role novodobého cikána vůbec nezapadl především svým vzrůstem a podivně znějícími nadávkami. Film neměl spád, skoro ani děj a Romy až moc zidealizoval a přikrášlil (cikánský král, co krást a tančit neuměl). Oceňuji výkon Mariána Labudy.

I přes nudný začátek se mi Bobule líbily. Hlavně jižní Morava, sklípky, dialekt, kroje a citroen. A místy velmi vtipné dialogy. Kryštof Hádek i na svůj kalendářní věk vypadá jako věčné dítě. Zahrál vše nenásilně a docela dobře. Zaujal mě výkon Mariana Rodena, role vinného hospodáře mu pasovala. Ovšem s výběrem T. Matonohy a jeho manželky autor šlápl vedle. Ne, že bych na ně byla alergická:o)), ale..... Jižní Morava má své kouzlo, vše tam probíhá tak nějak v pohodě a pomaličku polehoučku. I takové zákonitosti, že žena je zdravá, pokud se ráno napije bílého vína. Bobule mě vtahovaly do děje, protože jsem se smála skoro všemu. Hlavně pražské a moravské komunikaci mezi chlupatými a nejen tomu samozřejmě. I za zimních večerů mají Bobule něco do sebe. O to víc se těším na léto. Ještě mě napadlo, ten pražský Hádek mi připomínal toho borce, co za vládní prachy zcestoval kus světa. Že by? No a Julínek se k pražské delegaci ve vinném sklípku náramně hodil vzhledem k jeho pověstnému apetitu. Ovšem pokud ta žranice nebyla jenom jako, možná i makety chutnají docela dobře.

Na můj vkus až příliš velká experimentální moderna, která však nemá obdoby. Nelze si Sedmikrásky s ničím splést nebo přirovnat. V mnohém jsem holky obdivovala, ta jejich hra "vadí, nevadí", nic jim nevadilo, i když já už bych té druhé vjela do vlasů. Velkým dílem naivky, velkým dílem holky z prostého lidu, co chtějí žít nevázaně a zkaženě. Líbila se mi závěřečná scéna, kdy si popapkaly papaní pro nějakou elitu, udělaly si módní přehlídku, kdy molem byl stůl plný zbytků jídla a pak nakonec se pohupovaly na obřím lustru, který ve finále na ně spadl. Že by za dobrotu na žebrotu nebo mít se dobře na úkor druhých lidí není správné? To druhé v jejich případě bohužel platilo nejvíc. Pohrávaly si s peněženkou starších pánů, city mladíků, pokladničkou hajzlmámy. Byly krutě roztomilé, ovšem zasloužily by pěkně na zadek. Film plný barev, muchláží,koláží a zelených jablek.