Davies182

Vidět tuhle 18+ (Netflix rating!) krvárnu v patnácti po boku Pachu krve, Fakulty, Vřískotu nebo Blair Witch, asi bych to dneska adoroval podobně, ne-li více než výše vypsaný filmy. Jak se ale s nabývajícíma hororovejma zkušenostma mění nároky a preference, nemá už Leatherface mezi průměrnýma příbuznýma šanci na solidní umístění v mým guilty pleasure žebříčku... Vždycky se na podobný vyvražďovačky rád podívám, chce to ale něco víc než jen rutinní odškrtávání přibývajících mrtvol. A přitom to s onou tajnou identitou hlavního masochisty zprvu vypadá tak geniálně!

Jako upřímně, jestli něco nepotřebuje dvojitej epilog, tak je to rozhodně epickej seriál Breaking Bad, kterej má jedno z nejlepších televizních finále všech dob, a jehož spin off Better Call Saul už tak sám o sobě znamenitě doplňuje nejoblíbenější albuquerqovskej televizní vesmír... Jenže občas vás prostě nostalgie políbí tak nesmlouvavě, že člověk nepřemejšlí nad tím, že se doopravdy nepotřeboval vrátit ke svýmu minulýmu životu, kterej považoval za uzavřenej, ale prostě si ty vzpomínky užívá. Užívá si třídílnej vejlet za oblíbenejma postavama, novou dávku napětí a Gilliganův osobitej scénář a režii, který z perníkovýho univerza udělaly jedno z divácky nejvděčnějších míst k navštívení. Zas a znovu.

Ten název vážně sedí. Příliš mnoho indicií, poodkrývajících snadno uhodnutelnou finálních pointu, totiž tříští jinak solidní thrillerovou atmosféru na kusy. Worthington je fakt smolař (a má vtipnýho agenta), ten chlap by měl Cameronovi do konce života líbat nohy.

Konečně divácky vděčný "divnofilm" z opačného (jindy notně cáklého) konce světa, který nikdy zbytečně netlačí na pilu kvůli efektivitě. Namísto druhoplánovitě šokujících scén si prostě jen tak zlehka plyne... ať už ve stylu rodinného dramatu, situační komedie anebo něčeho mnohem napínavějšího. S překvapivým twistem a uderným koncem!

Pěkně natočený monsterfest s poloviční hororovou atmosférou, což je zapříčiněno absentujícím prvkem strachu o hlavní postavy, ke kterým má divák kvůli chybějícím charakterovým hodnotám nulový vztah.

Zkouším si vybavit, u jakého hororu mě v poslední době mrazilo více než během dokumentu o Mečiarovi, a nemůžu si vůbec na žádný vzpomenout. Sledování navíc bylo bohužel o to intenzivnější, že si teď něčím velice podobným prochází i Česká republika. Jako takový slovenský dovětek k aktuálnímu politickému dění na našem území je dnes tudíž tento snímek neocenitelný. Berte.

Dobrej bizár tykráso. Režisér časem najde zcela jistě uplatnění ve tvorbě videoklipů pro širokou black metalovou scénu, samostatně je ale tenhle witchfest nekoukatelnej, nepočítám-li dobrý masky a nahý devatenáctky. Z umolousaný přehlídky krvavýho čarodějnictví prostě plnohodnotnej kraťas nevykouzlíš.

"Something sinister lurking..." jako sorry, ale jestli takhle začíná popisek k hororu, tak pak rozhodně nečekám variaci na časoprostorový hrátky ve stylu Akt X (což nemusí bejt mínus, stačí jen neklamat tělem), ale pořádně děsivý psycho. Je príma, že thriller může vypadat draze, a můžou v něm bejt vymazlený záběry a zpomalovačky, ale nesmí navenek předstírat, že bude nejstrašidelnějším mysteriózním filmem na světě...

Hraje tam cute polonahá emo buchta s fialovejma vlasama, která miluje mangu a anime, a poslouchá rock. (Jestli jste komentář dočetli až sem, tak gratuluju, a asi budete v drtivý menšině. Mě z toho filmu taky nic jinýho nezajímalo :-D.)

"It's just so fucking hard to stay happy all the time." V tomhle Gothamu by Nolanův netopýří mužíček nepřežil ani pět minut. Je magické, jak Phillips pracuje se scénami chaosu a zmaru. Výjimečná depka a asi něco bude na tom, jak Jokerovy role ničí herecké ideály o "pouhém pracovním nasazení", tohle jde totiž mnohem dál za hranice ztvárnění ryzího šílenství.