Marasuchus17

Červené bobule, na nichž si rádi pochutnávají Srdíčko s Mňamkou, představují hypotetické plody dřevin nazývaných benetity (řád Bennettitales). Jedná se o vyhynulou skupinu semenných rostlin, jimž se nejlépe dařilo od jejich prvotního evolučního vzniku v období permu až do konce rané křídy (cca 280–100 Ma), přičemž během pozdní křídy (cca 100–66 Ma) jejich biodiverzita poklesla v důsledku rozmachu krytosemenných rostlin, přesto zůstaly běžnou a z paleoekologického hlediska neméně důležitou složkou tehdejší flóry a zřejmě se jim stalo osudným až vymírání na hranici K-Pg (66 Ma), zapříčiněné chicxulubským asteroidem, stejně jako neptačím dinosaurům, pterosaurům a dalším druhohorním plazům. Nicméně některé kontroverzní fosilie z Tasmánie svědčí o jejich přežití až do období oligocénu (cca 26 Ma).

Obří létající plazi, na kterých létali „nebeští jezdci“ a John s 26, jsou rodem pozdně křídového (68–66 Ma) severoamerického azhdarchidního pterosaura (nesprávně „ptakoještěra“) s názvem Quetzalcoatlus. Jedná se o jednoho z největších známých létajících živočichů všech dob, jehož rozpětí křídel dosahovalo 10–12 m, dorůstal hmotnosti cca 200–300 kg a na výšku měřil ve stoje až 5 m (jeho velikost lze tedy přirovnat k malému letadlu a výškově dokonce k dospělé žirafě). Později o tomto „evolučním bratranci dinosaurů“ (pterosauři totiž sdíleli s dinosaury společného předka, avšak nejsou dinosaury samotnými) spekulovali vědci jako o mezikontinentálním letci a z hlediska jeho paleoekologie jako o „čápovi“ křídové periody. Vzdálený příbuzný tohoto giganta byl nalezen dokonce i na území současné České republiky, a to v pískovcích jizerského souvrství (stáří cca 92 Ma) u Chocně na Pardubicku roku 1880. Pterosaurus byl pojmenován Cretornis hlavaci (rodové jméno odkazuje na nesprávné systematické zařazení českým paleontologem Antonínem Fričem, který jej považoval za praptáka příbuzného rodu Ichtyornis, druhové pak na jeho objevitele Františka Hlaváče). Cretornis je však dnes považován za bazálního zástupce kladu Azhdarchoidea a byl především o dost menší než Quetzalcoatlus (na základě nálezu jeho fosilního levého křídla se jeho rozpětí křídel odhaduje na pouhých 1,5–1,6 m).

Hlavní protagonistka 26 je rodem severoamerického pozdně křídového ceratopsiana (býložravého rohatého dinosaura) s názvem Chasmosaurus. Jedná se o blízkého příbuzného ikonického rodu Triceratops. Vzájemná příbuznost těchto dinosaurů byla prokázána moderními fylogenetickými a biomolekulárními analýzami jejich fosilií, načež byli oba zařazeni do podčeledi Chasmosaurinae. Do této skupiny patří i takové rody, jakými jsou např. mexický Coahuilaceratops, kanadsko-americký Eotriceratops nebo americko-kanadský Torosaurus.

Mezi vědeckými konzultanty dokumentu byl také americký paleontolog Thomas R. Holtz – odborník na tyrannosauridní teropody, který je tvůrcem hypotézy o východoasijském původu slavného rodu Tyrannosaurus a jeho výskytu na území Laramidie (pevninského bloku tvořeného v období pozdní křídy současnou západní částí Severní Ameriky) jako invazní druh. Tento vědec se také zasloužil např. o popis čínského raně křídového carcharodontosaurida rodu Kelmayisaurus, o pojmenování středně jurského německého megalosaurida druhu Wiehenvenator albati (dříve známého jako „obluda z Mindenu“) nebo o popis obřího pozdně křídového ornitomimida z Mongolska druhu Deinocheirus mirificus. Je též zastáncem hypotézy o evolučním úspěchu „neptačích“ dinosaurů pokračujícího hluboko do éry kenozoika za předpokladu, že by neproběhlo vymírání na hranici K-Pg. Je zároveň i autorem knihy „Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages“ z r. 2007. Jako vědecký konzultant byl u filmu i paleontolog Jack R. Horner, který se proslavil jako odborný konzultant již u Spielbergova přelomového filmu Jurský park (1993). Horner je známý především z hlediska přínosu v oblasti etologie dinosaurů, a to díky objevu severoamerického pozdně křídového hadrosaurida rodu Maiasaura a jeho hnízdním a společenském způsobu života. Je též autorem publikace „The Complete T. Rex“ z r. 1993.

Jedná se o poslední snímek z této animované filmové série, v němž je možno slyšet hudební skladby od původního skladatele Jamese Hornera. Příkladem jsou soundtracky, které zní ve scéně, kde Pírko, Zobka a Bodlina sdělují Nožičkovi, proč se na něj zlobí, nebo ve chvíli, kdy Ostrozubové (rod Utahraptor) vycházejí z jeskyně do Velkého údolí. Od dvanáctého dílu se vyskytují skladby pouze od Michaela Tavery.

Ve snímku se mělo objevit ještě 5 dinosaurů, konkrétně rody Deinonychus, Elmisaurus, Oviraptor, Suchomimus a jeden neidentifikovaný teropod. Nakonec však byly scény s nimi vystřiženy.

Ve filmu se vyskytuje celkem na 33 různých rodů pravěkých zvířat. Z toho jsou zastoupeni: Dinosauři 25 rody: Allosaurus, Ankylosaurus, Apatosaurus, Atrociraptor, Baryonyx, Brachiosaurus, Carnotaurus, Compsognathus, Dilophosaurus, Dreadnoughtus, Gallimimus, Giganotosaurus, Iguanodon, Microceratus, Moros, Nasutoceratops, Parasaurolophus, Pyroraptor, Sinoceratops, Stegosaurus, Stygimoloch, Therizinosaurus, Triceratops, Tyrannosaurus a Velociraptor. Pterosauři 3 rody: Dimorphodon, Pteranodon a Quetzalcoatlus. Šupinatí 1 rodem: Mosasaurus. Obří mihule 1 neidentifikovaným rodem. Neidentifikovaný rod smyšleného obřího sarančete. Jeho tělesná velikost je v rámci řádu rovnokřídlých, do něhož spadá, nepotvrzená jak u recentních, tak vyhynulých zástupců, nicméně byla inspirována obří vážkou rodu Meganeura z období karbonu. Nově se zcela poprvé objevují také živočichové z éry prvohor (Paleozoikum), kteří jsou zastoupeni synapsidy, což jsou plně suchozemští čtyřnozí obratlovci rozmnožující se primárně na souši. A to rodů Dimetrodon (klad: Sphenacodontia, období: raný perm, cca 280 milionů let) a Lystrosaurus (klad: Dicynodontia, období: přelom permu a triasu, cca 252 milionů let).

Ve filmu se poprvé za celou sérii objevují také dinosauři a pterosauři s pernatou pokrývkou těla. Dosud byli „druhohorní hegemoni“ v jednotlivých dílech vyobrazováni vědecky nesprávně – jakožto „holí šupinatí plazi“ vzhledově podobní současným ještěrům. Tentokrát tvůrci brali v potaz aktuální vědecké poznatky z konzultací s odborníky (např. s britským paleontologem Stephenem Brusattem). Tito noví dinosauři jsou zde tedy zastoupeni rody Moros, Pyroraptor a Therizinosaurus. Z pterosaurů (evoluční „bratranci“ dinosaurů schopní aktivně létat) se pak jedná o rod Quetzalcoatlus. Pterosauří háv se však od dinosauřího lišil. Dinosauři jsou navzdory opeření po morfologické i anatomické stránce stále spíše podobnější plazům než ptákům - svým v současnosti nejbližším žijícím příbuzným.

Scén,a v níž Garmadon postupně vystřeluje ze svojí sopky členy své armády kvůli jejich špatným či nevhodným nápadům na dobytí Ninjaga, je odkazem na původní seriál Ninjago (od r. 2011), konkrétně na epizodu Pořádné potíže (2012), kde podobným způsobem a ze stejného důvodu Garmadon vyhazuje z jím ukradeného korábu Odměna osudu hadí lidi ze své hadí armády.

Zloději vajec (rod Struthiomimus) Ozzy a Strut jsou návazností i odkazem na zloděje vajec (rod Ornithomimus) z předchozího filmu Země dinosaurů (1988).

K iluzi 3D prostředí a navození realističtějšího vzhledu okolních přírodních krajin se tvůrci rozhodli použít multiplánovou kameru. Tato z filmařského hlediska významná technologie vytvořená studiem Disney byla již dlouho před tímto snímkem použita i v jiných filmech, např. ve filmech Sněhurka a sedm trpaslíků (1937), Bambi (1942) a Kniha džunglí (1967). Don Bluth a všichni jeho spolutvůrci použili multiplánovou kameru také u svých filmů. Těmito animovanými filmy jsou: Tajemství N.I.M.H. (1982), Americký ocásek (1986) a dalším byla právě i Země dinosaurů.

V závěrečných titulcích, kde zní píseň od Diany Rossové „If we hold on together“, se ještě objevuje jedna dlouhá scéna, při níž se prochází tajnými zákoutími Velkého údolí. V nejtmavší části těchto zákoutí je dokonce možné ve tmě vidět stejného zloděje vajec (rod Ornithomimus), jenž se na začátku pokusil pozřít Nožičku, když byla ještě ve vejci. Pro jeho zdejší vyobrazení byla navíc použita stejná animace jako na začátku filmu, akorát úplně opačně.

Když zní písnička „Já toužím být brzy král!“, vytvoří různá zvířata ze svých těl sloup, na jehož vrcholu se nachází Simba s Nalou. Mezi těmito zvířaty byli také mravenečníci. Ti ale ve skutečnosti nežijí v Africe, nýbrž v Jižní Americe, konkrétně v pampách („pampa“ je jihoamerický název pro step).

Na motivy tohoto filmu vznikla v roce 1995 stejnojmenná animovaná počítačová hra, v níž hráč musí řešit různé úkoly s tématem pravěk a dinosauři spolu s pěticí malých dinosauřích přátel, kteří pochází z tohoto filmu, a tím tak prochází postupně celým tímto příběhem. Při hraní probíhají vždy po dokončení jednoho úkolu malé přestávky, během nichž se objeví malé bubliny, v nichž jsou průběžně promítány krátké scény právě z tohoto animáku tak, jak jde příběh postupně za sebou (např. na začátku hry máte úvodní scénu z filmu a na závěru závěrečnou apod.). Tato hra patří do vlastnictví studia Universal animation studios (dříve Universal cartoon studios), které vytvářelo všechny ostatní díly z této filmové série.

Obojživelník, nazývaný v tomto filmu Hopsálek, jenž skočí přímo před Nožičku a pozře vážku jménem Mesurupetala, je druhem spodnotriasového lissamphibiana (lissamphibia je skupina současných obojživelníků, tvoří ji žáby, ocasatí a červoři) s vědeckým názvem Triadobatrachus. Tento obojživelník byl dříve považován za nejstarší žábu všech dob, ale nejnovější paleontologické studie ukázaly, že se jedná o jejich evolučního předka, nikoliv o žábu samotnou. V současnosti se předpokládá, že první „pravé“ žáby se objevily až na začátku období jury, přibližně před 200 miliony lety.

Inspiraci k vytvoření asfaltového jezera v údolí kouřících hor, které málem zahubí Nožičku, Zobku, Pírka a Bodlinu, brali tvůrci od současných asfaltových jam v Trinidadu a Tobagu, Karibiku a hlavně od asfaltových jam Rancho La Brea (centrum Los Angeles). Tyto nebezpečné geologické útvary vznikaly v místech, kde se ropa, jež se dostala na povrch, smísila s písky nebo jíly. Každé zvíře, které do těchto pastí šláplo, se k této směsi nejdříve přilepilo a následně se díky snaze o záchranu propadalo stále hlouběji a hlouběji a poté ho čekala bud' velmi bolestivá smrt z vyčerpání nebo ho roztrhali predátoři, kteří tam pak uvázli také. Takto přišly o život statisíce savců z doby ledové v Rancho La Brea, jejichž kosterní pozůstatky tu zůstaly až dodnes perfektně zachované. V současnosti jsou tyto jámy jednou z nejcennějších paleontologických lokalit světa.

Scéna, v níž si Bodlina pochutnává na trávě, byla dlouho mnohými lidmi (včetně vědců a paleontologů) považována za nepravdivou, nebot' se dlouhodobě tvrdilo a spekulovalo, že trávy se vyvinuly teprve až před 55 miliony let v Třetihorách v období Paleocénu, minimálně 11 milionů let po vyhynutí všech neptačích dinosaurů, a tudíž se jimi neptačí dinosauři prostě nemohli živit. Ale v roce 2005 byl nalezen nevyvratitelný důkaz v podobě několika raně křídových koprolitů (zkamenělého trusu) býložravých dinosaurů, v nichž se podařilo nalézt semena primitivních druhů travin. Od tohoto revolučního objevu se evoluce trav datuje do doby již před přibližně 121 miliony let (raná Křída), což znamená, že si mnozí býložraví dinosauři (hlavně ornithopodi) mohli také skutečně pochutnat na št'avnaté trávě podobně jako dnešní skot.

Při dobrém sledování je možné si v úvodní scéně pod hladinou vody vlevo všimnout skupiny bublin vyplouvajících k hladině, které nápadně vytváří podobu šroubovice deoxyribonukleové kyseliny (DNA), jež je základním stavebním kamenem pro všechny živé organismy. Jedná se o malý teaser na Spielbergův Jurský park (1993), který vznikl o pět let později a v němž DNA také sehrála důležitou roli.

Na motivy tohoto dokumentárního seriálu vznikla v roce 2006 v Austrálii famózní show se stejnojmenným názvem, jež se od tohoto roku konala v O₂ arénách po celém světě. V této show vystupuje postupně podle geologických období celkem 9 druhů dinosaurů (konkrétně Liliensternus, Plateosaurus, Stegosaurus, Allosaurus, Brachiosaurus, Utahraptor, Torosaurus, Ankylosaurus a Tyrannosaurus Rex) a 1 druh ptakoještěra (Ornithocheirus). Dinosauři jsou zastoupeni celkem 12 dinosauřími animatroniky, 5 dinosauřími obleky, v nichž hrají lidé, a 1 loutkou (Ornithocheirus) v životní velikosti. Zajímavostí je, že v představení probíhá také několik scén, které se odehrály právě v tomto seriálu (např. souboj Torosaurů, útok Allosaura na Stegosaura, Ornithocheirova migrace či přísná hierarchie při krmení u Utahraptorů). Tato show již také prošla od roku vzniku mnoha změnami. První velká změna nastala v roce 2009, kdy podobu všech dinosaurů (vytvořením zcela nových animatroniků a obleků) pozměnilo britské televizní studio BBC Worldwide (od tohoto roku tuto show financuje a vlastní Velká Británie). Během roku 2009 byl navíc Brachiosaurům, Stegosaurovi a Allosaurovi pozměněn hlas, který vydávají. To samé se událo také u T-Rexe, ale až v roce 2011. V roce 2014 bylo Liliensternovi, Utahraptorům a T-Rexovi přidáno peří a Ornithocheirovi zase srst. Tato show navíc již minimálně třikrát vystupovala také v ČR, konkrétně v pražské O₂ aréně, poprvé v únoru 2010, podruhé v únoru 2013 a potřetí v lednu 2019.

Tugaři, kteří v tomto filmu hrají hlavní záporáky, byli jedním z tehdejších tatarských kmenů žijících na ruském území. Tataři byli (a stále jsou) etnickou skupinou bez vlástního státního útvaru vyznávající převážně sunnitský islám, především ve středověku představovali hrozbu pro tehdejší severní, východní, jihovýchodní a střední Evropu. Dokonce se za dob vlády Václava I. a Přemysla Otakara II. dostali až do českých zemí, konkrétně na Moravu.