Marasuchus17

Ve snímku se objevuje celkem na 29 různých druhů pravěkých zvířat. Z toho pět z nich již bylo v období (druhohorní éry), v němž se děj filmu odehrává, dávno vyhynulých. Příkladem jednoho z vyhynulých druhů je např. slavný rod sphenacodontidního synapsida („savcovitého plaza“) rodu Dimetrodon, jenž existoval v období raného permu v mladších prvohorách (před cca 280 miliony let).

Společnost Pizza Hut v minulosti provozovala propagaci zahrnující postavy z tohoto snímku. Pokud zákazníci utratili určitou částku za pizzu, mohli získat maňáska jedné z postav zdarma. Když byl film poprvé vydán na videu, obsahoval také reklamu na Pizza Hut, která hrála před jeho začátkem.

Judith Barsi, která v originální verzi namluvila Zobku, byla zavražděna svým otcem čtyři měsíce před uvedením snímku. Judith bylo pouhých deset let. Na jejím náhrobním kameni je vyryta její slavná fráze z tohoto filmu: „Jo! Jo! Jo!“ (v originále: „Yep! Yep! Yep!“).

Fosilie exemplářů rodu Cooksonia, jedné z nejstarších známých cévnatých (plně suchozemských) rostlin pocházející z období svrchního siluru, byly objeveny také na území ČR. Jedná se o druhy Cooksonia bohemica a Cooksonia barrandei. Oba druhy pocházejí z Barrandienu, oblasti rozkládajíc se v okolí Berouna zahrnující i CHKO Český kras a s bohatým výskytem zkamenělin staroprvohorní mořské fauny. Jejich objevitelem byl francouzsko-český geolog a paleontolog Joachim Barrande. Konkrétně makrofosilie druhého jmenovaného druhu byla nalezena na lokalitě Barrandova jáma u Loděnic. Rostlina podle současných studií již disponovala cévními svazky ve stonku, oddenkem místo kořenů a rozmnožovala se výtrusy podobně jako mechorosty a kapraďorosty.

V průběhu písničky „Létat tak, jak se má“ (v originálním anglickém znění „Flip, Flap & Fly“), ve scéně, v níž se Pírko potápí s plesiosaury a poté s nimi vypluje zpět k hladině, se spolu s ním vynořuje také Mo (rod Ophthalmosaurus), který je jednou z hlavních postav v devátém snímku a během série se objevuje dokonce i v desátém snímku.

Během písničky „Na cestu já se musím dát“ (v origináním anglickém znění „Adventuring“) se ve scéně, v níž Nožička pluje na kmeni stromu po Velké vodě (moři), objevuje Mo (rod Ophthalmosaurus), který představuje jednu z hlavních postav předchozího devátého snímku.

Paleoekosystém Tajemného ostrova byl inspirován recentními sekvojovými lesy rozkládajícími se na západním pobřeží Severní Ameriky (od Britské Kolumbie až po Kalifornii). Tyto jehličnaté porosty jsou tvořeny zejména cypřišovitými jehličnany jako jsou sekvoj vždyzelená a sekvojovec obrovský a hojnými osladičovitými kapradinami v podrostu. Tyto lesy byly na Zemi v minulosti široce rozšířené především na severní polokouli během období pozdní křídy (100–66 př. n. l.). Dodnes jsou tyto současné porosty reliktem druhohorních sekvojových pralesů

Dokument se natáčel na těchto lokacích: Buddies Nursey, Inc.; Bureau of Land Managment, Nové Mexiko, Soccoro Field Office; Caviahue Copahue, Neuquen, Argentina; Cradle Mountain Lake St. Clair National Park, Tasmánie, Austrálie; Dinosaur National Monument, Vernal, Utah; Dismals Canyon, Phil Campbell, Alabama; Pepper Ranch, Immokalee, Florida; Reading Public Museum; Royal Tyrell Museum, Drumheller, Alberta, Kanada; The Wildlife Waystation.

Během závěrečných titulků jsou ještě promítány bonusové scény z „nepovedených záběrů“. Tvůrci před nimi dokonce upozorňují diváky, aby ještě neodcházeli od obrazovek.

V závěrečných titulcích se objevují kresby zobrazující osudy hlavních postav a jejich dobrodružství následující po vítězství nad Ogtharem.

V části, v níž je zachyceno stádo diplodoků pasoucí se v porostu araukárií neboli blahočetů (pradávných jehličnanů s korunou podobnou deštníku) na kapradinových loukách, se v jedné scéně mezi dvěma diplodoky objevuje cykas (palmám podobná nahosemenná rostlina charakteristická pro éru druhohor). Ten byl však do snímku přidán digitálně (pomocí CGI animace), jelikož na území Chile, kde se tato scenérie natáčela, se dnes cykasy již přirozeně nevyskytují, poněvadž v této oblasti panuje chladné mírné klima. Cykasy jsou v současnosti vázány pouze na tropy a subtropy. Listy kapradin pod větvemi araukárií v následující scéně byly též přidány digitálně.

Nový ostrozub, jenž v Záhadných dálkách pronásleduje Guida s Pírkem a následně i jejich kamarády, je severoafrickým pozdně křídovým rodem teropoda nazývaným Spinosaurus. Tento unikátní masožravec je již od svého prvotního objevu českým rodákem a paleontologem Richardem Markgrafem v Egyptě pro vědce velkou záhadou. Jeho hřbetní plachta mohla podle aktuálních poznatků plnit fuknci termoregulace nebo vizuální komunikace. Studie zveřejněná roku 2020 dokonce ukázala, že byl skvěle adaptovaný na obojživelný život ve vodě (zejména mokřadech, řekách a jezerech). Disponoval totiž „ploutvovitým“ ocasem a vyplněnými težkými kostmi. Spinosaurus a jeho příbuzní mohli žít podobně jako dnešní krokodýli či tučňáci s tím, že možná vykazovali mírně nižší stupeň vodní readaptace.

Když se Nožička na konci snímku potápí společně s Moem v druhohorním moři (Velké vodě), spatří mimo pestře zbarvené korálové útesy a rozmanité druhy kostnatých ryb také spoustu mořských živočichů charakteristických pro druhohorní oceány. Těmi jsou např. amoniti (hlavonožci se spirálovitě stočenou vápnitou schránkou), loděnka/Nautilus (hlavonožec s velkýma očima, podobný amonitům, nesprávně označována jako „živoucí fosilie“), obří želvy rodu Archelon, lilijice (ostnokožci, příbuzní hvězdic a ježovek), mořské raky rodu Callianassa a dokonce se objeví i lalokoploutvá ryba rodu Coelacanth/latimérie (další „živoucí fosilie“).

Řev nového plavajícího ostrozuba rodu Liopleurodon vznikl smícháním „řevu“ mrože a syčení krokodýla. Tento hlasový projev byl následně aplikován u většiny ostrozubů v dílech následujících po tomto.

Nový otrozub, jenž v Záhadných dálkách napadne nejdříve Zobku a následně i její kamarády s panem Plochonosem, je rodem severoamerického pozdně křídového tyrannosaurida s názvem Albertosaurus. Dříve byl tento teropod paleontology mylně považován za evolučního předchůdce slavného Tyrannosauruse rexe. Ostrozub se objevuje také na začátku filmu v pralese.

Pan plochonos je rodem ceratosauridního (rohatého) dinosaura jménem Pachyrhinosaurus. Tento vegetarián obýval v období pozdní křídy (cca 76 Ma) území současné Angloameriky (především Aljašky a Kanady). Zejména na Aljašce v oblasti souvství Prince Creek (kde byly jeho ostatky též nalezeny) se vyskytoval také v oblastech daleko za severním polárním kruhem. Ze studií těchto fosilií a poměrů izotopů kyslíku vyšlo najevo, že již v této geologické periodě se v oblasti střídaly v důsledku náklonu zemské osy polární den a noc. Tudíž tito dinosauři zde v temné zimě, trvající cca 4 měsíce, skutečně čelili drsným klimatickým podmínkám jako v tomto snímku. Nicméně přesto tam tehdy (ostatně podobně jako po celou éru druhohor) panovalo teplejší podnebí než dnes. Výzkumy ukázaly, že průměrná roční teplota na pozdně křídové Aljašce se pohybovala mezi 5 až 6 °C (oproti recentním -12 °C).

Ve snímku se objevuje mnoho různých zástupců létavců (pterosaurů). Např. Pírko, jeho matka a sourozenci a strýček Pterano jsou slavným rodem Pteranodon, Sierra je rod Caeradactylus, Rinkus pak rod Rhamphorhynchus a velký křídlatec, jenž pomáhá se záchranou pětice dinosauřích přátel u Trojcípé hory, je rodem Quetzalcoatlus.

Nový velký hnědě zbarvený ostrozub, jenž v sekvojovém pralese napadne pětici dinosauřích přátel společně s Denou a Deníkem, je rodem pozdně jurského teropoda nazývaného Allosaurus. Tento dravec je charakteristický výrazným rohovitým hřebenem nad očnicemi (ve skutečnosti se jedná o prodloužené slzné kosti) a třemi prsty s ostrými drápy na předních končetinách. Jeho ztvárnění ve snímku je nicméně podobnější spíše nepříbuzným tyrannosauridům, než příbuzným allosauroidům. Dalším ostrozubem je pak slavný druh Tyrannosaurus rex. Jeho design v tomto filmu byl inspirován Křupkovými rodiči z předchozího dílu. Dokonce vydává stejné zvuky smíchané sloním troubením a řevem velkých kočkovitých šelem.

Na začátku snímku je ve zkrácené formě chronologicky, dle geologických období, promítána biologická evoluce živých organismů podle evolučního stromu založeném na teorii přírodního výběru druhů od Charlese Darwina. Od mikroorgasnismů (bakterie, archea) přes vyspělejší makroorganismy (jakými jsou houbovci, medúzy, korálnatci, prvohorní trilobiti, amoniti, pozdně devonští tetrapodomorfové rodu Eusthenopteron) až po pozdně devonského tetrapoda (čtyřnohého obratlovce) rodu Ichtyostega (modrý obojživelník) a další čtyřnohé suchozemské obratlovce (druhohorní dinosauři a jiní plazi).

Smečka ostrozubů, s níž se v Záhadných dálkách utká pětice dinosauřích kamarádů společně s jejich rodiči i Hypem, Nodem a Muttem, jsou rodem dromeosauridního teropoda nazývaného Velociraptor. Při jejich vyobrazení se tvůrci snímku inspirovali morfologií stejnojmenných „raptorů“ z Jurského parku (1993). Toto ztvárnění je však dnes již chybné. Moderní studie koster velociraptorů přinesly v současnosti mnoho nových poznatků o jejich paleobiologii (např. přítomnost ulnárních papil na předních končetinách – důkaz pernatého pokryvu těla – a tělesné rozměry velikosti dnešní krůty domácí). Velikostní kategorií mají srpodrápí ostrozubové z tohoto filmu blíže spíš k rodům Achillobator a Deinonychus.