Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Komédia
  • Dráma
  • Animovaný
  • Akčný
  • Sci-Fi

Recenzie (100)

plagát

Piaty element (1997) odpad!

Ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne = 100x ne. Odpusťte mi to, nemůžu si pomoct, tenhle film prostě nesnáším. Nesympatický rádoby drsňák Willis, čumící Jovovich, nefungující sci-fi příběh, katastrofální nevtipnost zamýšlených hlášek, přeplácaná výprava. Plus úchylné postavy, kostýmy a účesy. S kombinací sci-fi a "originální" komedie na mě nechoďte. Uvažoval jsem nad jednou hvězdičkou za létající dopravu ve městě, ale nakonec vyhrál odpad. To abyste věděli, že Pátý element patří k mým filmovým nočním můrám :-)

plagát

Tajomný let (2005) 

Kdyby se to celé drželo v psychologické až mysteriózní rovině, určitě by skoro všichni namítali, že je to "velké nevypointované nic". Kdyby to bylo celé akční, komentáře by zmiňovaly plytkost a přeplácanost. Takhle je to pěkně vyvážené. V první půlce zoufalá matka (skvělé a napínavé, Jodie Foster hraje úžasně, to ona tenhle film nesmírně pozvedává), v druhé půlce akční thriller (trošičku moc americký a předvídatelný, ale na to jsme myslím zvyklí). Vyzdvihnul bych výpravu (špičkově promakaný interiér letadla) a kameru (nápady i na tak omezeném prostoru). Změnil bych obsazení Petera Sarsgaarda (nějak mi nesedí) a začátek filmu (proč s příběhem nezačít dřív, kdy je šťastná rodinka pohromadě, aby to nebyl jen "letadlový film"). Celkově pěkné čtyři hvězdičky.

plagát

Requiem za sen (2000) 

Opravdu síla. Podobné, tak trochu zvláštní a originální filmy mám rád. S pomocí neuvěřitelně nápadité kamery, precizního střihu a výborné hudby se Darrenovi Aronofskymu podařilo natočit, co je to závislost. A to bez jakýchkoliv příkras, moralizování či filozofování. Samostatnou kapitolou jsou herecké výkony. Jak Jared Leto, tak i Marlon Wayans hrají výborně, ale podle mě je ženské představitelky ještě o třídu převyšují. Zrůdná proměna Ellen Burstyn vzbuzuje zároveň opovržení a lítost; s Jennifer Connelly postupnou ztrátu morálních zábran téměř spoluprožíváte. Zkrátka jedinečné depresivní drama, kterému rádi odpustíte několik nelogičností, hnidopišsky zmíněných v některých komentářích.

plagát

Na dotyk (2004) 

Jako divadelní hra to může být dokonalé. Ale jako film je to "na dotek" chladné a nepříliš zajímavé. Postavy jednají doslova jako loutky, vše je podřízeno tomu, aby se dvojice přeskupily. Všichni herci, zejména Jude Law a Julia Roberts, se mi sice ve svých rolích líbili, ale je pravdou, že nikdo z nich nepředvedl oslňující výkon. Za co tedy tři hvězdičky? Možná že za všechno, co jsem právě zkritizoval - bylo zajímavé pro jednou sledovat spletité vztahy jaksi nezaujatě, bez přehnaných emocí, bez hereckého přehrávání.

plagát

Plynové lampy (1944) 

Vynikající Ingrid Bergman v roli ženy postupně podléhající šílenství, které je ovšem vyvoláno děsivě dokonalým, zpočátku nenápadným psychickým terorem... Ostře kontrastní černobílá kamera, depresivní atmosféra mlhavého Londýna i hlavního interiéru plus výtečné herecké výkony tvoří toto dodnes působivé drama. Jednu hvězdičku z maximálního hodnocení jsem ubral za pomalejší tempo, což ovšem pro milovníky starších filmů nemusí být zápor, ale naopak velký klad. Menší výhrady mám také k závěru, který podle mne mohl být napsán i natočen o něco dramatičtěji a hrozivěji. I to ale berte jen jako drobnou výtku filmového diváka, který je více zvyklý na moderní kinematografii.

plagát

Ľúbi ma, neľúbi ma (2002) 

Velmi příjemné překvapení, další skvělý film s odzbrojující Audrey Tautou v hlavní roli. Nechci nic prozradit z děje, ale vězte, že vyprávění stejného příběhu z pohledu více postav, v jiných filmech bývající poněkud samoúčelné, je zde dovedeno k dokonalosti. Po nějakých 40 minutách vás čeká kruté vystřízlivění, způsobené objektivnějším pohledem na předešlé události. Že se při tom nestačíte divit a nádherný úsměv "Amélie" vám poněkud zhořkne, to slibuji. Závěr je pak už jen pomyslnou třešničkou na dortu.

plagát

Zlodeji pamäti (2004) 

Na ČSFD bez diskuze špatně žánrově zařazený a - to už jen dle mého názoru - uživateli podhodnocený film. Už dlouho jsem neviděl žádné sci-fi s tak silnou atmosférou a zajímavým námětem. Jistě, ke konci sklouznou Zloději paměti k úrovni lepšího dílu televizních Akt X, ale to lepšího musím zdůraznit. Julianne Moore mi do role zoufalé matky skvěle seděla, i když se ani zdaleka nepřiblížila svým nejlepším hereckým momentům v jiných filmech (např. v Hodinách). Zkrátka pokud máte rádi tajemné mysteriózní sci-fi filmy, nenechte se ovlivnit průměrným až podprůměrným hodnocením většiny ostatních uživatelů a rozhodně si na tento snímek najděte čas. (Psáno 18. 8. 2005, to pro případ, že někdo opraví nelogické zařazení Zlodějů paměti mezi Akční / Thrillery / Dobrodružné.)

plagát

Wimbledon: Zápas o lásku (2004) 

Ach, ty britské romantické komedie z Londýna... Jak to ti Britové jen dělají? Už od skvělých úvodních tenisových titulků svěží, vtipná a celkově příjemná podívaná. Potěšily mě i neokoukané tváře – zejména Paul Bettany je typově zajímavý herec, kterého si dokážu představit ve všech rolích od romantického tenisty až po masového vraha. :-) 1. dodatek: Wimbledon je důkazem, že lze anglický film natočit i bez Hugh Granta! (Sorry, Charlesi, Williame, Danieli, Wille; pardon, pane premiére!) :-) 2. dodatek: Vím, že mi to nikdo po přečtení tohoto komentáře neuvěří, ale tak moc smajlíků obvykle nepoužívám! :-)

plagát

Strelený piatok (2003) 

Výborně, výborně, výborně. V poslední době byla úroveň amerických komedií hodně zoufalá a domníval jsem se, že nebýt Britů, tento žánr by úplně vymřel. Ale tohle je komedie, které se podařilo to nejdůležitější, co by se správné komedii podařit mělo - totiž pořádně mě rozesmát a navodit mi dobrou náladu. O skvělých výkonech Jamie Lee Curtis a Lindsay Lohan se tady už zmiňují jiní, ale i já se přidávám. Curtis jsem znal jen jako herečku z přiblblých hororů a Lohan jsem neznal vůbec, ale co obě tyto dámy předvádějí, to je ta nejlepší úroveň herectví, jaké lze v situační komedii dosáhnout. Závěrem? Snad jen otázku matky-lékařky, kterou zoufalá dcera v jejím těle opakuje pacientům: How do you feel about that?

plagát

(1998) 

Spirála geniality a šílenství ve schizofrenním a značně depresivním provedení. Až nepříjemně kontrastní kamera spolu se zneklidňující hudbou vás přímo vtáhnou do jedné šílené a posedlé mysli. Náročný film o hledání podstaty, kterou asi nikdy neobjevíme, o hledání podstaty všeho bytí...