curil

Autoři se měli rozhodnout, jestli budou točit kriminálku nebo komedii. Ale příběh jako kriminální komedie nefunguje. Už námět je naivní, obchodník (ne vrah) z Wall Streetu se má postavit do čela mafiánského kroužku z Brooklynu. Do všeho se namotá nesympatická agentka FBI Julia, a to už mě přestalo bavit. Už jsem nechápal prvotní záměr, zklamání ve mně převažovalo. Přesto jsem film dokoukal, alespoň z úcty k Joe Grifasimu.

Film přináší příběh, který se vyskytuje v   americké filmografii poměrně často. Pro mě   zůstává zatím z podobných témat nejvýše   "Svědek" režiséra Petera Weira s   Harrisonem Fordem (1985). Těžko srovnávat   televizní snímek režisérky Goldenbergové s   hollywoodským spektáklem, ale i tak se   neubráním dojmu, že jde pouze o podprůměr.   Navíc zde prezentovaná náboženská komunita je   zobrazena velice povrchně. Stačí se trochu   zamyslet nad závěrem filmu, kdy roli Proroka   přebírá Merril, nevlastní otec Juline.

Rodinný televizní film, který se více hodí k   vysílání ve vánočním čase. Každému   divákovi připomene celovečerák   "Pidilidi" (r. P. Hewitt - 1997) s   Johnem Goodmanem. Ten byl více laděný do   komedie, zatímco Malí lidé se více zabývají   rozdílností dvou světů malých a velkých   lidí. Je to správná odechovka na sobotní nebo   nedělní dopoledne s dětmi, vnuky. Stephen Fry v   roli profesora Mildeye, který pase po   skřítcích, je jako vždy perfektní. Výprava a   celkové triky na televizní film jsou rovněž   velmi dobré.

Sladká kůže Angely Příběh není blíže situován, ale odehrává   se zřejmě v devatenáctém století. Jde o   takový slepenec témat oblíbených v erotických   filmech: nevinná vnadná dívka, pobyt v   nevěstinci je příležitostí předvést na   plátně ožehavé scény, mladý lupič a láska,   útěk před vojáky, znovu bordel, sňatek bez   lásky s bohatým aristokratem, smrt manžela, ale   šťastný konec s mladým milencem a kupou   peněz. V hlavní roli půvabná Michela Miti,   viděl jsem teprve její druhý film. Erotické   scény jsou natočeny opět velmi decentně,   všechny herečky jsou mladé a hezké.   Zvláštní zmínku zasluhuje slavná diva Anita   Ekberg hrající bordelmamá, sestupná fáze   její kariéry jde ruku v ruce s úpadkem její   fyzické krásy.

Hodně slabý příběh v rámci žánru erotického filmu. Kam se hrabe na podobné filmy italské kinematografie ze sedmdesátých let, ve kterých zářily hvězdy jako Gloria Guida, Laura   Antonelli, Edwige Fenech, Lilli Carati nebo Laura Gemser. Příběh mladého Američana, který se   nemůže rozhodnout mezi třemi ženami, i když   všechny dostane do postele, je naivní. Ve   chvílích, kdy sleduje pářící se páry, je i   mně jako divákovi trapně. Špatnou úroveň   filmu zvyšují druhořadí herci svými   šmíráckými výkony.

Romantická slaďárna jede podle osvědčené šablony láska, zklamání s jedním partnerem, který jí chce prodat kavárnu, kterou vybudovala "těmahle svýma rukama", další amant, zamilování, poznání, že je sketa, protože ji ve svém chystaném románu shazuje a staví do role prosté hlupky. Jak jinak může být, než se se všechno vysvětlí a amant zachrání kavárnu novým divadelním kusem, na který dostane závdavek. Příběh, kterých jsou tisíce v současném filmovém a televizním byznysu, je dobrý jako kulisa k práci v domácnosti nebo na PC.

Nepůvodní   příběh, stále jsem myslel na   několikanásobně kvalitnější Na Hromnice o   den více, v hlavní roli poměrně nesympatická   dívčina, která ani příliš té americké   krásy nepobrala. Americké příběhy ze   středoškolských studií jsou všechny na jedno   brdo. Opět studentský časopis, špičkový   atlet školy, ošklivé děvče, které nakonec   slaví úspěch. Největší stupidita se   odehrávala při jakémsi kolektivním pokusu   připravit sportovního troubu na závěrečný   test z dějepisu. Jak jinak to může dopadnout?   On mu ji vzal a usek ..

Většina filmových fanoušků ví, že si film   svůj název zaslouží a proč. Já se léta   filmu vyhýbal, ale přivedl mě k němu příběh   hlavní hrdinky ve filmu "Lovelace: Pravdivá   zpověď královny porna" (2013). Příběh   patří ke klasice amerického porna a nejen   kvůli tomu, že byl jako první uváděn ve   veřejných kinech a nejenom v porno   půjčovnách. Na svou dobu originální nápad s   klitorisem v hrdle a také s použitím záběrů   zvonů, startů raket, výronů sopečné lávy,   které se při znázornění orgasmu používají   ve filmech dodnes. I když už většinou z   legrace s odkazem na klasické dílo.

Podprůměrný katastrofický film, kdy "vynikají" špatné digitální triky, naivní dialogy, námět není také originální. Hlášky, které hlásí operátorka okolo   stojícím udiveným generálům jako   "Střední východ hlásí stav nouze"   nebo "Středozemní moře zaplavuje   Egypt", mě přes vážnost filmové situace   přiměly k úsměvu. Fandům sci-fi nebo   katastrofických filmů opravu nedoporučuji.   Příště si raději podesáté pustím Blízká   setkání, Drtivý dopad nebo Den nezávislosti

Životopisný film přiblíží většině diváků pro ně neznámého umělce Laaksonena, který se prosadil svými erotickými kresbami s gay tématikou. Příběh zachycuje "umělce" v průběhu čtyřiceti let a největší část je věnována životu po druhé   světové válce. Mě z té doby překvapily   zákony a názory veřejnosti na homosexualitu, z   čehož vyplývaly všechny Tuokovy problémy. Ve   filmu nechybí expresivní polibky mezi muži a   další "něžnosti", což mě vede k   průměrnému hodnocení filmu, i když   nepopírám jeho umělecké hodnoty.