curil

"Láska je košer" ... anebo také alternativní název "Polib mě, než to vybuchne" (volně přeloženo). Není to moje sklenice dvacetileté jednosladové whisky, nemám rád podobná témata s lesbickou láskou a rasovými předsudky. Ale tento příběh dvou sympatických žen z rozdílných kultur je podán s laskavým humorem a všechny problémy s holocaustem a nenávistí jsou vyřešeny k prospěchu zamilovaných mladých žen. Otázkou je, na jak dlouho. Naštěstí konkrétní lesbická láska není na forhontu a více se film zabývá sociálními a náboženskými podmínkami, které jsou na překážku svobodné volbě rozhodnutí o svatbě. Sympatické herečky v hlavních rolích, ostatní role typově obsazené rovněž dobře.

Další z italských Emanuelle mě moc   nepotěšila. Očekával jsem, že těžko z   ženského vězení přinese příběh něco   nového. Laura Gemser něco jako agentka (?) nebo   investigativní novinářka na vlastní   nebezpečí v base, kde se to hemží   úchylačkami a taky správcem, který si nenechá   ujít nějaké to znásilnění. Každému asi   zůstane v paměti scéna s hladovými krysami,   které zpracovávají na samotce Lauru. Ostatní   scény rvaček a bití jsou natočeny poměrně   decentně. Film mě chvílemi nudil, zejména při   lesbických scénách.

Snad každého diváka při sledování televizního snímku napadne po čtvrthodince podobnost s filmem "Zatímco jsi spal" se Sandrou Bullock (1995 - r. J. Turteltaub). Sice není vše stejné, oběť Liddy je mrtvá a neleží v komatu, ale téměř hodina příběhu probíhá podobně. Teprve potom film dostane akční nádech, když bratr zabitého mladíka začne po Liddy pátrat. Sama dívka se chová naivně, když vynechá policii a dá se na útěk, případně se nechá vyfotit do novin. Když už přebírá novou identitu, tak důsledně. Korunu všemu dávají důvěřiví rodiče Swawnessyovi. Průměrný televizní film, na vyplněný času ujde

Na film jsem se těšil, protože mám rád tento subžánr "film ve filmu". Vznikl ale ukřičený paskvil, který má snad divákovi přiblížit vznik velkofilmu s předními hvězdami Kate Winslet a Kate Blanchett. Jak z jejich záměru opadávají velikášské sny, hatí se i jejich plány. Vše je o penězích, jak jinak. I přes účast několika známých herců se příběh moc nepovedl.

Romantický příběh zpočátku plyne pomalu   stejně jako vlny moře na pobřeží, které   střeží maják. Asi každému divákovi bude   jasné, že nenávist k ženám dvou hlavních   hrdinů je pouze předstíraná a pramení z   jejich nešťastných osobních zážitků. Film   je natočený v krásném prostřední a tím, že   je situovaný do začátku dvacátého století,   výprava filmu přispívá k romantickému   vyznění příběhu. Dalším kladem filmu jsou   obě hlavní postavy, které perfektně   ztělesňují Richard Dreyfuss a Blythe Danner.

Rozloučení s režisérem Guitrym, pro nějž to   byl poslední film, který režíroval již   těžce nemocen. Zajímal mě i Michel Simon,   jedna z největších postav francouzského   hereckého nebe. Detektivní komedie průměrná,   ale předzvěst budoucích skvělých   komediálních filmů ze sedmdesátých let.   Zapletený děj, dvojčata klauni, nakonec   vraždil někdo třetí. Trochu vykonstruováno,   ale v komedii staré šedesát let se to snese.   Viděno ve francouzském znění, maturita z   frániny na SVVŠ již poněkud vyvanula, ale   její ještě základy vedou k pochopení děje.

Původní seriál britské televize jsem neviděl,   na podobná díla nekoukám, ale byl jsem svědkem   českého televizního propadáku "Černé   vdovy" podle jakési finské předlohy,   která byla podle mého názoru inspirována   seriálem BBC. Podobné filmy, kde exhibují   postarší ženy, nepatří k mým oblíbeným, a   tento příběh se přiřadí k těm, které si   už nezopakuji. Škoda, že film postrádá více   napětí a hlavně humoru, promarněná šance.   Téměř sto třicet minut délky je neúnosných,   zvláště, když příběh diváka příliš   nebaví.

Na film se už dnes dívám pomalu jako na film   pro pamětníky. To už je let, kdy jsem ho viděl   poprvé. Vzducholodě mají pro mě své kouzlo a   George C. Scotta obdivuji. Proto možná až tak   nekritické hodnocení, ale pobavil jsem se znovu   dobře.

Nesourodý film složený ze dvou příběhů,   které se protnou ke konci filmu. Z české strany   taková nepovedená komunální satira, objevují   se místní tajemníci, neschopní úředníci.   Film byl natočen v roce 1989 a tak kritika   společnosti poněkud vyšuměla. Dobrý herecký   výkon Vlasty Zavřela, který jediný film   podržel. Ze strany jugoslávských filmařů zase   pouze pokus o kriminálku, která není vůbec   zajímavá. Na podobné téma organizovaného   zločinu s pašováním drog bylo natočeno mnoho   lepších příběhů. Tím nemyslím z české   strany.

Vyžilá padesátka s nesympatickým projevem v   padání S. S. řeší své osobní problémy. V   kontextu několika jejích po sobě jdoucích   narozenin, sleduje divák, jak řeší vztahy v   zaměstnání nebo v soukromém životě.   Příběh mě vůbec nezaujal, více ocení film   zřejmě ženy, protože to je vyloženě pohled   na život z hlediska té hezčí poloviny lidstva.   Film není v ničem originální, setkání s   dočasným milencem Adamem a jejich soužití   ukáže při rozchodu charakterové vady více na   straně Senny. Pozdě litovat, když si chlap   nabalí jinou. Ale je to filmová romance, nebo   více selanka, a tak se může ještě všechno   nakonec změnit.