curil

Při podobných fantasy filmech pocházejících z východních končin světa jsem v poslední době zvyklý na poměrně zdařilé technické triky, které hrají v těchto příbězích důležitou roli. Tentokrát jsem byl zklamán, triků je dost, ale ne všechny jsou povedené. Spíše připomínají PC hry a to ne ještě valné úrovně. Děj je romantická pohádka, která je plná různých božstev, démonů a duchů, kouzelných křišťálů a dalších podobných východních klišé. Dvouhodinový film (naštěstí) začíná v polovině nudit, pokud nejste vyloženě fanda tohoto žánru.

Cyklistika je jeden z fyzicky nejnamáhavějších sportů a představa. že lze vítězit bez podpůrných prostředků je naivní. Platilo to dřív a platí to i dnes. Pamatuji Tour de France od doby Poulidora, Merckse, Simpsona (zemřel na trati 1960), až po zázračného "enderáka z Rostocku" Jana Ullricha, který nastoupil po Armstrongovi a dopadl stejně. Ale o něm už se nepíše, ani netočí filmy. Nebýt bonzáka Landise je dodnes Lance velebenou sportovní ikonou, zkrátka odskákal to za ostatní. Ben Foster je v titulní roli vynikající, nedovedu si představit jiného herce. Hoffman má málo prostoru, to Chris O'Dowd v roli vytrvalého novináře zaujme více.

Příběh je zpočátku trochu rozvleklý, ale když v polovině vstoupí do děje flirtování Grazielly s milencem její matky, nuda zmizí. Kupříkladu scéna na pohovce, když dívka čte časopis a nohy má složeny v klíně muže, je i dnes vzrušující. Je známo, že roli Grazielly měla hrát Ornella Muti, ale Lisa Gastoni si vymínila změnu a tak se objevila méně atraktivní Jenny Tamburi. Stejně ale obě zastínila Barbara Marzano v roli spolužačky Rosiny, která svede Roneta na koupališti v kabince.

Průměrná pohádka z osmdesátých let, pěkná výprava, kouzelné prostředí Českého Krumlova, kde je natočena část exteriérů. Nemohu se zbavit dojmu, že koprodukce s tehdejší NDR filmu trochu škodila. Typický český humor je nakažený toporným prušáctvím, filmu chybí uvolněnost a lehkost. I tak pohádkový příběh strčí do kapsy všechny pohádky Zdeňka Trošky. Ale když režisér Zdeněk Zelenka, kam se poděla jeho oblíbená herečka Jiřina Bohdalová?

Italská parodie na "Geparda" Luchina   Viscontiho vyznívá více než průměrně.   Divák neznající humor Ciccia Ingrassia a Franca   Franchiho, ve své době velice populárních   italských komiků, nebude filmem nadšen. Jejich   humor nebude českým divákům přístupný. Zde   si k roli bratrů přiberou ještě další roli,   když jeden hraje matku Marii Rosu a druhý otce   Tulica. Klasická italská ukřičená komedie, ze   které je po mě snad nejzajímavější zasazení   do doby osvobozeneckých válek Giuseppe   Garibaldiho v polovině devatenáctého století   proti rakouským a francouzským vojskům. Boje   vedly k zárodku vytvoření Italského   království.

Příběh z mého oblíbeného stylu gothic horor   mě nezklamal. Přes poněkud upovídaný a tím   pádem i nudný začátek pokračoval v klasickém   provedení. Zaujmou zejména reálie starobylého   hradu vč. přilehlého hřbitova, ponuré chodby   a sklepení, z pod dveří se rozlévá hustá   mlha. Do všeho toho (trpaslíci ne) ještě   mrtví nemrtví, kteří jdou hostům po krku.   Filmem jsem si doplnil další mezeru v hororech   šedesátých let

Film je údajně natočen podle skutečných událostí, kdy koncem šestnáctého století v Itálii působila jeptiška Agnes Jesus, která pomáhala chudým a nemocným. Ta si měla projít stejnými peripetiemi života jako hrdinka filmu Carmela. Filmový příběh je v ději posunut o několik desítek let dále. Film lze zařadit do žánru nunsploitation, který se většinou vyžívá v explicitním zobrazení lesbických scén, znásilnění, mučení, bičování atd. Tento film se podobného stylu vyvaroval a krásky jako Catherine Spaak a Eleonora Giorgi předvedly případnou nahotu velice decentně.

Viděl jsem oba filmy a četl i knihu. Nemám mnoho výtek, snad jen kdybych se díval jako neobeznámený divák a nesoustředil se plně na začátek, tak bych zprvu tápal ve složitých vztazích Vangerovy rodiny. Původní film mi připadá takový mrazivější, drží si více odstup, ale zase tahle verze u mě zapisuje plusy obsazením Daniela Craiga a zejména mého oblíbence Stellana Skarsgärda. Film nenudil, dlouhá stopáž mi nevadila. Naštěstí jsem film měl stažený z Primy na hard disc, normálně bych v průběhu sledování pět reklam po deseti minutách stěží vydejchal.

Zajímavá je podoba Olivera Hardyho pro diváka,   který je zvyklý vidět jeho ulíznutý a   nagelovaný účes s pěšinkou a tvář s malým   knírkem. V této grotesce ho zdobí hustý knír   a rozježené vlasy. Jinak je komedie lepším   průměrem, většina gagů se točí kolem   řevnivosti bývalého a současného manžela,   kteří si vyměnili role a předstírají pohodu   před bohatou puritánskou tetou. Ta přijíždí   z Afriky a své neteří přináší velké   bohatství. Nesmí se ale dozvědět, že je žena   rozvedená. Aby nebylo zmatků málo, do děje   zasahuje neustále pomocník šerifa exekutor,   jenž se tajně vplížil do domu. Hardy bez   Laurela ve vděčné roli bývalého manžela   Vincenta.

Podobná naivita se vidí málokdy. I když je film určen pro školáky tak do jedenácti let, měli by autoři zachovat alespoň částečně  realitu. Pubertální Mia je rozmazlená a protivná jako práce v pondělí. Že si s ní rodiče neporadí a nedokážou odkázat do příslušných kolejí je jejich vina. Od doby filmu o Else, legendě divočiny, se občas vynoří podobný film, ale málokdy se kvalitou alespoň přiblíží. Když se podivná dvojka vydá do divočiny, naivita příběhu kulminuje. Dospělý lev se živí proteinovými tyčinkami a kráčí savanou po boku puchejře. Bohužel, dobrý záměr, ale velký propadák.