curil

Od svých chlapeckých let vždy čekám na scénu příjezdu "náčelnictva" k pevnosti Niobara k mírovým jednáním, kdy se v pozadí v horách objeví asi na pět vteřin jedoucí modrobílý autobus. Divím se, že ještě scéna není vystřižená, ale zřejmě je to už taková originalita, která diváka jako mě vždy spolehlivě naláká. Navíc jsou ve filmu dvě tři scény přebrané z "Pokladu na Stříbrném jezeře", to si mohli tvůrci také odpustit.

Jsem fanouškem režiséra Joe D'Amata, více jeho tvorby ze sedmdesátých let, než sklouzl k hard core snímkům. Livia, panna pro impérium je lehoučce erotický film, ve kterém převažují scény gladiátorských soubojů a výbuchu sopky vykradené z dřívějších filmů (jak již píše Karlos80). Příběh má spád, snesitelnou stopáž, tudíž nenudí. Lhce vyhledatelný na netu v originálním znění.

Klasika české televizní tvorby, která často v cenzurou uvolněné době šedesátých let často sáhla po zahraničních autorech a to těch nejlepších. Povedl si i inscenace Olivera Twista se špičkou tehdejších českých herců (Štěpánek, Nedbal, Kohout, Neumann, Sklenčka). Na přepis románu si ještě dnes pamatuji, byl několikrát reprízován, ale od sedmdesátých let již ne.

Střihový pořad, kterých je za posledních dvacet let v TV mnoho. Není nic jednoduššího, než sáhnout do archivu, a tak učinil i režisér Zdeněk Podskalský. A tak se staromilec jako já může těšit nejen na ukázky z televizních komedií Podskalského jako "Blázinec ve 3. poschodí", "Fantom operety" nebo "Babiččinu krabičku", ale i na spoustu televizních písniček, které každý "poctivý" divák viděl už nejméně dvacetkrát. Ale to Zdeněk Podskalský nemohl před téměř čtyřiceti lety tušit.

Pamatuji, jak jsem filmeček viděl začátkem osmdesátých v kině jako předfilm hlavního programu. Zatímco na ten celovečerní film jsem již dávno zapomněl, v mé paměti "Drátovat, flikovat" zůstal dodnes. Lidový humor s tou správnou mírou lechtivosti ve skvělém podání vypravěče Františka Filipovského a animací Zdeňka Smetany na motivy "poudačky" J.Š. Kubína.

Pamatuji se, jak se film u nás v Ústí nad Labem natáčel. Bydlel jsem kousek od náměstí, které ještě existovalo ve staré podobě, a dopoledne jsem sledoval filmaře. Samozřejmě, že je film poplatný tehdejší době a špionážním filmům se zlými západními rozvědkami. Jiřího Valu jsem si tímto filmem oblíbil a dodnes na něho nedám dopustit.

Neslané nemastné. Jeden z těch průměrnějších dílů. Středoškolské prostředí kontrastuje s trapným vyšetřování známé čtyřky kriminalistů; herecké výkony přihráváčů jsou trapné. Čím dál tím víc mě rozčiluje vedlejší motiv se znameními zvěrokruhu, to snad ani tvůrci seriálu nemohli brát vážně.

Film z produkce Playboy Enterprises, který se v osmdesátých letech s rozmachem kabelové televize rozhodl financovat podobné softcore sexy filmy v Evropě. Režie se ujal Gérard Kikoine, známý především svou hard core tvorbou v sedmdesátých letech minulého století. Příběh bohatého aristokrata, který poskytne útulek mladému sirotkovi, vystřižený jakoby podle Malého lorda Fauntleroye. Když sezná, že sirotek je vlastně mladá dívka (při výprasku na holou), pošle dívku ke své milence do Londýna, aby jí zasvětila do kouzel milování. V hlavní roli Francka/Frances je Jennifer Inch.

Pro mě dnes premiéra, bohužel pouze na televizní obrazovce. Absurdní humor podle mého gusta, vynikající výkony všech herců, nelze vypíchnout někoho konkrétně. Posledních dvacet minut, to je smršť záměn jednotlivých postav. Na divadelních prknech musí příběh vyznít ještě daleko lépe, atmosféra je jedinečná.

První díl z celkem sedmi pokračování "Hausfrauen-Report". Celkově patří mezi řadu začínajících "report", které mapují sexuální život různých skupin tehdejšího západoněmeckého obyvatelstva, většinou podle profesí nebo zájmů. Překvapilo, že se autoři teprve "zastřelovali" a tak je ve filmu méně epizod s erotickými scénami, ale o to více zpovědí odborníků a náhodných lidí na ulicích.