AppleCore

Je smutný, že nejlepší českej film za posledních dvacet let natočil Brit. Smutný je i to, že dějiny Česka neni schopnej natočit žádnej z našich režisérů. Často slýchám, že to je věc rozpočtu. Dobrej film ale netvoří rozpočet, dobrej film je o vizi režiséra, jeho talentu, kvalitním tvůrčím týmu, o schopných hercích a kvalitním scénáři (ten trochu vázne). Pokud máte tohle všechno, rozpočet je to poslední, co by vás jako tvůrce mělo trápit. Mám totiž dojem, že i kdyby se látky chopil českej režisér a dostal stejnej rozpočet i scénář, nikdy by z toho nevzniknul tak kvalitní film jako Anthropoid – prostě proto, že naši tvůrci nemají tu vizi, vizuální cit ani touhu vytvořit něco jedinečnýho (což tohle sice taky neni, ale ten film prostě funguje)! Sean Ellis je nazávislej vizionář, kterej dalece převyšuje všechny český tvůrce, kteří se za posledních třicet let uchýlili k filmovýmu řemeslu. A tak vznikla dramatická rekonstrukce jednoho z nejznámějších atentátů druhý světový války, podpořená skvělými herci, výbornou technickou stránkou, parádním soundtrackem a přesnou režií. To, že česká angličtina není úplně v pohodě, to už je pak úplně fu©k!

Když pro Netflix točil Fukunaga, vytřískal z minimálního rozpočtu (6 milionů USD) tématicky, obsahově, herecky, režijně i technicky film, kterej to dotáhnul do TOP desítky toho nejlepšího, co jsem kdy viděl. Nevim sice jak velkej byl rozpočet pro Jadotville, ale je zjevný, že tady to o penězích tak úplně nebylo. Totiž debutující režisér, byť je údajně velmi schopnej klipař a reklamář, právě v režii dost selhává. Zaměřte se na davový záběry, kdy určití členové armády útočící na Jadotville jenom hloupě čumí a vlastně neví, co mají dělat. Film postrádá (vzhledem k tématu) i adekvátní napětí a ani práce s postavami není na takový úrovni, abych se o kteroukoli z nich nějak zajímal. Dokonce ani akce nemá moc co nabídnout. Rozhodně z toho šlo (i přes limitující rozpočet) vytřískat mnohem víc – víc napětí, emocí a třeba i vizuálních hrátek (film nemá žádnej ksicht). Ale zřejmě nešlo o velký ambice, jako spíš poukázat na méně známej konflikt, o kterém většina lidí nemá vůbec ponětí.

Když dáte filmu šanci a projdete se s ním hodinku mrazivou krajinou, dostanete v druhý části cesty dost možná nejosudovější, nejmagičtější a nejemotivnější příběh posledních let, kterej byť zrovna nehraničí s realismem, jako krutá pohádka o vztahu člověka k přírodě vás zaručeně strhne! Pro mě osobně největší letošní překvapení s výborným vizuálem, skvělým příběhem a v neposlední řadě na Korejce až překvapivě nádherným soundtrackem. A tygr je charakter roku!

Jonás Cuarón není jako táta, alespoň zatím. On to ví! Nečekejte proto žádný hluboký či sociální drama, nečekejte názory na migraci ani žádnou kritiku společnosti. Tady se jede přímočarej hon na skupinku utečenců, kterej tady byl a ještě bude X-krát. Až doposud mě ale žádnej film toho typu nebavil tak, jako Desierto. Ač je tematicky i obsahově prázdnej, má onu potřebnou třináctou esenci, která degraduje zbytečnost i fakt, že už si ho možná nikdy nepustim znova. Takže na jedno čtyřhvězdičkový kouknutí bohatě dostačující, při druhym ale půjde hvězda dolů. Velký plus je psycho soundtrack od Woodkida!

Uřvaný, ubulený, uječený a nesympatický postavy posílají jinak hodně slušnej mystery thriller o třídu níž (přesně tak tomu bylo u Chasera) + dvě hysterický rituální scény, který dohání k naprostýmu šílenství! Výslednej dobrej dojem udělala finální půlhodina.

Je to zajímavý, má to hloubku a příběh schopný vzbouzet emoce, otázky i provokovat skrze mnohá témata. Co ale seriál (nebo alespoň první epizoda) nemá je jakákoli dynamika, postrádá snahu stvořit jak z příběhu, tak z hereckého obsazení něco jedinečnýho. A tak se jedná veskrze o zcela suchou - byť tematicky hodně zajímavou – sci-fi se slušnou výpravou, kamerou i scénářem, ale s neskutečně nudnou režií (pravej opak Hry o trůny, která je dynamická a masitá, ovšem stejně tak zbytečná a hloupá)! A protože první epizoda vždy nastolí styl celé série, nepředpokládám, že mi další díly vyrazí dech.

Devadesátá druhá minuta ukazuje, jak velkej zábavovej potenciál ve Star Treku leží. Michael Giacchino to ale pořád nechápe! A tak zase sledujeme přehlídku barevných neoprénů, Spockova nesmrtelnýho účesu, nudnýho příběhu, tuctovýho záporáka a to vše za doprovodu soundtracku tak strašnýho, že by mě z toho tak nemrazilo ani v kosmickym vakuu!

Marvelu došli záporáci a Avengers z toho dostali depresi... a tak se pomlátili mezi sebou!

Čekal bych, že se Emmerich bude chtít po dvaceti letech zatraceně předvést a ukázat nám zač je toho destrukce. On si ale zřejmě vybral scénář od dítěte, který ho napsalo coby svojí maturitní slohovou práci... deset let před maturitou... a bylo jich pět! A tak sledujeme, kterak se super inteligentní rasa snaží zničit zemi prskavkama a nechává se porazit filmovými klišé! Jeden z nejdebilnějších blockbusterů za poslední dvě desetiletí, kterej nemá příběh, nemá logiku, nemá atmosféru, nemá charakter, nemá ani charaktery, nemá dobrej soundtrack, nemá dokonce ani tu destrukci, nemá uspokojující efekty a hlavně... Seru na to!... Jedna věc mě ovšem neskutečně zajímá: Jak kurva dvacet let živili uvězněný mimozemšťany? Co jim dávali za stravu, co pili a vůbec (fakt mě to zajímá)? + Nejhorší nástup hlavního hrdiny na scénu (Goldblum)!

To duchové žerou duhu, že to je tak zasraně barevný?! Remake tak otravnej, trapnej a zbytečnej, že i kdyby tam v půli naběhla původní sestava a poslala ty rádoby vtipný střeva do prdele, stejně by to nebylo na víc než jednu hvězdu... a to ani nejsem kdovíjak obří fanda původních filmů. Do toho si připočtěte otřesnej soundtrack, nulovou atmosféru a fakt, že klasika z osmdesátek vypadá líp i po těch třiceti letech. Hollywoodská zoufalost v plný polní!