AppleCore

Film o strachu z komunikace, o tom jak důležitý je mít přátele, jakož i osobu na kterou se můžete spolehnout a sdílet s ní všechny svoje pocity, zážitky a smutky, o tom jak důležitý je žít! Protože když tomu tak neni, budete se muset spolehnout na mrtvolu Harryho Pottera a hodně sraček (jak skutečných, tak životních)! Tématicky netradiční, humorem zdrcující, režijně originální a v jádru i tragická sonda do duše osamělýho člověka, podpořená geniálnim - byť nevyužitym - soundtrackem (Manchester Orchestra).

Taika Waititi si před třetím dílem Thora střihnul další parádní komedii! Hunt for the wilderpeople je skvěle natočený, napsaný, zábavný, ale i krutý a Novým Zélandem umocněný DOBRODRUŽSTVÍ plný výbornýho soundtracku a parádních hereckých výkonů, který za deštivýho dne pobaví jako máloco (odpad dá fakt jenom úplnej idiot)! I didn't choose the skuxx life, the skuxx life chose me.

Jakkoliv obří potenciál příběh skrývá, ve výsledku je to jenom ledabylá nuda, která ve snaze zachovat si za každou cenu realističnost a civilnost, ztrácí celou emocionální rovinu i dynamiku (minimalistickej soundtrack (byť dobrej) + bídnej vizuál). Táhnou to pouze skvělý herecký výkony a pár dramateckejch momentů. Vidět to jako dokumentární rekonstrukci na Viasat History, asi bych těch pět hvězd pálil, ale tohle je film za 50 mega, co prolít přes dva tisíce kin!

Vidět to v devadesátých letech, asi by mi to změnilo život, dneska to nemá šanci!

Jednoduchý zápletce navzdory zůstal její potenciál v případě tohohle filmu promarněnej! Je hodně vidět, že Jean-François Richet z toho chtěl mít vztahový drama o otci a dceři, narvat do toho trochu akce a přihodit funkční emocionální rovinu, pod rukama se mu to sype ale v podstatě celou dobu (82min) právě díky akci, protože ta je tam minimálně jednou dost násilně naroubovaná. Hodně tomu taky bere nesmyslně rozházená kamera, ne úplně dobrej soundtrack (v závěru je nepochopitelně skvělej), stejně tak příliš přímočarej a rychlej děj. Přitom závěrečná zpověď je vyloženě strhující a přechod do titulkový pasáže pak zanechá větší údiv, než všechny dosavadní průstřely. Tohle chtělo dvě hodiny a lepší scénář. Jinak jako oddychovka na večer funkční a Gibson parádní!

Když si na začátku všeho uříznete půlku čerstvě grilovanýho kuřete s tím, že ho v průběhu budete udlabovat a v závěru zjistíte, že je pořád celý! Ano, James Wan vrací horor tam, kde byl před třiceti čtyřiceti lety - do dob Poltergeista, Věci, Osvícení nebo Přichází satan. To, že jeho filmům chybí originalita a že využívá stále stejný postupy a klišé, dokáže dokonale kompenzovat formou a prací s napětím, kamerou, herci, hudbou a světlem, přičemž tady je evidentní i slušnej scénář (právě tak tomu bylo i kdysi). I kdyby mělo pod jeho vedením vzniknout dalších deset dílů, budu mu to pořád žrát!

Oproti původní první sezóně, která byla naprosto parádní a splňovala kvality současný seriálový produkce, je Znovuzrození pád asi tak o dvanáct pater a několika milionů na rozpočtu. A protože vzhledem k vizuálu to muselo bejt točený iPhonem na selfie tyči, neb je každej záběr nepochopitelně širokej s velkou hloubkou ostrosti (což působí vyloženě amatérsky, ale hlavně to nedokáže budovat vztah k postavám ani k ději) a efekty jsou zřejmě tvořený v aplikaci z appstoru, od odpadu to dělí už jenom soundtrack. Smutný!

Jakkoliv dlouho jsem seriál odkládal, jsem ve výsledku rád, že jsem se do něj pustil - protože očekávání říkala, že to bude NUDNÁ dramatická vztahovka a nakonec je z toho temná, tragická, herecky perfektní, dramaturgicky vtahující - byť víc se seriál blíží běžný televizní tvorbě - především pak atmosférou a tajemstvím přetékající pecka, trpící jediným neduhem - je to zbytečně natahovaný a proto poměrně často NUDNÝ!

Variace na Fincherovu Hru, která je ovšem trochu víc hysterická, trochu míň chytrá, poměrně laciná a který chybí koule... Ani tak neurazí, rychle uteče a hlavně je první půlhodinku vcelku zajímavá.

Vzpomínáte na chvíle, kdy jste prvně (mnozí z vás byly ještě děti, stejně jako já) viděli filmy jako E.T., Goonies, Blízká setkání třetího druhu, Věc nebo Poltergeista? Tak přesně ty stejný pocity budete prožívat u Stranger Things. Okořeňte to filmem Super 8, nebo Mlha (2007) a dostanete geniální mix strachu, napětí a filmový radosti - to všechno pak zabelený do osmdesátkovýho vizuálu a parádního soundtracku (nejvíc si to užijí fandové výše zmíněných filmů a jejich tvůrců, byť to není jen pouhá nostalgická sonda do třicet let vzdálený filmový minulosti). V den, kdy měl seriál vyjít, jsem od sedmi ranních seděl u Netflixu a co půl hodinu klikal na refresh... a když se to konečně objevilo, neměl jsem po osmi hodinách na co koukat! (Malá El je Ripleyovou tohohle seriálu! A vůbec, děti strkají svými výkony dospěláky do kapsy.) EDIT I: celá série 10/10 a jeden z vrcholů filmovýho fanouškovství, jakož i nejlepších filmů roku... a to je to seriál (filmový kvality a obdiv všeho, z čeho série čerpá inspiraci možná přebírá vedení nad tím, že bych jako filmem neptrotřelý divák hodnotil jinak - díky bohu za moje dětství)! EDIT II: Větu ze závorky z "EDIT I" zapomeňte - tady prostě všechno funguje tak jak má - Tohle neni Warcraft!