fantoci

Téměř ztráta času tento film sledovat. Ono vůbec je téměř ztrátou času sledovat jakýkoliv film se Seagalem. U něj člověk žasne, co všechno se dá ještě považovat za hereckou profesi.

Snímek Normandie - Niemen patří mezi nepříliš známé válečné filmy. Nevyčítal bych mu nekvalitu obrazu a ani způsob převodu na českou verzi. Prostě v takové verzi je film k dispozici. Sovětsko - francouzský film je poctou francouzským letcům bojujících na straně Rudé armády. Nabízí nejen válečné scény, ale i osobní dramata, která jednotliví letci prožívali.

Motiv pohádky Boženy Němcové o princezně se zlatou hvězdou se tentokráte dostává k divákovi v podobě televizního filmu. Hudební pohádka plná příjemných písniček potěší i po letech.

Chtěl jsem tomuto dopředu odsouzenému snímku dát nějakou šanci, ale nešlo to. Jak se o něm vyjádřit slušně a současně jej zkritizovat? Nejde to. Vůbec se divím tomu, že se najde někdo, komu se film líbí. Ale oni každé pohyblivé obrázky najdou svého diváka.

Drama v americkém stylu. Čím je však film hodnotný a je v něm to trochu skryto, je kritika amerického zdravotnictví. Moderní společnost by si měla uvědomovat, kde jsou hranice toho, co ještě může být předmětem nepřiměřených zisků. Film, ač je místy i akční, patří mezi sociálně kritické příběhy. Kdyby si tvůrci odpustili některá ta hollywoodská klišé a banality, zajistili by si u mne hodnocení deset.

Tak to je jen další z obrovského množství teenagerovských vyvražďovacích horrorů. Nechybí nezbytná maska na tváři "brutálního" vraha. V tomto případě je vražedným nástrojem mačeta. Filmu rovněž nechybí lehké náznaky erotiky. Co může trošku přinést body je to, že se film natáčel v Praze a že se v něm objevili někteří čeští herci. Ale jinak nepřináší vůbec nic nového a převratného. Spíše horší průměr a nulová přítomnost indexu vyděšení diváka.

Příběh odehrávající se na počátku dvacátého století. Hlavními protagonisty jsou členové jedné zámožnější rodiny. Příběh povětšinu děje sledujeme očima dítěte, očima desetiletého Alexandra. Atsmosféra Vánoc, kterou film začíná, je následně nahražena tragédií. Ta na nějakou dobu změní život dvou sourozenců Fanny a Alexandra. Tento příběh má však poněkud více postav, které zásahnou do děje. Film je to poměrně dlouhý - něco málo přes tři hodiny, tak si na něj vyhraďte jeden večer.

Opět jsem měl problém s hodnocením. Tentokrát u komedie Život plný malérů. Má báječný dabing, na který můžeme být vždy hrdí.A teď k samotné komedii. Je to klasická PierreRichardovina. Opět hraje smolaře, na kterého se smůla lepí na každém kroku. Film nepostrádá lehkou romantiku s happyendovým koncem. Film je v podstatě pitomoučký s některými velice infantilními vtipy. S hodnocením jsem se pohyboval mezi 6 a 8 body. Úplně mne dostala scéna z policejní stanice v prvé části filmu. Ta mne doslova odrovnala. Nešťastný výraz v policajtově tváři, který se snažil správně napsat do protokolu jméno hlavního hrdiny patří k nejkouzelnějším situacím z celé komedie. Nakonec jsem se rozhodl pro hodnocení mírně nadprůměrné.

I tato dvě slova. Tedy kýchnutí a popřání dobrého zdraví sehrají v napínavém krimi filmu svoji úlohu. Banda čtyř, kteří se označují různými barvami přepadne newyorské metro. Film má bezpochyby atraktivní námět a je jistotou udržení divákovy pozornosti. Hraje v něm můj oblíbenec - Walter Matthau. No hraje. Vlastně ani moc ne. On je takovým šperkem na tomto snímku. Podobné téma, které je zpracováno ve filmu Přepadení vlaku z Pelhamu, bylo ve své době poměrně časté.

Musím se přiznat, že mne tento film zaujal svoji upoutávkou. Většinou o nové české tvorbě nemám příliš valného mínění. Inu vyrazil jsem za deštivého počasí do kina na film - hořkou komedii - o generačních konfliktech. Ty jsou v podstatě podstatné i v příběhu. Ta grafgiti jsou jen doplňkem. Trochu mne z filmu mrazí. Hrdinové by měli být studenti gymnázia a spíše připomínají učňáky ze SOU ze seriálu Třetí patro. Jestli to takhle dnes vypadá v našich třídách, tak potěš Pánbůh. Já už jsem byl na střední škole, když hlavní hrdinové buď doma seděli na nočníku, či teprve se chystali přijít na svět. Takže může na můj kritický pohled mít vliv věkový odstup. Pravda je taky ta, když jsem byl na střední škole, tak i ty nejšpinavější ulice u nás měly čisté zdi. Hodnotíme ale tady obsah a musím přiznat, film se mi líbil.