sportovec

Nezbývá mi než se připojit ke Gemini. Syrovost příběhu z prvních poválečných let Čtvrté republiky, výpravou dokonale postižené prostředí i souboj na stříbrném plátně dvou výrazných osobností francouzské kinematografie hraného filmu - Delona a Trintignanta - po prakticky padesáti letech od premiéry, mrazí - námětem, dějem, hereckými výkony - i hřeje - dokonalou profesionalitou nesenou amatérským nadšením - zároveň. Slovo klasika je tu víc než na místě.

Lidový, lehce obroubhlý humor zesnulého francouzského komika doplňuje burianovským tahem na poněkud přízemní, ale pro mnohé strhující komiku gagu. Tentokrát ani příliš nekulhá scénář a španělská absolutistická monarchie se svým přihlouple strnulým dvorským mravem a habsburskobavorskou ráčkující královnou je vděčným terčem francouzského ducha. I v podpalubí může být zdařilé představení, i přímočaré prvoplánové plebejství může potěšit pro nejeden večer či odpoledne. Filipovského dabink přispívá k umocněnému zdaru klasicky úspěšného podniku-záměru.

Toto zádumčivé pojetí klasické detektivky, na němž lze poznat vlivy anglického gotického románu i prvotních detektivních předloh amerického klasika Poea, má své příznivce i odpůrce. V každém případě není nezajímavé a upoutává pozornost.

Ve spartakiádách nikdy úplně nezanikl patos všesokolských, orlovských i dělnických sletů a olympiád. Původním určením branné organizace odvozené z německých a anglosaských inspirací spolutvořily výraznou část životního stylu předúnorové zejména české společnosti; SOKOL se stal i organizací slovanského nadnárodního intranacionalismu. A spartakiády, odvozované z obdobných slavností komunistické Federace dělnických tělocvičných jednot, žily i v tomto duchu. Krása a podmanivost těchto slavností pořádaných na Masarykově stadionu přerůstala i odpor vůči normalizačnímu režimu. Demonstrace ušlechtilého vlastenectví byla podrobena v roce 1990 sociologickému průzkumu mezi cvičenci: uskutečnění spartakiády si přálo 78%, proti nebo nevědělo bylo 22% cvičenců. "Demogracie" zvítězila: spartakiáda byla zrušena. Socialistická crazy-komedie v ne vždy dotažené nadsázce tuto atmosféru tlumočí i přes 40 let, která uplynula od jejího natočení.

Roztodivné vojenské kratochvíle jsou jen zdánlivě nezávaznou hrou. Mají svou odvrácenou tváří.  Šlechtí historickou paměť a zpřítomňují relativní strnulost líčení a letopisovitost jinak až únavných fakt. Vedle aktérů-koníčkářů, pro něž je to kultivovaná forma trvání volného času, přitahují pozornost dalších stovek a tisíců jedinců včetně dětí a mládeže. A tak se dostáváme k jedné ze skutečných unijních hodnot. Kvalita bývá někdy roztodivná, ale nepopiratelné je studium historických pramenů, odborné literatury a ne nahodile se mezi zájemci objevují i specializovaní odborní historici. Nepodjatý věcný pohled na dějiny, který se takto dere na světlo světa, je asi to nejcennější, co podobné záliby nebo historické či prehistorické skanzeny přinášejí.

Zdá se, že se opět objevil zdařilý počin České televize. Je pravdou, že, aniž by se vysloveně utápěl v dramatické vatě čas od času se některé díly dostávaly do poněkud i více lehčích poloh. Na druhou stranu se trojí či čtverá dějová linie (rodiče, Filipovo studijní zázemí, příběh soupacienta propojený s nalezením partnerky, lékařské prostředí) osvědčila a vznikl sevřený a přesvědčivý dramatický tvar. Kvalitní herecké obsazení, jež početnému diváctvu představilo další herecké naděje současné české Thálie - Filipa Březinu a Alžbětu Malou, bylo dalším nepopiratelným přínosem. Zbývá závěrečná otázka: opravdu v takových případech musí v popředí úspěšná podnikatelská rodina? Většina Čechů žije v panelácích, nájemních bytech anebo pracně placených hypotékách pokud nejsou rovnou na ulici. Pravdou je, že venkově převládá domkařská populace.

Konflikt středověku a militantního katolicismu, který katolickou církví otřásl už za první britské a české reformace je tu popsán s příslovečnou německou důkladností. Tragédie fanatismu a pragmatismu, pro nějž navzdory dobovým deklamacím skutečný lidský život neznamenal vůbec nic, stojí také u počátků evropského kolonialismu a stínů, jež jej provázely. Ale i tak se dá říci, že ze zhruba šesti generací španělských Habsburků stál nejvýše. Mimořádně zajímavé je líčení Karlova ženského politického tria a v něm zejména manželky Isabely Portugalské.

Ve válkách se stávají nejrůznější věci, na které se jejich původci snaží zapomenout. Jsou nepřítelkyněmi levného nálepkování a povrchních zobecnění; naopak jsou rodištěm mnohých třináctých komnat. Bombardování Drážďan prokazuje jedno: chyby a selhání v případě válek nezřídka hraničící se zločinem musejí být důsledně posuzovány v celkových kontextech. Tj. na váze a hrůze nacistických válečných zločinů to nemění nic. Naopak. Vyváženost a propracovanost dokumentu je pozoruhodná a jeho tvůrci zaslouží nejhlubší uznání.

Počátky československé filmové vlny - Slováci měli Štefana Uhra a film SLNKO V SIETI - nebylo lze přehlédnout tím spíše, že její prapočátky - HUDBA Z MARSU - jdou hluboko dol padesátých let. Trudovitost a více podprahová než prahová výmluvnost tehdejších mladých - a nejen mladých - jsou mimořádně cennou výpovědí o skutečném stavu tehdejší, dnes už historické společnosti. Že se s tím snoubí dávka geniality a že se tehdy blýskalo na časy, se velmi rychle ukázalo během několika následujících let.

Příklad filmově zbásnělého dokumentárního filmu téměř na dlani přináší svědectví o statečnosti a hrdinství Rudé armády, která silou svých někdy zbytečných, ale především vítězných obětí i hrdinů pomohla vedle dalších Spojených národů zachránit humanismus a civilizaci před návratem do nejzhoubnějšího středověku. Pochybuje-li někdo o byzantskoruském evropanství, zpochybňuje i velmi podstatnou část evropských dějin.