sportovec

Je dobré vidět, že mezi policisty jsou také lidé se srdcem. Fakt, že spravedlnost alespoň někdy vítězí nad zlem a zločinem, také není zanedbatelný. Kvalita scénáře i herců a nápaditost námětů jsou u francouzského letitého cyklu příslovečné. I tentokrát.

Věcné germánské osvěty bourající mýty a klišé není nikdy dost. Znalost pozdní antiky a prvokřesťanství patří k evropským standardům, které byly u našich pradědů a dědů na gymnáziích součástí všeobecného znalostního přehledu.

Je dobré vědět, že byly doby kdy i USA byly schopny kritického myšlení i ve věcném pohledu na vlastní minulost. Evokuje to básnickou sbírku Josefa Václava Sládka NA HROBECH INDIÁNSKÝCH. Přeceňovat americké barbarství nedává valného smyslu; srovnatelných zvěrstev se i ve dvacátém století dopouštěly všechny evropské velmoci a jak prokazují obě světové války také na Evropanech, neomezujíce se zdaleka "jen" na kolonie. Film je šťavnatý i po scénaristické stránce, rámován skvělými hereckými výkony nejen v titulních rolích a provázen hlubokým historismem, který naznačuje, že některých prvků v povaze tehdejších Američanů nejsou prosti ani jejich současní potomci. I zásady variantních morálních metrů a vůbec měřítek.

Jedno je jisté: Karel Gott národ poltí, i když méně než v zakladácím období své umělecké dráhy. A ještě musím připomenout, že byl vždy pěvcem lehké múzy.

Pozorovatelnost evoluce v rozměru části lidského života - i roku či několika let - je pozoruhodná a nečekaná.

Logicky postavený příběh dvou žen vystavených působení mezní životní situace hledá katarzi v hledání zdánlivě zcela zapomenutého nebožtíkova syna. Mezní situace poněkud bizarně zabarvená do někdejší ruského vozu Volha vede ne po hradech a zámcích, ale někdejších nebožtíkových kamarádkách; senilitou stižený přítel se na okamžik vrací do přítomného světa a stává se spouštěcím mechanismem, který mimoděk léčí staré rány. Scénář činí životným výborná režie, špičkové herecké obsazení a dobře promyšlená pointa. To také dává filmu svém souhrnu špičkové vyznění.

Po všech stránkách vydařený dokument, který českou havlistickou scénu podává v jejím nejlepším světle. Rolling Stones jsem vždycky cítil jako druhý pól Beatles. A tak když se beatlové rozpadli, byla to i tato nostalgie, která na mně dolehla.  Praha si evokovala, nic o tom netušíc, kulturní prvorepublikovou realitu, ve které velkou výzvou byli, pokud se nepletu, ruští Alexandrovci. Masarykův stadion, dějiště nezapomenutelného 10. všesokolského sletu, který světu demonstroval připravenost Československa vzdorovat nacistickému úchvatu; pro osudové selhání západních demokracií k tomu ale došlo až o sedm let později. I to je strahovský genius loci.

Objevná přínosnost - tak lze nejlépe charakterizovat tento dokument, který je dnes sám o sobě mimořádně cenným historickým faktem. Člověk se jen vžívá do pocitů jeho vynikajícího otce; na prahu devadesátky ukládat syna na věčnost - to je opravdu strašná věc a hrozný pocit.

Přínosný dokument přibližuje neznámý kout rovníkové Afriky a současně místo výskytu endemitních primátů se záběry z jejich života. Je to zajímavé a pestré. Pozoruhodné.

Legendy o úspěšných emigrantech a exulantech - jistěže byli i tací - jsou tu zpozemšťovány, byť skutečné tragédie byly také. A nebylo jich málo. Život je bohatý.