Příběhy slavných - Série 4 (2003) (séria)
Réžia:
Dan WlodarczykObsahy(1)
Rudolf Deyl ml. vyrůstal v hereckém prostředí a před kamerou se objevil poprvé už v sedmi letech. Herecká dráha mu tedy byla předurčena. Lidé si jej pamatují z jeho divadelních a filmových rolí, výrazně se uplatnil i díky novým médiím – v rozhlase a televizi. Po svém otci zdědil nejen herecké povolání, ale i vášeň pro koně a sázení. Obdivoval balet, dvě z jeho tří manželek byly tanečnice. Byl nadšeným fotografem a filmovým amatérem. O jeho charakterových vlastnostech vypovídá i postoj, který zaujal, když odmítnul podpořit odsouzení herečky Jiřiny Štěpničkové. Dokument se opírá o rodinné amatérské filmy, jejichž autorem je Rudolf Deyl sám. Dosud nikdy neuvedené záběry pocházejí z let 1956 až 1967 a zachycují především prázdninové cesty a volný čas. Amatérské záznamy ze soukromí jej odhalují v kontrastu s ukázkami filmových rolí, které mu přisuzují určitou šarži či typ. (Česká televize)
(viac)Recenzie (5)
Charakteristický hlas a výrazná tvár, dnešnou mládežou už herec zabudnutý. Jeho smrť prišla priamo pred očami svojich kolegov, keď pri natáčaní Šialene smutnej princezny dostal infarkt. A keďže hral kráľa, film takmer nedokončili. Až neskôr ho nahradili Záhorským. ()
Ač hrál necharaktery sám charakter...a to není málo... 😉 ()
Objevná přínosnost - tak lze nejlépe charakterizovat tento dokument, který je dnes sám o sobě mimořádně cenným historickým faktem. Člověk se jen vžívá do pocitů jeho vynikajícího otce; na prahu devadesátky ukládat syna na věčnost - to je opravdu strašná věc a hrozný pocit. ()
Almanach drbů, ordinérních žertů a nahodilých vzpomínek, v jejichž bezbřehém proudu zcela zaniká osobnost vynikajícího českého herce, jednoho z nejlepších, jakého tato země nosila. Rudolf Deyl mladší by si víc než co jiného zasloužil odbornou monografii, v níž by byla pozornost věnována jeho uměleckému působení v divadle a ve filmu. Jak řekl Břetislav Pojar, za maskou klauna byl ukryt velký charakterní herec, který měl bohužel smůlu v tom, že jeho jméno už na plakátech vzbuzovalo potutelný smích. ()
líbila se mi moudrost hercovi kolegyně "člověka si pamatujeme tak starého jak umře". Chodit předraženými ulicemi Londýna jak chudák a být šťastný je obdivuhodné. ()
Reklama