Recenzie (57)
Prvotný strach (1996)
Edward Norton podal famózní výkon, možná si tím zasloužil i další rozdvojenou roli ve Figh Club. Richard Gere se hrozně plete, když říká "I believe that people are good"
Nórske drevo (2010)
Výborná kamera a skvělá hudba Johnnyho Greenwooda nezachrání mezery ve scénáři, filmovému zpracování proti knize chybí části, které by dosvysvětlily příbeh a také mi postavy kromě Torua přišly hodně sterilní a takové trochu bez duše. Nemůžu si pomoct, že z té předlohy šlo dostat víc.
127 hodín (2010)
Happy tree friends harda... drsně natočený příběh o touze přežít, místy drsné a z vlastní zkušenosti mi to připadá trochu nereálné, ale Aron je asi borec. Scénáristicky mi přijde až trestuhodné, že se na konci nepotká se slečnou...
Alibi (2006)
Scénář vypadá šíleně a zároveň hodně slibně... čekal jsem, že se z toho něco pořádného vyvine a ono nic. Pár scének bylo vtipných, ale celkově to nedrží pohromadě.
One from the Heart (1981)
Dlouhé. A i kdyby to bylo o polovinu kratší, bylo by to pořád dlouhé... Soundrtrack od Toma Waitse není špatný, ale nějak mi k tomu filmu nesedl.
Čierna labuť (2010)
Krvácející záda, zlámané nehty, odrthhování kůže z prstů nepatří mezi příjemné záběry a jen podrhují depresivní stránku portrétu úspěšné baletky. Aronofsky nezachycuje pouze blýštivou krásu a opojnou slávu, jak bývá v Hollywoodu zvukem, ale pokračuje ve své studii závislostí, úchylek a nelehkých osudů (Requiem for a Dream, The Wrestler). Nejsem si jistý jak může takovýto nervy drásající snímek uspět u masového diváka, ale snad jej aspoň filmoví kritici ocení. Co dodat? ... "I felt perfect" (Boston Society of Film Critics Award - Best Actress Natalie Portman, Best Film Editing Andrew Weisblum)
Verejný nepriateľ č. 1: Epilóg (2008)
Druhá část pracuje s charakterem hrdiny, který postupně vznikal v jedničce, představuje jeho vrchol a zároveň jeho postupný rozklad a pád. Mnohem víc zde vyniká snaha Mesrina na sebe za každou cenu upozornit a šílenství s jakým se vrhá do dalších akcí. Brilantní filmařská práce, ale trochu více se mi líbila jednička, i když to krásně funguje jako celek, dvojka je spíše takovým akčním vyvrcholením filmu.
Verejný nepriateľ č. 1 (2008)
Proč je Mesrine nepřítel číslo 1 není z první části příliš jasné, film je trochu rozvleklý, ale rozhodně nenudí. Zdá se, že jen na začátku šlápl vedle a přece jen je v něm kus dobrého srdce, ale vzápění nás přesvědčí o pravném opaku. Ani nejhorší Hollywoodští scénaristi by nedokázali napsat tak ztřeštěný scénář, kdy člověk není zdali je hlavní hrdina úplně blbý, drzý či odvážný?
Biela stuha (2009)
Dokonalé neosobní vyprávění o uzavřené německé vesnici, kde není možné projevovat navenek city. Není úplně jasné kam vyprávění směřuje, autor rozvíjí až trestuhodně mnoho zápletek a žádnou z nich neuzavře. Každá postava dusí své problémy za zavřenými dveřmi, či hluboko v sobě. Setkání s Hanekem jsem přežil, ale to to solidní depka...
Pravidlá vášne (2002)
Zajímavé zachycení lidských vztahů, které ač trochu skřípe, nabízí pohled na (doufejme) minoritní část společnosti. Osudy hrdinů se protnou a pak míjejí a závěr z toho? ... žádný. Že by paralela s reálným životem?