Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Komédia
  • Dráma
  • Animovaný
  • Rodinný
  • Akčný

Recenzie (1 626)

plagát

Obscenita - Příběh Mary Whitehouseové (2008) (TV film) 

Poprvé jsem tento film zaregistroval v roce 2009, když jsem pracoval na biografii herečky Julie Walters pro tuto databázi a právě v této biografii tento film zmiňuji mezi těmi úspěšnějšími filmy v kariéře Julie Waltersové. Tehdy jsem si říkal, že by to mohla být zajímavý podívaná, a nebyl jsem daleko od pravdy. Souboj kdo s koho byl docela zajímavý, ale co bylo ještě zajímavější je to, že zatímco většinu filmu jsem fandil paní Whitehouseové, ke konci už jsem se klonil na stranu pana generálního ředitele BBC. Ono přece jen s mocí roste chuť, a když ke konci filmu už paní Whitehouseové vadí, že v nějaké písničce zazní slovo kalhotky nebo že v kreslené pohádce se k sobě zvířátka chovala neuctivě, tak jsem si nemohl pomyslet nic jiného, než že ta ženská to fakt už přehání a zjevně to nemá v hlavě v pořádku. A právě tahle nejednoznačnost v tom komu mám fandit se mi na filmu líbila nejvíce, málokdy se mi totiž během filmu stane, že na začátku fandím jiné postavě než na konci, takže to na filmu oceňuji, stejně tak jako herecké výkony. Julie Walters byla jako vždy skvělá, Hugh Bonneville byl ve své roli úžasně arogantní a Alun Armstrong nepřekonatelně uťápnutý manžel, který jen užasle zírá na manželčinu proměnu. Nicméně celkově film vnímám jako průměrný, protože zde nebylo nic navíc, z čeho bych se lidově řečeno posadil na zadek a díky čemu bych chtěl film vidět znovu, takže uděluji tři hvězdičky.

plagát

Vianočné dieťa (2004) 

Co si počít se svým životem, když za pár dní oslavíte 40. narozeniny, nedávno vám zemřel váš adoptivní otec, vaše manželství ztrácí náboj a vy nevíte, co a jak dál? Hlavní hrdina Jack to řeší tak, že pár dní před Štědrým dnem odjíždí do malého městečka,, které se nachází na fotografii, jíž našel v pozůstalosti adoptivního otce, a kde by se mohl dozvědět něco více o své biologické rodině. Příběh je to zajímavý, atraktivní a dá se říci i docela napínavý, opravdu jsem si nebyl vůbec jistý, jak celý tenhle příběh dopadne. Jedná se o jeden z těch lepších vánočních filmů, který je prodchnut úžasnou atmosférou blížících se Vánoc, navíc atmosférou maloměstskou, což je o to zajímavější, protože z vlastní zkušenosti vím, že vánoční filmy odehrávající se na maloměstě či předměstí mají své nezaměnitelné kouzlo, a zde se to znovu potvrdilo. Místní děti zpívají dva dny před Vánoci koledy, místní reverend hraje na kytaru, místní matrikářka chodí v zajímavém vánočním svetru, zkrátka úžasně domácké prostředí, které ve spojitosti s Vánocemi nemá chybu a je doplněno atraktivním příběhem. To vše musím ocenit, a tak film označuji jako nadprůměrný a uděluji mu čtyři hvězdičky.

plagát

Vianočný zázrak Jonathana Toomeyho (2007) 

V nelehkém čase, kdy někomu z nás umře jeden z rodičů, zažíváme zajisté bolestnou ztrátu, ať jsme děti či dospělí. Hlavní hrdina tohoto příběhu Thomas se musí se ztrátou otce vyrovnat už ve svých zhruba 10 letech. A aby toho nebylo málo, Thomasova matka je nucena prodat dům a odstěhovat se i se synkem na farmu mimo město. Vypadá to, že neštěstí je dovršeno tím, že Thomas ztratil betlém tvořený ručně vyřezávanými dřevěnými figurky, který byl vzpomínkou na jeho Vánoce s otcem. Ovšem právě tato ztráta ho přivede k mrzoutskému místnímu řezbáři, který mu vyrobí nový betlém a chlapec se od něj mnoho naučí a vypomohou si navzájem. Tohle je úžasná sonda do života dvou rozbolavělých lidských duší na pozadí Vánoc. Jak řezbář, tak malý Thomas snad nemohou být více odlišní, ale právě v jejich odlišnosti je až překvapivě mnoho souznění a vzájemného pochopení, což dává filmu ohromný náboj. Film nabízí strhující příběh, který si plyne v pomalém tempu, ale přitom dokáže z diváka vymáčknout i slzu dojetí ve chvíli, kdy řezbář začne tvořit figurku Panny Marie a Ježíška. Tohle byl jeden z těch filmů, kde vánoční atmosféra není téměř žádná, ale zároveň film nabízí emoce, které k Vánocům patří, a tím je zvláštní a výjimečný. Rozhodně se jedná o nadprůměrný snímek, kterému uděluji čtyři hvězdy.

plagát

Cemetery Junction (2010) 

Je horší zůstat ve svém rodném zapadlém městečku, makat v místní továrně, kopírovat život svých rodičů a nepokusit se o změnu, anebo se o změnu pokusit s tím, že to nemusí vyjít? Já bych odpověděl, že asi záleží na odvaze, odhodlání a motivaci každého jednotlivce, který si tuto otázku položí. Hlavní hrdinové tohoto filmu, tři čerstvě dospělí kluci, hledají odpověď na tuto otázku po celou dobu filmu a každý z nich nakonec k té odpovědi dojde, a zdali je ta jejich odpověď správná, to musí ukázat až čas. Tohle je příjemný, milý, a svým způsobem úžasně sentimentální snímek, který se odehrává v Anglii v 70. letech a který ukazuje, jak těžké může být vyrovnávat se s dospělostí. Tak trochu mi tenhle film připomínal americký komediální sediál "Zlatá sedmdesátá", ovšem zde je to všechno hráno na trochu vážnější notu a příliš pohodových scén zde nenajdete. Filmu zajisté také pomáhá humor, obzvláště dialogy mezi Freddiem a jeho rodinou jsou okouzlující a pobavil jsem se u nich přímo královsky. Tenhle film, ten se prostě a jednoduše povedl, díky němu na mě dýchla zajímavá a lákavá atmosféra 70. let a jsem přesvědčen, že na něj hned tak nezapomenu a bude se mi vybavovat ještě hodně dlouho poté, co jsem ho viděl poprvé. Uděluji lepší čtyři hvězdy, k pěti hvězdám chyběl už jen malý kousíček a je možné, že tu pátou hvězdu časem přidám.

plagát

Na lodi (2011) (seriál) 

Tak stanice AXN už odvysílala celou první sérii s českým dabingem a je na čase hodnotit. Po zhlédnutí kompletní první série mohu říci jen bravo. Španělé mě znovu dokázali zblbnout a tohle je tak už třetí španělský seriál, na kterém jsem začal být závislý. Je fakt, že námět samotný asi originální není, skupinka lidí, kteří se snaží přežít s vědomím, že jsou možná posledními lidmi na světě, to samo o sobě by asi na dobrý seriál nestačilo. A tvůrci to zřejmě velice dobře věděli, a proto zasadili seriál do neobvyklého prostředí. Téměř vše, co se v první sérii odehrává, odehrává se na na moři či konkrétněji přímo na lodi, a to na školní lodi jménem Polárka. Jen ve výjimečných případech, jako je začátek prvního dílu před naloděním jednotlivých členů posádky nebo když se ve flashbacích vracíme do minulosti některých postav z doby, kdy ještě byly na souši, se děj na moři neodehrává, ovšem množství takových scén je zcela zanedbatelné. A tvůrci důkladně využívají prostoru a možností, které jim děj odehrávající se na lodi a na moři umožňuje, ovšem nezanedbávají ani tématiku konce světa, a tak můžeme být například svědky toho, jak celou loď napadne hejno hladových ptáků, jelikož díky pevnině zmizelé pod vodou nejsou tito ptáci schopni nalézt potravu, ale můžeme být také svědkem toho, jak do moře padá dopravní letadlo, jak lodi dojde palivo a nachází se zrovna pod vulkánem, anebo jak má loď co dočinění s rybou, která běžně žije hluboko v moři a nyní v následku klimatických změn se vynořila těsně pod hladinu. Diváky také čeká odhalení tajné kajuty, která byla kdysi zazděna z důvodu epidemie na lodi nebo soudní proces s domnělým vrahem, který se taktéž odehrává na lodi. Kromě hlavních postav je zde i jedna postava záporná, jejíž úmysly a činy jsou během první série nejasné a až poslední díl první série o této postavě cosi naznačuje. A samozřejmě i přesto, že první série má 13 dílů, přičemž délka každého dílu 68 do 98 minut, tak po jejím skončení zůstává mnoho otázek nezodpovězených a je otázkou, kolika sérií se dočkáme a kdy budou tyto otázky zodpovězeny. Například u španělského mysteriózního seriálu Internát se diváci odpověď na otázku "o co tady vlastně jde" dozvěděli až někdy během předposlední šesté série, takže jak znám Španěly, tady to zřejmě nebude o nic rychlejší. Samozřejmě odpovědi na dílčí otázky nám určitě budou postupně servírovány, ale konkrétního vyvrcholení seriálu se zřejmě jen tak nedočkáme, ale i tak mě to baví a je zde pořád nač koukat, ani záběry z běžného života na lodi mi nikterak nevadí, prostě to k tomu patří a tak to beru. Co se týče herců, tak jsem rád, že jsem se zde mohl znovu setkat s půvabnou mladou herečkou Blancou Suárez (zde ztvárňuje starší dceru kapitána lodi), která mě okouzlovala už v "Internátu", kde hrála dívku jíž se zjevují duchové zesnulých lidí, a z "Internátu" do tohoto seriálu zamířila i Irene Montalà (zde ztvárňuje doktorku Julii), která v Internátu ztvárňovala profesorku, která když se dotkla jiného člověka tak viděla ty největší špatnosti, jichž se během svého života dopustil. Ale jsem rád, že jsem měl možnost poznat i další nové a zajímavé španělské herce. Už teď se těším na další díly a na další atraktivní španělské seriály, které se snad u nás v Česku do budoucna objeví. Tomuto seriálu uděluji maximální hodnocení v podobě pěti hvězdiček, protože mé nadšení v tomto případě nemá hranice a jedna jediná série mi stačila k tomu, abych tento seriál zařadil zde na databázi do své desítky nejoblíbenějších seriálů.

plagát

Kluk, který zachránil Vánoce (1998) 

Podívejte se z okna a když budete mít štěstí, tak pod okny najdete Santa Clause, který spadl z oblohy přímo před váš dům. Hlavní hrdina, chlapec Jeremy, takové štěstí měl a především na něm nyní záleží, zda se ještě někdy budou slavit Vánoce, nebo zda tento svátek navždy zmizí. Tento rodinný film není vůbec špatný, ovšem docela ho sráží skoro až směšné pojetí Severního pólu a Santovy dílny. Elfů je zde jen pár, Santova dílna vypadá jako obyčejný domek někde v lesích, zkrátka tato část filmu se nepovedla. Nicméně druhá část filmu točící se kolem chlapce Jeremyho naopak byla zajímavá a atraktivní, a tak vlastně vyvažuje tu lacinost Severního pólu, který se zde tvůrcům opravdu nepovedlo ztvárnit nikterak atraktivně. Herecké výkony jsou ucházející, i když zde asi ani nebylo moc co hrát, hlavní záporák je k smíchu stejně jako jeho armáda nohsledů, zkrátka celá ta fantasy část tohoto filmu byla nic moc. Ale pro celkové vnímání filmu bylo v mém případě důležité především to, že jsem se u toho nenudil a naopak jsem to se zájmem zhlédl od začátku až do konce, takže ani nelituji těch peněz, které jsem letos zaplatil za originální VHS s tímto filmem na jedné internetové aukci. Filmu uděluji tři hvězdy.

plagát

Anjel Pána (2005) 

Toto je můj komentář s pořadovým číslem 1200. Buď jsem letos těch českých pohádek už přesycen, nebo mi prostě tahle pohádka příliš nesedla, každopádně faktem je, že v porovnání s ostatními novodobými českými pohádkami, které jsem letos viděl, mi prostě tahle pohládka přišla jako nemastný a neslaný odvar jiných, mnohem aktraktivnějších a vtipnějších pohádek. Není zde nic vyloženě špatného, jsou zde zajímaví a v případě ústředního zamilovaného páru neznámí herci, je zde atraktivní prostředí Nebe, je zde postava čerta úchvatně ztvárněná Jiřím Dvořákem, zkrátka většina věcí se povedla, ale putování anděla Petronela lidským světem mi přišlo zdlouhavé, nudné a neatraktivní. Když divák hned na začátku pohádky nahlédne do atraktivního nebeského prostředí a najednou se má po zbytek příběhu spokojit s pouhopouhým lidským světem plným zrad, podvodů a loupeží, tak to mi velmi vadilo. Skok z atraktivního prostředí do prostředí každodenního mi zkrátka nevyhovoval a i to je důvod, proč nakonec pohádku vnímám jen jako průměrný film, kterému nakonec uděluji průměrné tři hvězdičky.

plagát

Snowboarďáci (2004) 

Ztráta panictví po česku aneb kterak se (ne)ztrapnit o vánočních prázdninách na horách a nakonec zasunout. Tohle je teenage komedie, která měla zajisté veliký potenciál a jsem přesvědčen, že ho z velké většiny dokázala využít. Jsou zde atraktivní scenérie, hromada sněhu, Silvestr na horách, zkrátka všechno to, co jsem nikdy na vlastní kůži nezažil a chtěl bych to někdy zažít. Do toho ucházející příběh, který není úplně špatný, ale ani nikterak neoslňuje. Ani po herecké stránce to není špatné, Vojta Kotek mi nevadí, ovšem Jirku Mádla nemám v lásce a zde mi zrovna dvakrát nesedl. Vše ale zachraňují Jiří Langmajer a především Pavla Tomicová, která zde prokázala komediální talent, a která podle mého názoru většinu herců zcela zastiňuje, což může být ale dáno i tím, že její role je napsána asi nejvtipněji a nejatraktivněji. Pokud se na to podívám po komediální stránce, tak pár vtipů se povedlo, takže i v tomto směru Snowboarďáci nijak vyloženě nezklamali. Celkově tedy tuto komedii vnímám jako průměrný film, který dokáže zabavit, aniž bych se u něj začal nudit, ale stačí se na tenhle film podívat jednou za čas. V mém případě uplynulo mezio prvním a druhým zhlédnutím zhruba nějakých šest let, což bylo tak akorát. Filmu uděluji tři hvězdy.

plagát

Wolfsbergská bestie (2010) (TV film) 

Jen si to představte. Před pár týdny jste oslavili 14. narozeniny, nade vše milujete nechutné a morbidní vtípky, jako je nastražování tlukoucího srdce do lednice nebo podstrkávání useknuté lidské hlavy učitelce, a najednou se dozvíte, že vaše rodina zdědila zámek v Rumunsku, v tom Rumunsku, kde údajně podle legend sídlil i hrabě Drákula a kde by se to mohlo hemžit upíry. Přesně tohle prožívá hlavní hrdina příběhu Hunter, který se do Rumunska velmi těší a který si to tam hodlá naplno užít. Jenže nakonec se tenhle výlet promění v souboj o život, když se Hunterova sestra začne měnit ve vlkodlaka a on musí zabránit tomu, aby se proměnila natrvalo. Jenže když do toho vstoupí upíři, vše se začíná komplikovat. Tahle rodinná fantasy, která pochází z produkce dětského TV kanálu Nickelodeon (který také tenhle film uvedl u nás v Česku) je atraktivní hlavně tím, že je určena pro celou rodinu, takže nebezpečí, že byste se zde vylekali nebo by vám dokonce hrůzou vstávaly vlasy na hlavě, absolutně nehrozí. Tenhle film je cílen především na děti, a jako takový funguje přímo ideálně i pro mě, jelikož já horory nevyhledávám, protože se dokážu velice snadno vyděsit. Navíc sem tam se zde najde i něco vtipného, například zděšený otec objímající své dvě děti, které jsou zrovna proměněny ve vlkodlaky, mě naprosto odboural. A i představitelé hlavních rolí jsou příjemní a sympatičtí a hned jsem si je oblíbil, obzvláště sourozenecké duo je okouzlující. Tenhle film jsem maximálně užil, a protože jsem spokojený, tak uděluji nadprůměrné hodnocení v podobě čtyř hvězd.

plagát

Fotri sú lotri (2010) 

Těžko uvěřit, že mezi druhým a třetím filmem uplynulo šest let, protože příběh zde navazuje přesně tam, kde skončil, a je to pořád stejně vtipné jako tehdy, když jsem příhody Grega Jebala viděl poprvé a následně podruhé. Pravda, zatímco v minulém filmu ještě malí Jebalové nebyly na světě, tak nyní už se mají čile k světu, ale to je jediná změna oproti předchozím filmům. Já jsem se dobře bavil, příjemně jsem si tenhle film užíval a nepřestával jsem se divit, kam na to ti tvůrci chodí. Tahhle série filmů v mých očích neupadá, ale stále si drží své vynikající kvality, které by jí leckteré ostatní filmové série mohly závidět. Robert De Niro je ve své roli stále stejně úchvatný a fascinující jako před 11 lety, kdy roli Jacka ztvárnil poprvé, obzvláště na konci filmu během závěrečných titulků potěšila scénka, kdy si Jack pouští na YouTube video, v němž ho jeho zeť Jebal paroduje na lékařském kongresu. Také Ben Stiller zůstává v roli Grega Jebala důstojným De Nirovým spoluhráčem a pořád má to jejich soupeření stejnou šťávu jako v prvním díle. Barbra Streisand a Dustin Hoffman už potom jen vtipně doplňují hlavní soupěřící pár tohoto filmu. Já nemám co více dodat, bylo to vtipné, bylo to atraktivní, bylo to zajímavé, uděluji opět, stejně jako u obou předchozích filmů, čtyři hvězdy.